5 C 101/2020-58 — Okresní soud ve Svitavách

1.) Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 49 974,09 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru uzavřené dne [datum]. Na jejím základě byla žalovanému poskytnuta částka 32 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit částku 32 000 Kč ve 48 měsíčních splátkách splatných vždy k 8. dni každého kalendářního měsíce spolu s úrokem ve výši efektivní úrokové sazby 129,63 %. Žalovaný uhradil do zesplatnění úvěru částku 16 667 Kč. Žalobkyně požadovala zaplatit dlužnou jistinu s úrokem do zesplatnění ve výši 37 950,09 Kč, smluvní pokutu do zesplatnění ve výši 998 Kč, náhradu nákladů, které vznikly v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 400 Kč (2 x 200 Kč), smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky 37 950,09 Kč od [datum] do [datum] ve výši 10 626 Kč a úrok v nominální úrokové sazbě 86,08 % ročně z částky 31 254,97 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 137 145 Kč. 2.) K jednání nařízenému na den [datum] se dostavila zástupkyně žalobkyně, žalovaný se bez omluvy nedostavil, zásilku s předvoláním k jednání, zaslanou na adresu trvalého pobytu, si nevyzvedl. Zásilka byla uložena dne [datum], tudíž dne [datum] mu byla doručena fikcí. Soud považoval doručení za řádné ve smyslu ust. § 49 o. s. ř. a jednal v nepřítomnosti žalovaného (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 3.) Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru ze dne [datum], předsmluvního formuláře soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 32 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 129,63 % ročně (RPSN 129,63 %) splácet v pravidelných 48 měsíčních splátkách po 2 381 Kč splatných vždy k 8. dni v měsíci. Celkem měl žalovaný zaplatit žalobkyni částku 114 288 Kč. Podle čl. 6 smlouvy jestliže se klient ocitne v prodlení se splátkou o délce 30 dnů, vzniká mu povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 499 Kč, a to za každou splátku, maximální souhrn těchto smluvních pokut činí 2 999 Kč za rok. Podle článku 2.2. smlouvy sjednané úroky běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, poskytovatel je oprávněn po zesplatnění požadovat částku v maximální výši 137 145,60 Kč (120 % celkové částky). Podle článku 6.2. smlouvy má poskytovatel právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením klienta. Výše těchto nákladů činí u každé splátky, u které se klient ocitl v prodlení s její úhradou o délce 15 dnů, 200 Kč. Podle článku 6.5. smlouvy jestliže klient po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru do zaplacení. Dle článku 6.9. smlouvy souhrn výše všech ze strany poskytovatele uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše úvěru. 4.) Z dokladu o vyplacení úvěru má soud za prokázané, že částka 32 000 Kč byla vyplacena na účet uvedený žalovaným ve smlouvě dne [datum]. 5.) Žalobkyně žalovaného výzvami ze dne [datum] a [datum] vyzývala k úhradě dlužných splátek. Dne [datum] oznámila žalovanému zesplatnění úvěru. Dne [datum] byla žalovanému zaslána předžalobní výzva. 6.) Z ostatních předložených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti podstatné pro posouzení věci, neboť řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného ze strany žalobkyně žalovaný ve smyslu ust. § 87 odst. 1 zák. o spotř. úvěru nesporoval. 7.) V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému částku 32 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit v pravidelných 48 měsíčních splátkách s úrokem ve výši 129,63 % ročně z poskytnutého úvěru. Žalovaný na dluh uhradil částku 16 667 Kč před zesplatněním úvěru. Pro případ prodlení si účastníci sjednali smluvní pokuty ve výši 499 Kč za porušení splatnosti splátky a ve výši 0,1 % denně v případě, že úvěr po zesplatnění nebude uhrazen. Náklady žalobkyně v souvislosti s prodlením žalovaného byly stanoveny ve výši 200 Kč za prodlení s úhradou splátky o délce 15 dnů. 8.) Po právní stránce posoudil soud spor jako spor ze smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Soud dále postupoval dle ust. §§ 580, 588, 577, 1802, 2048 a 1970 o. z. Jelikož se jedná o spotřebitelský úvěr, posuzoval soud spor rovněž podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 9.) V souvislosti s žalobou uplatněným nárokem se soud zabýval zejména tím, zda má žalobkyně nárok na zaplacení požadovaných úroků. 10.) Žalobkyně sjednala s žalovaným měsíční úrok ve výši efektivní úrokové sazby 129,63 % ročně, RPSN činila taktéž 129,63%. Při úvaze o tom, zda se jedná o přiměřený smluvní úrok spojený s poskytnutím spotřebitelského úvěru, vychází soud v souladu s ust. § 1802 o. z. z porovnání sjednaných úroků s obvyklými úroky, které požadovaly banky v době, kdy byla smlouva sjednána (srov. též nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 199/11, nebo rozsudek Nejvyššího soud v rozsudku ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). V tomto ohledu vychází z databáze ARAD České národní banky, která poskytuje spolehlivé informace o průměrných úrokových sazbách a jedná se rovněž o jediné objektivně zjistitelné hledisko. Z této databáze soud zjistil, že v únoru 2019, činila úroková sazba korunových úvěrů s fixací od 1 do 5 let poskytnutých domácnostem na spotřebu 8,38 %. Žalobkyní požadované úroky ve výši 129,63 %, respektive 86,08 % (nominální roční úroková sazba) jsou proto z pohledu soudu zjevně nepřiměřené a v rozporu s dobrými mravy a nelze je v tomto rozsahu přiznat (viz ust. § 580 o. z. a § 1813 o. z.). 11.) Soud nicméně uznává, že věřitel má právo na zaplacení úroků za poskytnuté peněžní prostředky, a proto dále postupoval obdobně podle ust. § 1800 odst. 2 o. z., neboť se jedná o ustanovení, které je co do obsahu a účelu posuzovanému právnímu případu nejbližší, a změnil rozsah plnění tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran. Přitom přihlédl k tomu, že se jednalo o tzv. rychlo půjčku, kdy žalovaný dostal vyplaceny peníze ihned po uzavření smlouvy, bez nutnosti zajištění či účelové vázanosti úvěru. U nebankovních institucí je proto soud ochoten akceptovat úroky, respektive celkové náklady úvěru ve výši dvojnásobku sazeb, které v daném období poskytovaly banky. Za přiměřené úroky v daném případě proto považuje soud úroky ve výši 17 % ročně. V posuzované věci tak činí kapitalizovaná částka úroků do zesplatnění úvěru, tj. za období 10 měsíců od února 2019 do prosince 2019, částku 4 533 Kč, a tuto částku rovněž soud žalobkyni přiznal. 12.) Žalobkyně požadovala rovněž smluvní úroky z dlužné původní jistiny úvěru ve výši 86,08 % ročně od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 137 145 Kč, tj. částky odpovídající 120 % celkové částky, kterou měl klient zaplatit. Soud žádným způsobem nezpochybňuje právo žalobkyně požadovat smluvní úroky z dlužné částky až do jejího zaplacení, nicméně pokud si smluvní strany sjednaly limitaci smluvních úroků, pak i tímto ujednáním je soud povinen se zabývat a posoudit jeho soulad s právními předpisy, a to zejména z hlediska přiměřenosti požadované maximální částky úroků ve vztahu k poskytnuté jistině. Sjednanou limitaci smluvních úroků do zaplacení však považuje soud za nepřiměřenou ve vztahu k poskytnuté jistině. Jak již soud uvedl v bodě 10. tohoto rozhodnutí, za přiměřenou úrokovou sazbu považuje úroky ve výši 17 % ročně. Za maximální výši úroků vzniklých v souvislosti s prodlením klienta s úhradou dlužné částky pak považuje soud 100 % poskytnuté jistiny. Nad rámec výše uvedeného pak soud poukazuje na novelu č. 186/2020 Sb., kterou se mění zákon o spotřebitelském úvěru s účinností od [datum], a podle které bude„ do budoucna“ omezeno právo věřitele na úrok v případě prodlení spotřebitele se splácením dluhu delším než 90 dnů daleko razantněji. 13.) Nároku na zaplacení částky 400 Kč jakožto nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného soud vyhověl, a to pouze s ohledem na celkovou výši požadované částky, pokud by však žalobkyně požadovala částku vyšší, pak by byl nucen ji rovněž pokrátit. 14.) Pro případ prodlení si účastníci sjednali smluvní pokuty ve výši 499 Kč za porušení splatnosti splátky, maximálně 2 999 Kč za každý kalendářní rok a ve výši 0,1 % denně v případě, že úvěr po zesplatnění nebude uhrazen. Dané ujednání odpovídá textu ust. § 122 odst. 2 zák. o spotř. úvěru. Soud přiznal žalobkyni částku 4 99 Kč do zesplatnění, pokud jde o smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně po zesplatnění, pak tuto přiznal také, ovšem nikoliv z žalobkyní požadované nové jistiny úvěru ve výši 31 254,97 Kč, ale z částky 19 866 Kč (jistina úvěru ve výši 32 000 Kč + přiměřené úroky ve výši 4 533 Kč – zaplacená částka 16 667 Kč). Smluvní pokutu žalobkyně požadovala za období od [datum] do podání žaloby, tj. do