5 C 128/2020-42 — Okresní soud ve Svitavách

1.) Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 26 203,37 Kč s příslušenstvím z titulu dvou smluv o úvěru uzavřených mezi právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba] a žalovaným dne [datum] a [datum]. Na základě první smlouvy ze dne [datum] byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit částku 10 000 Kč společně s úrokem ve výši 29 % ročně, odměnou za administrativní činnost ve výši 2 720 Kč a odměnou za zpracování a doručení ve výši 2 720 Kč Celkem se žalovaný zavázal zaplatit částku 18 380 Kč v 18 pravidelných měsíčních splátkách po 1 022 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek byla dne [datum] pohledávka postoupena na současnou žalobkyni. Žalovaný do okamžiku postoupení pohledávky uhradil částku 2 904,06 Kč. Žalobkyně požaduje z titulu této smlouvy zaplatit dlužnou částku ve výši 14 177,26 Kč s příslušenstvím. Na základě druhé smlouvy ze dne [datum] byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit částku 8 000 Kč společně s úrokem ve výši 29 % ročně, odměnou za administrativní činnost ve výši 2 407 Kč a odměnou za zpracování a doručení ve výši 2 436 Kč Celkem se žalovaný zavázal zaplatit částku 14 804 Kč v 18 pravidelných měsíčních splátkách po 823 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek byla dne [datum] pohledávka postoupena na současnou žalobkyni. Žalovaný do okamžiku postoupení pohledávky uhradil částku 1 846,94 Kč. Žalobkyně požaduje z titulu této smlouvy zaplatit dlužnou částku ve výši 12 026,11 Kč s příslušenstvím. 2.) Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud vyzval žalovaného, aby se písemně vyjádřil k žalobě ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto usnesení a zároveň vyzval oba účastníky řízení, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Současně byla připojena doložka proti nečinnosti, podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. Žalovaný si zásilku zaslanou na adresu jeho trvalého pobytu nevyzvedl, byla mu doručena fikcí dne [datum]. K žalobě ani k rozhodnutí věci bez jednání se nevyjádřil. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podaném návrhu a k výzvě soudu se nevyjádřila. Soud tedy rozhodl bez nařízení jednání. 3.) V řízení bylo smlouvou o úvěru [číslo] prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které poskytl žalovanému částku 10 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit částku 10 000 Kč společně s úrokem ve výši 29 % ročně, odměnou za administrativní činnost ve výši 2 720 Kč a odměnou za zpracování a doručení ve výši 2 720 Kč Celkem se žalovaný zavázal zaplatit částku 18 380 Kč v 18 pravidelných měsíčních splátkách. Roční procentní sazba nákladů činila 135 %. Na základě smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] byla žalovanému poskytnuta částka 8 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit částku 8 000 Kč společně s úrokem ve výši 29 % ročně, odměnou za administrativní činnost ve výši 2 407 Kč a odměnou za zpracování a doručení ve výši 2 436 Kč Celkem se žalovaný zavázal zaplatit částku 14 804 Kč v 18 pravidelných měsíčních splátkách. Roční procentní sazba nákladů činila 137,49 %. Pohledávky [právnická osoba] za žalovaným byly postoupeny na současnou žalobkyni smlouvou ze dne [datum]. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Předžalobní výzvou ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky. Žalovaný uhradil na dluh z první smlouvy částku 2 904,06 Kč a na dluh z druhé smlouvy částku 1 846,94 Kč. 4.) Po právní stránce posoudil soud spor jako spor ze smlouvy úvěru podle ust. § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a dále postupoval dle ust. §§ 580, 588, 1802, 1813 a 1970 o. z. 5.) V souvislosti s žalobou uplatněným nárokem se soud zabýval zejména tím, zda má žalobkyně nárok na zaplacení požadovaných úroků, resp. nákladů spotřebitelského úvěru spočívajících v odměně za administrativní činnost a odměně za zpracování a doručení. 6.) Právní předchůdce žalobkyně sjednal s žalovaným měsíční úrok ve výši 29 % ročně, RPSN činila 135% u první smlouvy a 137,49 % u druhé smlouvy. Při úvaze o tom, zda se jedná o přiměřený smluvní úrok spojený s poskytnutím spotřebitelského úvěru, vychází soud v souladu s ust. § 1802 o. z. z porovnání sjednaných úroků s obvyklými úroky, které požadovaly banky v době, kdy byla smlouva sjednána (srov. též nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 199/11, nebo rozsudek Nejvyššího soud v rozsudku ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). V tomto ohledu vychází z databáze [příjmení] [jméno] národní banky, která poskytuje spolehlivé informace o průměrných úrokových sazbách a jedná se rovněž o jediné objektivně zjistitelné hledisko. Z této databáze soud zjistil, že v červnu 2017, činila úroková sazba korunových úvěrů s fixací od 1 do 5 let poskytnutých domácnostem na spotřebu 8, 63 % a v červenci 8, 92 %, RPSN činila ve stejném období 9, 83 % a 10 %. Přitom přihlédl k tomu, že se jednalo o tzv. rychlo půjčku, kdy žalovaný dostal vyplaceny peníze ihned po uzavření smlouvy, bez nutnosti zajištění či účelové vázanosti úvěru. U nebankovních institucí je proto soud ochoten akceptovat úroky, respektive celkové náklady úvěru ve výši dvojnásobku sazeb, které v daném období poskytovaly banky. Roční procentní sazbu nákladů ve výši okolo 135 % proto nelze považovat za přiměřenou, ale v rozporu s dobrými mravy a celkové náklady v této výši nelze v tomto rozsahu přiznat (viz ust. § 580 o. z. a § 1813 o. z.). 7.) Soud nicméně uznává, že věřitel má právo na zaplacení úroků, respektive celkových nákladů, za poskytnuté peněžní prostředky, a proto dále postupoval obdobně podle ust. § 1800 odst. 2 o. z., neboť se jedná o ustanovení, které je co do obsahu a účelu posuzovanému právnímu případu nejbližší, a změnil rozsah plnění tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran. Za přiměřené úroky, respektive celkové náklady, v daném případě proto považuje soud celkové náklady ve výši 20 % ročně. V posuzované věci tak činí kapitalizovaná částka za období poskytnutí úvěru, tj. za období 18 měsíců, částku 3 000 Kč v případě první smlouvy a částku 2 400 Kč v případě druhé smlouvy, a tyto částky rovněž žalobkyni přiznal. 8.) Z titulu první smlouvy tak má žalobkyně nárok na zaplacení částky 10 095,94 Kč (jistina ve výši 10 000 Kč + přiměřené náklady ve výši 3 000 Kč – zaplacená částka 2 904,06 Kč) a z titulu druhé smlouvy částky 8 553,06 Kč (jistina ve výši 8 000 Kč + přiměřené náklady ve výši 2 400 Kč – zaplacená částka 1 846,94 Kč). Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl. Jelikož má žalobkyně právo požadovat smluvní úroky z dlužné částky až do zaplacení, změnil soud pouze požadovanou výši smluvního úroku na 20 % ročně a tuto přiznal z dlužné jistiny do zaplacení. 9.) Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou poskytnuté částky, je ve smyslu § 1970 o. z. povinen zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení, výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 10.) O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř., tedy podle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci. Žalobkyně se původně domáhala zaplacení částky 26 203,37 Kč, bylo jí vyhověno co do částky 18 648,99 Kč, žaloba byla zamítnuta co do částky 7 554,38 Kč. Poměr úspěchu a neúspěchu ve věci činí ve prospěch žalobkyně 71 % ku 29 %. Rozdíl úspěchu a neúspěchu činí 42 %. Žalobkyně má tedy nárok na zaplacení 42 % jí vynaložených nákladů. Náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 311 Kč, paušální náhrady hotových výdajů za 3 úkony po 300 Kč dle § 14b odst. 1 bod 2. zák. č. 177/1996 Sb. a paušální náhrady hotových výdajů za 3 úkony po 100 Kč dle § 14b odst. 2 advok. tarifu. Celková výše nákladů řízení žalobkyně činí částku 2 763 Kč. Z takto stanovené výše nákladů řízení v celkové částce 2 763 Kč přísluší žalobkyni 42 %, tj. částka 1 160 Kč. Soud uložil žalovanému povinnost nahradit příslušnou část nákladů tohoto řízení v celkové výši 1 160 Kč žalobkyni k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). 11.) Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku