9 C 243/2021-41 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 30. 7. 2021 domáhala po žalované zaplacení 24 322 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 222,07 Kč odpovídajícím sazbě 29 % ročně z částky 15 966,91 Kč za dobu od 9. 11. 2019 do 18. 12. 2020, úrokem ve výši 29 % ročně z částky 15 966,91 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 456,24 Kč odpovídajícím zákonné roční sazbě z částky 15 966,91 Kč za dobu od 31. 5. 2019 do 18. 12. 2020 a zákonným úrokem z prodlení z částky 15 966,91 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, a to z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“), a žalovanou dne 28. 12. 2018. Žalobkyně tvrdila, že na základě zmíněné smlouvy byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala uvedenou částku právnímu předchůdci žalobkyně vrátit a současně mu zaplatit úrok, odměnu za zpracování, doručení a flexibilní splácení a poplatek za komfortní splácení v hotovosti v souhrnné výši 11 322 Kč. Porušila však sjednaný splátkový kalendář a dostala se do prodlení s úhradou sjednaných splátek svého dluhu. Celkem na svůj dluh uhradila 7 000 Kč. Pohledávka z uvedené smlouvy byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020, a to ve výši 37 122 Kč. Součástí této částky bylo navýšení účtované právním předchůdcem žalobkyně. Ta se ovšem podanou žalobou domáhala toliko zaplacení částky 24 322 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 15 966,91Kč a nesplacené části sjednaných plateb za poskytnutí zápůjčky ve výši 8 355,09 Kč. Dále si nárokovala shora uvedené příslušenství pohledávky v podobě běžícího smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení. 2. Žalovaná se k řádně doručené žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila. 3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“). Soud totiž s přihlédnutím k obsahu žaloby a charakteru projednávaného sporu dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Souhlas účastnic s tímto postupem přitom ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal, neboť se žádná z nich ve stanovené lhůtě k písemné výzvě soudu obsahující doložku dle citovaného ustanovení nevyjádřila, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. 4. Ze smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou dne 28. 12. 2018, jejíž nedílnou součást tvořily smluvní podmínky právního předchůdce žalobkyně, soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalované byla v hotovosti při podpisu smlouvy reálně poskytnuta pouze částka ve výši 18 000 Kč, zbývajících 2 000 Kč ze shora uvedené jistiny zápůjčky bylo použito na splacení dosud nezaplaceného dluhu vyplývajícího ze smlouvy o zápůjčce č. 543196697, která byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou uzavřena již dříve. Žalovaná se zavázala poskytnutou částku vrátit a současně zaplatit poplatek za poskytnutí zápůjčky v souhrnné výši 11 322 Kč, který sestával z úroku ve výši 2 662 Kč, poplatku za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 6 866 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 1 794 Kč, to vše v 45 pravidelných týdenních splátkách, jejichž výše činila 697 Kč, respektive 654 Kč, pokud jde o poslední splátku. První splátka byla dle smlouvy splatná do týdne od data uzavření smlouvy, každá další pak vždy nejpozději do konce dalšího týdenního období. Smlouva obsahovala informaci o tom, že zápůjční úroková sazba činí 29 % ročně. Sjednaný poplatek za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení byl účtován za úkony právního předchůdce žalobkyně vymezené v čl. 7 smluvních podmínek, a to konkrétně za jeho činnost spočívající v zavedení žalované do evidenčního systému, zpracování nezbytných podkladů a dokumentace, činnost spojenou s osobním doručením a vyplacením předmětu zápůjčky žalované v místě jejího bydliště při podpisu smlouvy a činnost prevence kumulace neuhrazených splátek (telefonická, SMS a písemná upozornění a upomínky v případě prodlení žalované). Dále byla takto zpoplatněna tzv. garance celkové ceny. Tato garance spočívala v tom, že právní předchůdce žalobkyně si nebude vůči žalované nárokovat poplatky za upomínky, zákonný úrok z prodlení a smluvní pokuty související s jejím prodlením, a to od počátku prodlení žalované s úhradou některé splátky zápůjčky až do doby, kdy její dluh dosáhne v souhrnu dvanáctinásobku první týdenní splátky, nejdéle však do doby, kdy uplynou tři měsíce od ukončení sjednané doby trvání smlouvy. Dále měla žalovaná mít dle smluvních podmínek za shora uvedený poplatek možnost využít tzv. splátkových prázdnin, tedy za vymezených podmínek požádat o prodloužení splatnosti sjednané splátky zápůjčky o jeden týden. V neposlední řadě byl poplatek účtován za to, že se právní předchůdce žalobkyně pro případ úmrtí žalované vzdal veškerých svých nároků plynoucích ze smlouvy. Poplatkem za administrativní činnost a komfortní splácení pak měla být zpoplatněna vymezená administrativní činnost právního předchůdce žalobkyně a výběry řádných i mimořádných splátek v hotovosti v místě bydliště žalované, jakož i převoz hotovosti od žalované a další úkony související s inkasem dle smlouvy sjednaných plateb. Dle citovaného ust. 7.10 smluvních podmínek současně případným neuskutečněním některé ze shora uvedených činností (např. z důvodu neposkytnutí součinnosti žalovanou) nebylo dotčeno právo právního předchůdce žalobkyně na úhradu poplatku za zápůjčku v plné výši. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní dne 18. 12. 2020, jakož i z přiloženého seznamu postoupených pohledávek, a dále z dopisu právního předchůdce žalobkyně z 6. 1. 2021 bylo zjištěno, že pohledávka z předmětné smlouvy o zápůjčce byla postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná uvedeným dopisem písemně informována. 6. Z žalobkyní předložené transakční historie k předmětné smlouvě bylo zjištěno, že žalovaná na svůj dluh z ní uhradila 7 000 Kč. 7. Z předžalobní výzvy zástupce žalobkyně z 28. 6. 2021, která byla dle přiloženého poštovního podacího archu odeslána žalované téhož dne, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu ve výši 35 300,13 Kč plynoucího z předmětné smlouvy o zápůjčce ve lhůtě do 13. 7. 2021 a upozornila ji, že pokud dluh nebude zaplacen, bude přistoupeno k jeho soudnímu vymáhání. 8. Na podkladě žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: Právní předchůdce žalobkyně na základě smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi ním a žalovanou dne 28. 12. 2018 poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalované byla v hotovosti při podpisu smlouvy reálně poskytnuta pouze částka ve výši 18 000 Kč, zbývajících 2 000 Kč bylo použito na splacení jejího dluhu ze smlouvy o zápůjčce č. 543196697, kterou s právním předchůdcem žalobkyně uzavřela již dříve. Žalovaná se zavázala shora uvedenou jistinu zápůjčky vrátit a současně zaplatit úrok ve výši 2 662 Kč, poplatek za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 6 866 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 1 794 Kč, to vše ve 45 týdenních splátkách, jejichž výše činila 697 Kč, respektive 654 Kč, pokud jde o poslední splátku. První splátka byla splatná do týdne od data uzavření smlouvy, každá následující pak vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Smlouva obsahovala informaci o tom, že zápůjční úroková sazba činí 29 % ročně. Pohledávka z předmětné smlouvy o zápůjčce na základě smlouvy uzavřené dne 18. 12. 2020 postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná právním předchůdcem žalobkyně písemně informována. Žalobkyně následně vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu z předmětné smlouvy prostřednictvím předžalobní výzvy svého zástupce z 28. 6. 2021 a poskytla žalované za tímto účelem dodatečnou lhůtu i poučení o tom, že pokud v této lhůtě dluh nebude splacen, bude přistoupeno k jeho soudnímu vymáhání. 9. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor ze smlouvy o zápůjčce uzavřené dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v účinném znění (dále jen „o. z.“), na niž zároveň dopadají příslušná ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v účinném znění. Vzhledem k tomu, že se jednalo o smlouvu uzavřenou mezi podnikatelem v rámci jeho podnikatelské činnosti a spotřebitelem, je ve věci dále třeba aplikovat i zvláštní ustanovení na ochranu spotřebitele (zejména § 1810 a násl. o. z.). 10. Podle § 2390 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 11. Podle § 2392 odst. 1 věty prvé o. z. lze při peněžité