ECLI: ECLI:CZ:OSSY:2021:9.C.6.2020.1 Datum: 2021-10-05 Předmět: o zaplacení 258 441,80 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 18 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 148 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 132 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 136 ["peněžité plnění""prekluze""znalecký posudek"]
O co šlo: o zaplacení 258 441,80 Kč s příslušenstvím (["§ nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 18 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 148 z. č. 99/1963)
1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 6. 1. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení 258 441,80 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky za dobu od 10. 9. 2019 do zaplacení z titulu práva na náhradu škody, která měla být žalobkyni způsobena na jí obhospodařovaných zemědělských pozemcích působením černé zvěře v období od podzimu 2018 do léta 2019. Žalobkyně tvrdila, že ve shora uvedeném období zemědělsky hospodařila a doposud hospodaří na pozemcích zařazených v systému evidence zemědělské půdy podle uživatelských vztahů (LPIS) vedeném Ministerstvem zemědělství do půdních bloků [číslo] v [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova] Tyto pozemky mají charakter honebních pozemků ve smyslu § 2 písm. f) zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti v účinném znění (dále jen „zákon o myslivosti“) a jsou součástí honitby [příjmení] kopec, jejímž držitelem je [ulice] společenstvo [příjmení] kopec. Uživatelem zmíněné honitby je pak na základě smlouvy o nájmu honitby uzavřené s Honebním společenstvem [příjmení] kopec žalovaný. V průběhu září a října 2018 došlo na předmětných pozemcích, které v té době již byly osety ozimou pšenicí, ke vzniku škod způsobených černou zvěří. Žalobkyně dne 29. 10. 2019 pozemky opětovně osela stejnou plodinou, aniž by zatím po žalovaném jakožto uživateli dotčené honitby požadovala jakoukoliv náhradu za vzniklou škodu. Po opětovném osetí se však černá zvěř na předmětné pozemky vrátila a způsobila zde nové škody, které žalobkyně zjistila při dvou prohlídkách polí konaných 1. 11. 2018, respektive 8. 11. 2018. Žalobkyně po zjištění nově vzniklých škod uplatnila vůči žalovanému dopisem, který mu byl doručen 16. 11. 2018, nárok na náhradu vzniklých škod dle § 55 odst. 1 písm. a) zákona o myslivosti, s tím, že přesnou výši požadované náhrady bude možné upřesnit až po provedení sklizně. Dne 3. 12. 2018 se na místě, kde došlo ke vzniku škod, konalo místní šetření, a to za účasti soudního znalce prof. [jméno] [příjmení]. K tomuto šetření byl žalovaný pozván, nicméně nezúčastnil se ho. Znalec na místě potvrdil existenci škod. Žalobkyně posléze dne 21. 12. 2018 instalovala okolo poškozených ploch pachový ohradník. Další šetření se na místě samém konalo 29. 3. 2019, opět za účasti znalce [příjmení], k tomuto šetření byl navíc přizván též zaměstnanec MÚ [obec] Ing. [příjmení]. Ještě před tímto šetřením byly na místě zjištěny nově vzniklé škody, které žalobkyně notifikovala žalovanému dopisem, který byl žalovanému doručen 17. 4. 2019 Tyto škody musely vzniknout ve dnech 28. 3. 2019 a 29. 3. 2019, neboť s ohledem na blížící se šetření znalce [příjmení] žalobkyně kontrolovala porosty pšenice v týdnu od 25. 3. 2019 do 29. 3. 2019 každý den a tyto 27. 3. 2019 ještě nevykazovaly známky nového poškození. Další škody na předmětných polích vznikly 14. 5. 2019, neboť při prohlídce konané 13. 5. 2019 ještě žádné nově vzniklé škody nebyly patrné. Tyto škody žalobkyně notifikovala žalovanému dopisem doručeným 18. 6. 2019. Následně došlo ke vzniku škod ještě v období od 9. 7. 2019 do 22. 7. 2019. Tyto nejnovější škody žalobkyně zjistila při prohlídkách polí konaných 11. 7. 2019, 17. 7. 2019 a 22. 7. 2019, při předchozí prohlídce 8. 7. 2019 ještě nebyly žádné nové škody patrné. Tyto škody byly notifikovány dopisem doručeným žalovanému 25. 7. 2019. Pokud je v tomto dopise jako datum poslední prohlídky dotčených pozemků uvedeno 22. 6. 2019, jedná se o překlep, prohlídka se uskutečnila 22. 7. 2019. Sklizeň úrody z předmětných polí proběhla 29. 7. 2019 za účasti starosty obce Rychnov na [příjmení] [jméno] [příjmení], kterého žalobkyně přizvala za účelem zajištění objektivity. Ke sklizni byl pozván i žalovaný, nicméně se omluvil a nezúčastnil se. Po dokončení sklizně znalec [příjmení] vyčíslil vzniklou škodu na dotčených pozemcích na částku 258 441,80 Kč. Vycházel přitom ze sdělení žalobkyně, podle něhož činila prodejní cena pšenice 4 600 Kč. Žalobkyně ve lhůtě 15 dnů po provedené sklizni pšenici sklizenou z poškozených polí nestihla prodat, pro účely vyčíslení škody proto znalci [příjmení] poskytla informaci o průměrné ceně, za kterou realizovala prodej potravinářské pšenice v období těsně předcházejícím sklizni (od 19. 2. 2019 do 1. 7. 2019). Sklizená pšenice byla následně uskladněna a k jejímu prodeji došlo až v roce 2021 za cenu 5 100 Kč. K náhradě vzniklé škody žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem, který byl žalovanému doručen 12. 8. 2019, přičemž mu poskytla lhůtu k plnění do 9. 9. 2019. Žalovaný však doposud z titulu náhrady vzniklé škody žalobkyni nezaplatil ničeho. Žalobkyně se proto domáhala zaplacení shora uvedené částky včetně zákonného úroku z prodlení z této částky za dobu od prvního dne následujícího po uplynutí stanovené lhůty k plnění do zaplacení.
2. Žalovaný žalobou uplatněný nárok neuznal ani zčásti. Učinil nesporným, že žalobkyně v období, kdy mělo dojít ke vzniku škod, zemědělsky hospodařila na dotčených pozemcích, že tyto pozemky jsou svým charakterem pozemky honebními dle příslušných ustanovení zákona o myslivosti a že žalovaný je uživatelem honitby, k níž tyto pozemky přináleží. Jinak však zcela odmítl, že by na předmětných pozemcích došlo ke vzniku nějakých škod v důsledku působení černé zvěře. Žalovaný je nájemcem honitby již téměř třicet let, přičemž se jedná o první případ, kdy měly na zemědělských pozemcích vzniknout nějaké škody. Pokud v minulosti nějaké škody působením zvěře v honitbě vznikaly, jednalo se pouze o drobnější škody na lesním porostu, které byly bez problémů vyřešeny dohodou. Na podzim 2018 sice skutečně přes předmětné pozemky přešla černá zvěř, žádné významnější škody zde však nezpůsobila. Hlavním důvodem toho, proč žalobkyně přistoupila k přesívce polí, byl fakt, že zaseté obiloviny nebyly dobře vzešlé. Když žalobkyně oznámila žalovanému vznik škod, žalovaný se svými kolegy začali pole více střežit a prováděli pravidelný odstřel divokých prasat. Rovněž v místě instalovali jako první pachové ohradníky ve třech vrstvách, které pravidelně obnovovali, a v lese zajistili i odváděcí přikrmování, tedy tzv. vnadiště, aby prasata neměla důvod vstupovat na pole. Kolem polí byly též umístěny posedy, nicméně jednatel žalobkyně požadoval jejich odstranění. Žalovaný se zpočátku celou věc snažil řešit smírně osobním jednáním s jednatelem žalobkyně, ten však byl na něho značně hrubý, vyhrožoval mu a žalovaný nebyl ochoten takové chování akceptovat. Proto jednání ztroskotala. Žalobkyně dle žalovaného neučinila nic pro to, aby vzniku škod působením prasat předešla. Pokud až poté, kdy k tomuto kroku přistoupil žalovaný, umístila v daném místě svůj pachový ohradník, pak takové opatření bylo zjevně zbytečné, navíc v konečném důsledku i neúčinné. Nic dalšího, co by mohlo být považováno za preventivní opatření k zabránění vzniku škod, žalobkyně neučinil, naopak zakazovala žalovanému a jeho kolegům vstup na pozemky. Znalecký posudek prof. [příjmení], o který žalobkyně svůj nárok opírá, trpí podle žalovaného řadou nedostatků. Předně je zvláštní, že z písemného vyhotovení posudku vyplývá, že byl vyhotoven až 3. 1. 2020, ačkoliv je existence posudku zmiňována již v notifikačním dopise z léta 2019. V samotném posudku znalec poměrně zmatečně popisuje rozsah vzniklých škod, které měl na polích shledat při svých návštěvách již v prosinci 2018 a březnu 2019, přitom následně v zápisu z místního šetření, které proběhlo v červenci 2019, uvádí, že již škody v podstatě nejsou viditelné. Znalec sice v jedné z pasáží posudku zmiňuje, že„ výnosová zkouška ukázala dobrou vyrovnanost v rámci hodnocených polí“, z dalšího textu posudku však vůbec nevyplývá, že by nějaká výnosová zkouška byla prováděna. V zápisu z místního šetření, k němuž mělo dojít 17. 7. 2019, konstatuje, že„ při zběžném pohledu je porost málo poškozen, ale když se vešlo dovnitř porostu, tak už je to místy znatelné“ Pokud však jím stanovená výše škody odpovídá sníženému výnosu z poškozených polí téměř o jednu pětinu oproti výnosu ze znalcem zvolené kontrolní plochy, měla by takto rozsáhlá škoda být na polích jasně viditelná. Znalec dále bez dalšího převzal údaje o výnosnosti hodnocených polí a realizačních cenách pšenice od žalobkyně, aniž by v tomto směru činil nějaké vlastní závěry, což nelze akceptovat. Z jeho posudku nevyplývá, že by osobně obhlížel plochu, která byla zvolena jako porovnávací, rovněž neuvádí, jakým způsobem byla při sklizni zajištěna věrohodnost toho, že veškeré sklizené obilí bylo žalobkyní skutečně zváženo a že žalobkyní uváděné údaje o výsledném výnosu z poškozených ploch i z plochy porovnávací odpovídají realitě. Znalec dále nezohlednil při svých závěrech skutečnost, že kolem dotčených zemědělských pozemků se nachází šest až osm metrů široký pás jetele a že tedy tento pás nebyl pšenicí vůbec oset. Částečně si ztrátu na výnosu z dotčených polí způsobila žalobkyně sama, a to v důsledku široké vyjeté cesty v porostu, postřikem cest, po němž na polích zůstaly žluté pásy po užití totálního herbicidu, nebo provedeným mulčováním. Na sníženém výnosu
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.