10 C 293/2021-39 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky. V žalobě uvedla, že původní věřitel společnost [právnická osoba], [anonymizováno 8 slov] [číslo], [země], uzavřela s žalovaným dne 4. 1. 2021 smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr v konečné výši 4 256,54 Kč. Tento úvěr měl být splacen nejpozději dne 4. 7. 2021. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Úvěr byl poskytován z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet [role v řízení] [bankovní účet]. Původní věřitel identifikoval platby úvěru uvedením variabilního symbolu 60187. Žalovaný byl prokazatelně upomínán k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobkyně. Upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne 29. 7. 2021. Celková výše nároků žalobkyně po zohlednění případných dílčích plateb ze strany činí celkem 4 256,54 Kč nejpozději splatných dne 4. 7. 2021. Žalobkyně nabyl pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba], [anonymizováno 8 slov] [číslo], [země], jako původním věřitelem a postupitelem a společností [právnická osoba], se sídlem [adresa žalobkyně], IČ [číslo], jako postupníkem a novým věřitelem. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, když soud vycházel z toho, že oba účastníci souhlasili s tím, aby ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. 4. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. platí, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Původní věřitel společnost [právnická osoba], [anonymizováno 7 slov], GZR [číslo], [země], uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr v částkách 2 500 Kč dne 4. 1. 2021, 2 500 Kč dne 12. 2. 2021 a 2 300 Kč dne 5. 3. 2021. Tento úvěr měl být splacen nejpozději dne 4. 7. 2021. Ke dni 4. 3. 2021, tedy ke dni před posledním čerpáním ve výši 2 300 Kč žalobkyně respektive její právní předchůdce uvádí v platební informaci, že zůstatek po poslední platbě činil 172,60 Kč. Je tedy zřejmé, že žalovaný k tomuto dni musel na dluh zaplatit minimálně 4 827,40 Kč. Žalovaný tedy k datu 4. 3. 2021 poskytnutý úvěr až na částku 172,60 Kč uhradil, když soudu není bohužel známo, zda hradil také nějaké příslušenství pohledávky. Lze to však předpokládat, neboť dle uvedené platební informace za období 4. 3. 20221 žalovaný dále čerpal částku 2 300 Kč a dluh narostl 3 x o náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši vždy 250 Kč, tedy celkem 750 Kč a o úrok za čerpání ve výši 1 033,94 Kč. Nárůst dluhu o náhradu účelně vynaložených nákladů a o úrok ve výši celkem 1 783,94 za období od 4. 3. 2021 do 4. 7. 2021 je tak zcela nepřiměřeně vysoký. Pokud takové navýšení vzniklo na základě smluvních ujednání, musí se jednat o ujednání smlouvy, které se příčí dobrým mravům a je tak ve smyslu § 580 odst. 1 o. z. a § 588 o. z. neplatné. 6. Proto soud žalobkyni přiznal pouze částku 2 200 Kč jako jistinu úvěru s odkazem na ustanovení § 2395 o. z., a co do zbytku soud žalobu jako nedůvodnou zamítl s odkazem s odůvodnění shora. Nárok na zaplacení úroku z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 o. z., a to s ohledem na prodlení žalovaného. 7. Ve sporu byla částečně úspěšná žalobkyně a má dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. právo na náhradu nákladů, které účelně vynaložila podle poměru jejího úspěchu a neúspěchu ve věci. Žalobkyně byla úspěšná z 54% a neúspěšná ze 46%. Má tedy právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 8% svých účelně vynaložených nákladů Náklady řízení jsou tvořeny soudním poplatkem ve výši 1 000 Kč a náklady právního zastoupení ve výši 1 089 Kč (odměna dle § 14b odst. 1 bodu1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v účinném znění (advokátní tarif), ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby po 200 Kč, tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a advokátního tarifu a 21% DPH). Tyto náklady řízení v celkové výši činí 2 089 Kč a žalovaný povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) 8 % z této částky. 8. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku. 9. Žalobkyně zaplatila za podanou žalobu soudní poplatek ve výši 400 Kč, zřejmě s ohledem na to, že podávala návrh na vydání elektronického platebního rozkazu (položka 2,1.a) sazebníku soudních poplatků). Soud však platební rozkaz nevydával, a proto doměřuje žalobkyni soudní poplatek do výše dle položky 1,1.a) sazebníku, tedy do výše 1 000 Kč. Ukládá tak žalobkyni zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč.