15 C 123/2022-62 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 17. 6. 2022 domáhala po žalované zaplacení celkové částky 174 777 Kč, a to jako nedoplatku ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené dne 22. 1. 2020 mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO]. Žalobkyně na základě uvedené smlouvy poskytla žalované úvěr ve výši 70 000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 70 338 Kč Celkem měla tedy žalovaná původní věřitelce vrátit částku 140 338 Kč, a to v 21 pravidelných měsíčních splátkách po 6 683 Kč, přičemž poslední splátka měla činit 6 678 Kč. Zápůjční úroková sazba činila 49% ročně. Žalovaná však nehradila jednotlivé splátky řádně a včas, resp. uhradila pouze 3 100 Kč, které byly zcela započteny na úhradu sjednaného poplatku. Pohledávka byla na současnou žalobkyni postoupena smlouvou ze dne 28. 1. 2022, a to s účinností ke dni 1. 2. 2022. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení celkové dlužné částky ve výši 174 777 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 70 000 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 66 077 Kč (žalobkyně požaduje pouze tuto částku namísto správných 67 238 Kč). Dále se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení smluvní pokuty ve výši 35 000 Kč a sankčních poplatků ve výši 3 500 Kč. 2. Žalovaná se k věci na výzvu soudu nevyjádřila a k jednání, které soud nařídil na 5. 10. 2022 se, ač řádně předvolána, bez omluvy nedostavila. Soud tedy věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 o.s.ř. Žalobkyně při jednání setrvala na podaném návrhu. 3. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 22. 1. 2020 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] poskytla žalované úvěr ve výši 70 000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem ve výši 70 338 Kč. Tento byl tvořen částkou 67 629 Kč a pojistným ve výši 2 709 Kč Částku 67 629 Kč přitom tvořil úrok ve výši 35 587 Kč a částka 32 042 Kč za zpracování úvěru. Celkem měla tedy žalovaná původní věřitelce vrátit částku 140 338 Kč (70 000 + 70 338), a to v 21 pravidelných měsíčních splátkách po 6 683 Kč, přičemž poslední splátka měla činit 6 678 Kč. Zápůjční úroková sazba činila 49% ročně. RPSN činilo 129,8%. Žalovaná potvrdila podpisem smlouvy o úvěru, že požadovanou částku převzala při podpisu smlouvy v hotovosti. Součástí smlouvy byly též standardní informace o spotřebitelském úvěru. 4. Z přehledu plateb soud zjistil, že žalovaná provedla pouze dvě úhrady, a to dne 20. 4. 2020, kdy uhradila žalobkyni částku 1 000 Kč a dne 7. 9. 2020, kdy uhradila žalobkyni částku 2 100 Kč. Ničeho dalšího neuhradila. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 a seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že společnost [právnická osoba] pohledávku za žalovanou postoupila současné žalobkyni. 6. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 1. 2. 2022 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost [právnická osoba] oznámila žalované postoupení pohledávky na současnou žalobkyni a zároveň žalovanou vyzvala k úhradě pohledávky nové žalobkyni. Z podacího lístku soud zjistil, že oznámení o postoupení pohledávky bylo žalované odesláno dne 11. 2. 2022. 7. Z výzvy k plnění před podáním žaloby ze dne 10. 2. 2022 soud zjistil, že žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné pohledávky nejpozději do 17. 3. 2022. Žalované kromě toho opětovně sdělila důvod vzniku pohledávky, poučila ji o postoupení pohledávky a dále též o tom, že v případě neuhrazení pohledávky bude tato vymáhána soudní cestou. Dle předloženého podacího lístku byla předžalobní výzva odeslána dne 10. 2. 2022. 8. Po skutkové stránce soud uzavřel, že žalovaná uzavřela se žalobkyní, resp. její právní předchůdkyní, smlouvu o úvěru na základě níž žalobkyně poskytla žalované částku 70 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutou částku vrátit v 21 pravidelných měsíčních splátkách po 6 683 Kč (resp. v případě poslední splátky ve výši 6 678 Kč). Spolu s poskytnutou částkou se žalovaná zavázala vrátit též souhrnný poplatek ve výši 70 338 Kč. Úroková sazba činila 49% ročně. Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 1. 2. 2022 a současně byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky. Žalovaná uhradila na dluh částku 3 100 Kč, která byla započtena na dlužný poplatek, který žalobkyně požaduje pouze ve výši 66 077 Kč. 9. Po právní stránce dospěl soud k závěru, že na smlouvu uzavřenou mezi účastníky je třeba pohlížet spíše jako na smlouvu o zápůjčce než na smlouvu o úvěru. 10. Vztah mezi účastníky se řídí dle ust. § 2390 až ustanovení § 2394 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, neboť se jednalo o smlouvu uzavřenou mezi podnikatelem v rámci jeho podnikatelské činnosti a spotřebitelem. 11. Podle § 2390 o. z. platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. je možné při zápůjčce peněžité dohodnout úroky. 12. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy (§ 1 odst. 2 o. z.). Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (§ 6 odst. 2 o. z.). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.). Podle § 4 odst. 1 o. z. se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Činí-li právní řád určitý následek závislým na něčí vědomosti, má se na mysli vědomost, jakou si důvodně osvojí osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé (§ 4 odst. 2 o. z.). 13. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 o. z.). 14. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná právní jednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. 15. Soud přezkoumal účastníky uzavřenou smlouvu o zápůjčce a dospěl k závěru, že tato je v části týkající se souhrnného poplatku uzavřena v rozporu s dobrými mravy a je proto v této části neplatná. Pokud se týká poplatku ve výši 16 721 Kč, tak tento je s ohledem na výši poskytnuté zápůjčky 20 000 Kč neúměrně vysoký a lze v jeho sjednané výši spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o zápůjčku). Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11, ze dne 26. 1. 2012). Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představující 100,5% (za 21 měsíců) z vypůjčené částky je neúměrně vysoký. 16. Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výši smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušného chování, rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně mravním principům daného společenského řádu. Je v podstatě jedno, zda se jedná o smluvené úroky, smluvní pokuty, jiné sankce, či jako zde o poplatek za poskytnutí zápůjčky. Výše účastníky sjednaného ujednání o poplatku za poskytnutí zápůjčky nemůže být libovolná. V tomto konkrétním případě je soud ochoten akceptovat poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 14 000 Kč, tj. ve výši 20 % z poskytnuté zápůjčky. Je pak zcela nerozhodné, že žalovaná ujednání o poplatku (podle soudu nemravném a neplatném) podepsala. 17. Postoupení pohledávky na současnou žalobkyni bylo prokázáno smlouvou o postoupení pohledávky a seznamem postoupených pohledávek. V řízení nebylo vyvráceno tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaná neuhradila na dlužnou částku více než 3 100 Kč. Bylo věcí žalované, aby tvrdila a zejména pak prokázala, že na uvedenou zápůjčku uhradila více. Nicméně výše souhrnného poplatku 70 338 Kč, je jak shora uvedeno dle názoru soudu za hranicí dobrých mravů, neboť souhrnný poplatek dosahoval 100,5% zápůjčky, přičemž je zřejmé, autonomie vůle žalované při vyjednávání o výši souhrnného poplatku byla velmi omezená, neboť se jedná o formulářovou smlouvu a podmínky byly určeny pevně právním předchůdcem žalobkyně. Ujednání o tomto poplatku v části, ve které převyšuje 20% poskytnuté zápůjčky, proto soud považuje dle § 580 o. z. za neplatné (tedy v částce 56 338 Kč, resp. 55 177, neboť žalobkyně požadovala smluvní poplatek v nižší částce). Soudu proto nezbylo, než s ohledem na shora uvedené podané žalobě částečně vyhovět, když žalované zbývá uhradit žalobkyni částku 80 900 Kč (70 000 Kč + soudem přiznaný poplatek ve výši 14 000 Kč – 3 100 Kč, které žalovaná