16 C 334/2021-33 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení žalované částky se zákonným úrokem z prodlení, a to z titulu neuhrazených nákladů na dopravu žalovaného do protialkoholní záchytné stanice, kterou žalobce dne 20. 2. 2020 zajistil svým služebním vozidlem, z titulu nákladů spojených s převozem žalovaného a z titulu vzniklé škody. Žalovaný doposud tyto náklady žalobci neuhradil, a to ani přesto, že jej k tomu žalobce písemně vyzýval. 2. Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřil. 3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád v účinném znění /dále jen „o. s. ř.“ /). 4. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. platí, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. O skutkovém stavu věci lze učinit závěr, že žalovaný byl dne 20. 2. 2020 hlídkou Policie České republiky dopraven služebním policejním vozidlem do protialkoholní záchytné stanice v [obec] (dále jen„ PZS“). Žalovanému byla na PZS naměřena hladina alkoholu v organismu ve výši 2,27 promile. Náklady na dopravu žalovaného na záchytnou stanici služebním vozidlem činily 758 Kč. Za vyšetření žalovaného před převozem na PZS uhradila policie Nemocnici [územní celek] částku ve výši 279 Kč. Žalovaný byl předžalobní výzvou ze dne 13. 5. 2020 vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 1 037 Kč (za náklady na dopravu do protialkoholní záchytné stanice a za odborné lékařské vyšetření), nejpozději do 15 dnů od vystavení výzvy. 6. Po právní stránce soud postupoval podle § 89e odst. 1 věty prvé zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, v účinném znění, dle kterého osoba, které byla záchytná služba poskytnuta, hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Náklady vznikly Policii ČR, žaloba je proto v části nákladů za převoz po právu. Stejně tak je po právu i v části vzniklé škody na majetku zasahujícího policisty – policie byla povinna mu tuto škodu nahradit a skutečně ji nahradila, má proto postih proti skutečnému škůdci dle § 2917 občanského zákoníku. 7. Soud proto žalobě zcela vyhověl. Nárok na úrok z prodlení se opírá o § 1970 zákona občanského zákoníku, výše úroku z prodlení se pak řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 8. Žalobce měl v řízení plný procesní úspěch a má proto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze dvou paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb. (výzva k plnění, písemný návrh ve věci samé). Soud proto uložil žalovanému povinnost nahradit žalobci náklady řízení ve výši 200 Kč. 9. Žalobce byl ve smyslu ustanovení § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, osvobozen od placení soudního poplatku a poplatková povinnost tak podle § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích přešla na žalovaného, neboť podané žalobě bylo vyhověno. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit České republice na účet zdejšího soudu soudní poplatek ve výši 1 000 Kč stanovený dle položky 1 bodu 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků, který tvoří přílohu zákona č. 549/1991 Sb. Soudní poplatek je třeba zaplatit na účet zdejšího soudu č. ú 3703-424591/0710, a to pod variabilním symbolem 1116033421. 10. Lhůty k plnění povinností, které byly žalovanému uloženy, stanovil soud ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.