3 C 93/2022-39 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 17. 5. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení 7 104 Kč s příslušenstvím. V žalobě uváděla, že dne 6. 1. 2022 poskytla žalovanému na základě jeho žádosti úvěr ve výši 3 000 Kč s původní splatností dne 8. 2. 2022, která byla na základě žádosti žalovaného prodloužena do dne 23. 2. 2022. Poplatek za poskytnutí úvěru byl sjednán ve výši 3 204 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou úvěru. Žalobkyně proto žalovanému zaslala dvě upomínky k úhradě, za které požaduje úhradu vynaložených nákladů s nimi spojených ve výši 450 Kč a 650 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný nereagoval na upomínky, byla žalobkyně nucena předat pohledávku k inkasnímu řízení, za což byla žalovanému naúčtována náhrada nákladů za toto pověření ve výši 1 500 Kč. Žalovaný nesplnil své povinnosti z čl. 7 a 7.3. úvěrové smlouvy, proto žalobkyně dále požaduje zaplacení smluvní pokuty ve výši dvakrát 450 Kč, tj. v celkové výši 900 Kč. Žalovanému byla dne 3. 3. 2022 zaslána předžalobní upomínka, žalovaný však ani v dodatečně poskytnuté lhůtě dlužnou částku neuhradil. Žalobkyně dále požaduje zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny úvěru ode dne následujícího po splatnosti úvěru, tj. od 24. 2. 2022, do zaplacení. 2. Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřil. 3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen„ o. s. ř.“). 4. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 6. 1. 2022 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 3 000 Kč, které se žalovaný zavázal žalobkyni vrátit spolu s jednorázovým poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 3 204 Kč. V čl. 5 smlouvy bylo sjednáno oprávnění žalovaného požádat o prodloužení splatnosti úvěru o 15 dní. Pro případ prodlení žalovaného s plněním dluhu byla v čl. 7 smlouvy sjednána povinnost žalovaného zaplatit žalobkyni náhradu všech nákladů, které žalobkyni vznikly v důsledku prodlení žalovaného. V čl. 7 smlouvy byla sjednána smluvní pokuta ve výši 450 Kč za porušení povinnosti žalovaného vždy ke 3. dni příslušného kalendářního měsíce, po dobu, po kterou bude trvat smluvní vztah založený smlouvou, předložit žalobkyni písemně potvrzení o trvání zaměstnání či pracovního poměru, případně informovat žalobkyni o skutečnosti, že k danému dni není v zaměstnaneckém nebo pracovním poměru, a dále za porušení povinnosti žalovaného bez zbytečného odkladu, nejpozději do pěti dnů od uzavření této smlouvy, předložit žalobkyni potvrzení příslušného okresního soudu dle jeho úředně hlášeného pobytu, že vůči němu jsou/nejsou vedena soudní řízení. V čl. 7 smlouvy se žalovaný zavázal žalobkyni uhradit v případě prodlení s vrácením úvěru poplatek ve výši 450 Kč za první upomínku k úhradě dlužné částky po sedmi dnech prodlení s úhradou úvěru, poplatek ve výši 650 Kč za druhou upomínku k úhradě dlužné částky po 20 dnech prodlení s úhradou úvěru a poplatek ve výši 1 500 Kč za náklady spojené s předáním a úhradou ceny za vymáhání pohledávky cestou inkasní agentury [právnická osoba] Dopisem ze dne 3. 3. 2022 byl žalovaný upomínán k zaplacení dlužné jistiny úvěru spolu s úrokem a poplatkem za poskytnutí úvěru a dále k zaplacení poplatku za odeslání 1. upomínky ve výši 450 Kč. Výzva byla žalovanému odeslána dne 3. 3. 2022. Dopisem ze dne 16. 3. 2022 byl žalovaný vyzýván k zaplacení dlužného úvěru spolu s příslušenstvím s upozorněním, že v případě nezaplacení do 21. 3. 2022 bude dluh předán inkasní agentuře k vymáhání. Výzva byla žalovanému odeslána dne 16. 3. 2022. Výzvou společnosti [právnická osoba] ze dne 28. 3. 2022 byl žalovaný vyzýván k zaplacení žalované částky s upozorněním, že v případě nezaplacení do 4. 4. 2022 bude dlužná částka vymáhána soudní cestou. Výzva byla žalovanému odeslána dne 28. 3. 2022. 5. Po právní stránce se jedná o spor ze smlouvy o úvěru podle § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“), ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. 6. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy (§ 1 odst. 1 o. z.). Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (§ 6 o. z.). 8. Podle § 588 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 9. Podle § 580 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 10. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná právní jednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. 11. Podle § 122 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, platí, že uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. 12. Podle odst. 3 téhož ustanovení platí, že souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. 13. Soud přezkoumal účastníky uzavřenou smlouvu o úvěru a dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 3 000 Kč, které měl žalovaný jednorázově vrátit. Žalovaný však poskytnutý úvěr ani zčásti nevrátil. Požadavek žalobkyně na zaplacení jistiny úvěru proto soud považuje za důvodný. 14. Poplatek ve výši 3 204 Kč (představující 106,8 % jistiny zápůjčky) je třeba považovat za obdobu smluvních úroků, neboť má představovat příjem věřitele z titulu zapůjčení peněz dlužníkovi. Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je však neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11 ze dne 26. 1. 2012). Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představující 106,8 % (na 1,5 měsíce) z poskytnutého úvěru je neúměrně vysoký. 15. Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výší smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušného chování, rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně mravním principům daného společenského řádu. Je v podstatě jedno, zda se jedná o smluvené úroky, smluvní pokuty, jiné sankce, či jako zde o souhrnný poplatek. Shora uvedeným pravidlům se vymyká ujednání, které podstatně převyšuje úrokovou míru v době sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů a půjček. Podle názoru soud by výše souhrnného poplatku neměla přesáhnout 33 % z poskytnutého úvěru za jeden rok trvání smlouvy, tj. v daném případě částku 120 Kč. Ujednání o poplatku za poskytnutí úvěru v části, ve které převyšuje soudem akceptovatelnou výši soud pak považuje za rozporné s dobrými mravy a tudíž dle § 588 o. z. za neplatné. 16. Žalobkyně požadovala přiznání smluvní pokuty ve výši 900 Kč za prodlení žalované s plněním nepeněžité povahy. Výše smluvní pokuty nepřekračuje omezení pro smluvní pokuty stanovená v § 122 zákona o spotřebitelském úvěru, a proto soud žalobkyni požadovanou smluvní pokutu přiznal. 17. Žalobkyně se dále domáhala zaplacení nákladů upomínání v celkové výši 1 100 Kč a poplatku za inkasní řízení ve výši 1 500 Kč. S ohledem na výši jistiny 3 000 Kč se soudu tyto poplatky jeví jako nepřiměřeně vysoké a ve své podstatě představují skryté smluvní pokuty, které však v součtu se smluvní pokutou shora přesahují limit stanovený v § 122 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru. V souladu s tímto zákonným omezením proto soud žalobkyni přiznal smluvní pokutu v celkové výši 1 500 Kč (smluvní pokuta ve výši 900 Kč dle odstavce 16. odůvodnění