5 C 5/2022-41 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se návrhem ze dne 25. 11. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 25 019,92 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru uzavřené dne 14. 12. 2018 mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. Na základě smlouvy o úvěru byla žalovanému poskytnuta finanční hotovost ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal částku 20 000 Kč vrátit společně se smluvním úrokem, poplatkem za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatkem ve výši 21 820 Kč Celkem se žalovaný zavázal vrátit částku 41 820 Kč, a to v 17 měsíčních splátkách po 2 460 Kč. Žalovaný však nehradil splátky řádně a včas, uhradil však částku 4 660 Kč, která odpovídá 2 řádně uhrazeným částkám. Závazek ze smlouvy o úvěru byl zesplatněn ke dni 14. 5. 2020. Pohledávka byla postoupena žalobkyni smlouvou ze dne 19. 7. 2021 a postoupení bylo žalovanému oznámeno dne 5. 8. 2021. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 17 974,08 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 1 862,78 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 11 906,85 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 1 862,01 Kč, inkasní poplatek ve výši 3 554,28 Kč, smluvní úrok za poskytnutí finančních prostředků po revizním přepočtu ve výši 2 895,55 Kč od 15. 5. 2020 do 11. 6. 2021, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 930,37 Kč od 15. 5. 2020 do 11. 6. 2021. Dále žalobkyni vzniklo právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení v celkové výši 7 045,84 Kč. 2. Usnesením Okresního soudu ve Svitavách ze dne 10. 1. 2022, č. j. 5 C 5/2022-32, soud vyzval žalovaného, aby se písemně vyjádřil k žalobě ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto usnesení a zároveň vyzval oba účastníky řízení, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Současně byla připojena doložka proti nečinnosti, podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. Žalovaný si zásilku uloženou dne 19. 1. 2022 a zaslanou na adresu jeho trvalého pobytu nevyzvedl, byla mu tedy vložena do domovní schránky dne 1. 2. 2022. K žalobě ani k rozhodnutí věci bez jednání se nevyjádřil. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podaném návrhu a k výzvě soudu se nevyjádřila. Soud tedy rozhodl bez nařízení jednání. 3. V řízení bylo žádostí o úvěr a smlouvou o úvěru [číslo] ze dne 14. 12. 2018 prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovaným smlouvou o úvěru, na základě které poskytl žalovanému částku 20 000 Kč a žalovaný se zavázal částku 20 000 Kč vrátit společně s úrokem ve výši 2 324 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 13 400 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 2 096 Kč a inkasním poplatkem ve výši 4 000 Kč Celkem se žalovaný zavázal vrátit částku 41 820 Kč, a to v 17 měsíčních splátkách po 2 460 Kč. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 15 % a RPSN ve výši 270,48 % Smlouvou ze dne 19. 7. 2021 byla pohledávka postoupena žalobkyni a žalovanému bylo postoupení oznámeno dne 5. 8. 2021. Předžalobní výzva byla žalovanému zaslána dne 18. 10. 2021. 4. Po právní stránce posoudil soud spor jako spor ze smlouvy úvěru podle ust. § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a dále postupoval dle ust. §§ 580, 588, 1802, 1813 a 1970 o. z. 5. V souvislosti s žalobou uplatněným nárokem se soud zabýval zejména tím, zda má žalobkyně nárok na zaplacení požadovaných úroků, resp. nákladů spotřebitelského úvěru spočívajících v poplatku za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a inkasní poplatek. 6. Právní předchůdce žalobkyně sjednal s žalovaným úrok ve výši 15 % ročně, RPSN činila 270,48 %. Při úvaze o tom, zda se jedná o přiměřený smluvní úrok spojený s poskytnutím spotřebitelského úvěru, respektive přiměřenou sazbu RPSN, vychází soud v souladu s ust. § 1802 o. z. z porovnání sjednaných úroků s obvyklými úroky, které požadovaly banky v době, kdy byla smlouva sjednána, a rovněž tak z obvyklé sazby RPSN (srov. též nález Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2012, sp. zn. I. ÚS 199/11, nebo rozsudek Nejvyššího soud v rozsudku ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). V tomto ohledu vychází z databáze ARAD České národní banky, která poskytuje spolehlivé informace o průměrných úrokových sazbách a jedná se rovněž o jediné objektivně zjistitelné hledisko. Z této databáze soud zjistil, že v prosinci 2018, činila úroková sazba korunových úvěrů s fixací od 1 do 5 let poskytnutých domácnostem na spotřebu 8,59 % a RPSN činila ve stejném období 8,97 %. Přitom přihlédl k tomu, že se jednalo o tzv. rychlo půjčku, kdy žalovaný dostal vyplaceny peníze ihned po uzavření smlouvy, bez nutnosti zajištění či účelové vázanosti úvěru. U nebankovních institucí je proto soud ochoten akceptovat úroky, respektive celkové náklady úvěru ve výši dvojnásobku sazeb, které v daném období poskytovaly banky. Roční procentní sazbu nákladů ve výši okolo 270,48 % proto nelze považovat za přiměřenou, ale v rozporu s dobrými mravy a celkové náklady v této výši nelze v tomto rozsahu přiznat (viz ust. § 580 o. z. a § 1813 o. z.). 7. Soud nicméně uznává, že věřitel má právo na zaplacení úroků, respektive celkových nákladů, za poskytnuté peněžní prostředky, a proto dále postupoval obdobně podle ust. § 1800 odst. 2 o. z., neboť se jedná o ustanovení, které je co do obsahu a účelu posuzovanému právnímu případu nejbližší, a změnil rozsah plnění tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran. Za přiměřené úroky, respektive celkové náklady, v daném případě proto považuje soud celkové náklady ve výši 18 % ročně. V posuzované věci tak činí kapitalizovaná částka za období poskytnutí úvěru, tj. za období 17 měsíců, částku 5 100 Kč a tuto částku rovněž žalobkyni přiznal. 8. Žalobkyně má tak nárok na zaplacení částky 20 440 Kč (jistina ve výši 20 000 Kč + přiměřené náklady ve výši 5 100 Kč – zaplacená částka 4 660 Kč). Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl. 9. Smluvní strany si dále ujednaly pro případ porušení povinností ze strany žalovaného zaplatit jakoukoliv splátku řádně a včas smluvní pokutu ve výši 0,1 % z příslušné dlužné částky denně, žalobkyně tak v tomto řízení požaduje zaplatit smluvní pokutu ve výši 7 045,84 Kč. Jelikož se jedná o přiměřenou smluvní pokutu ve vztahu k utvrzovanému dluhu, soud žalobkyni smluvní pokutu v plné výši přiznal. 10. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou poskytnuté částky, je ve smyslu § 1970 o. z. povinen zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení, výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 11. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 a 2 o. s. ř. Poměr úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci je v podstatě stejný, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 12. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku