9 C 327/2021-41 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 25. 11. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení 29 590 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru, která byla uzavřena mezi [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“), a žalovaným dne 24. 4. 2018. Tvrdila, že její právní předchůdce na základě uvedené smlouvy poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a současně zaplatit kapitalizovaný úrok, poplatek za vyhodnocení a správu úvěru a poplatek za hotovostní inkaso splátek, a to formou 13 měsíčních splátek, kdy poslední splátka byla splatná k 24. 5. 2019. Dostal se však do prodlení s úhradou těchto splátek, neboť řádně uhradil pouze prvních pět splátek v celkové výši 14 100 Kč Tyto splátky byly započteny v rozsahu 1 100 Kč na jistinu úvěru, v rozsahu 13 000 Kč pak na sjednané příslušenství. Žalovaný se tak dostal do prodlení s úhradou částky 19 700 Kč, která sestávala z nesplacené jistiny ve výši 18 900 Kč a zůstatku smluvního příslušenství ve výši 800 Kč. Vzhledem k tomu, že úvěr k datu 24. 5. 2019 v rozporu se smlouvou nesplatil, vznikl právnímu předchůdci žalobkyně v souladu s čl. V. odst. 4 smlouvy nárok i na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. K datu 28. 9. 2018 byla část závodu právního předchůdce žalobkyně tvořená divizí spotřebitelských úvěrů převedena na společnost [právnická osoba], [IČO], která se tak stala novým věřitelem pohledávky ze shora uvedené úvěrové smlouvy. Tuto následně smlouvou z 19. 7. 2021 postoupila na žalobkyni. Ta se domáhala zaplacení částky v celkové výši 29 590 Kč, která sestávala z dlužné jistiny úvěru ve výši 18 900 Kč, účelně vynaložených nákladů spojených s vymáháním pohledávky v celkové výši 690 Kč, které odpovídaly nákladům na odeslání jednoho obyčejného dopisu žalovanému a nákladům na tři osobní návštěvy pověřeného terénního pracovníka právního předchůdce žalobkyně u žalovaného, a dále ze smluvní pokuty za prodlení žalovaného se splacením úvěru ve výši 10 000 Kč, kdy výše nárokované smluvní pokuty měla dle žalobkyně odpovídat sazbě 0,1 % denně z dlužné jistiny ve výši 18 900 Kč za dobu od 25. 5. 2019 do 4. 11. 2020, přičemž žalobkyně svůj nárok na úhradu smluvní pokuty dovozovala ze shora citovaného ust. čl. V. odst. 4 smlouvy. Dále si žalobkyně nárokovala položku označenou jako„ kapitalizovaný úrok“ v celkové výši 800 Kč, která sestávala z nesplaceného úroku ve výši 320 Kč, nesplaceného poplatku za správu úvěru ve výši 260 Kč a nesplaceného poplatku za hotovostní výběr splátek ve výši 220 Kč. V neposlední řadě žalobkyně požadovala ještě úhradu kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 776,38 Kč, kdy tato částka měla odpovídat zákonné sazbě ve výši 9,75 % ročně z dlužné jistiny úvěru ve výši 18 900 Kč za dobu od 25. 5. 2019 (den následující po splatnosti poslední splátky úvěru) do 11. 6. 2021, jakož i běžícího zákonného úroku z prodlení z částky odpovídající dlužné jistině úvěru za dobu od 20. 7. 2021 do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě, která mu byla soudem zaslána na adresu, na níž je hlášen k trvalému pobytu, ani přes výzvu soudu nevyjádřil. 3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“). Soud totiž s přihlédnutím k obsahu žaloby a charakteru projednávaného sporu dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s tímto postupem vyslovila souhlas již v žalobě, žalovaný se k písemné výzvě soudu obsahující doložku dle § 101 odst. 4 o. s. ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřil, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, soud proto jeho souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve smyslu citovaného zákonného ustanovení předpokládal. 4. Ze smlouvy o úvěru č. 2 2018 uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným dne 24. 4. 2018 soud zjistil, že žalobkyně poskytla v hotovosti při podpisu smlouvy žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a současně zaplatit úrok, jehož výše činila dle smlouvy 28 % z poskytnuté jistiny za období, na které byl úvěr poskytnut, což v přepočtu na rok mělo činit 25,85 % ročně, poplatek za správu úvěru ve výši 4 400 Kč a poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši 3 800 Kč Celkem byl žalovaný dle smlouvy povinen zaplatit 33 800 Kč, přičemž bylo ujednáno, že tak učiní formou 13 pravidelných měsíčních splátek po 2 600 Kč splatných vždy k 24. dni příslušného kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž byla smlouva uzavřena. Dle čl. III. odst. 6 smlouvy měl žalovaný právo kteroukoliv splátku uhradit i převodem na účet právního předchůdce žalobkyně a ten byl povinen takovou úhradu přijmout. Jeho nárok na úhradu poplatku za hotovostní výběr splátek takovou úhradou neměl být dotčen. Dle čl. V. odst. 2 smlouvy měl právní předchůdce žalobkyně právo prohlásit úvěr za určitých okolností za zesplatněný. Pro případ, že by tohoto práva nevyužil a že by žalovaný nesplnil svou povinnost uhradit kteroukoliv splátku řádně a včas, bylo sjednáno, že dnem splatnosti poslední splátky úvěru přiroste nesplacená část úroků k poskytnuté jistině. V čl. V. odst. 4 smlouvy pak byla sjednána smluvní pokuta pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátek úvěru či zesplatněné jistiny, jejíž výše činila 0,1 % denně z částky, ohledně níž bude žalovaný v prodlení. Současně bylo ujednáno, že souhrn uplatněné smluvní pokuty nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a poskytnuté jistiny. 5. Z notářského zápisu sepsaného dne 27. 9. 2018 [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notářkou se sídlem v [obec], sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok], [spisová značka], bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně prodal společnosti [právnická osoba], smlouvou uzavřenou dne 6. 9. 2018 část závodu tvořenou divizí spotřebitelských úvěrů. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společností [právnická osoba], a žalobkyní dne 19. 7. 2021, jakož i z potvrzení o zaplacení kupní ceny za soubor postoupených pohledávek dle uvedené smlouvy vystaveného dne 30. 7. 2021 společností [právnická osoba], soud zjistil, že pohledávka za žalovaným ze shora uvedené úvěrové smlouvy byla postoupena na žalobkyni. 7. Z oznámení o postoupení pohledávky z 5. 8. 2021 soud zjistil, že společnost [právnická osoba], písemně informovala žalovaného o postoupení žalované pohledávky na žalobkyni a vyzvala jej, aby napříště svůj dluh z předmětné smlouvy o úvěru hradil již ve prospěch žalobkyně. 8. Z předžalobní výzvy z 18. 10. 2021 soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky ve výši 35 600,83 Kč vzniklé z titulu předmětné úvěrové smlouvy ve lhůtě do 1. 11. 2021 s upozorněním, že pokud v této lhůtě nebude dluh uhrazen, bude přistoupeno k jeho soudnímu vymáhání. Dle přiloženého poštovního podacího lístku byla výzva odeslána žalovanému na adresu místa jeho trvalého pobytu dne 20. 10. 2021. 9. Z ostatních žalobkyní předložených listinných důkazů nezjistil soud žádné skutečnosti, které by podle jeho názoru byly jakkoliv podstatné pro rozhodnutí ve věci. 10. Na podkladě shora uvedených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne 24. 4. 2018 uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž podkladě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal, že uvedenou částku právnímu předchůdci žalobkyně vrátí a současně zaplatí úrok, který byl sjednán ve výši 28 % z jistiny, tj. ve výši 5 600 Kč, poplatek za správu úvěru ve výši 4 400 Kč a poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši 3 800 Kč Celkem tedy měl žalovaný na základě uvedené smlouvy uhradit částku 33 800 Kč, a to formou 13 pravidelných měsíčních splátek po 2 600 Kč splatných vždy k 24. dni příslušného kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po měsíci, v jehož průběhu byla smlouva uzavřena. Ve smlouvě byla mimo jiné sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky denně, a to pro případ, že se žalovaný dostane do prodlení s úhradou sjednaných splátek úvěru. V souvislosti s prodejem části obchodního závodu právního předchůdce žalobkyně smlouvou ze 6. 9. 2018 nabyla pohledávku z předmětné úvěrové smlouvy společnost [právnická osoba], která ji následně smlouvou z 19. 7. 2021 postoupila na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně informován. Žalobkyně sama prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu z předmětné smlouvy předžalobní výzvou z 18. 10. 2021. 11. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor ze smlouvy o úvěru uzavřené podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v účinném znění (dále jen„ o. z.“), která zároveň vykazuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu příslušných ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v účinném zn