16 C 264/2022-39 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 58 124,75 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že dne 18. 1. 2019 poskytla její právní předchůdkyně ([právnická osoba]) žalovanému zápůjčku 45 000 Kč. Žalovaný se zavázal jistinu vrátit a zaplatit částku 38 903 Kč (kapitalizovaný úrok 14 831 Kč s úrokovou sazbou 29 % ročně, poplatek za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení 16 534 Kč, poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení 7 538 Kč) – dále jen„ poplatek“, to vše v 24 měsíčních splátkách po 3 496 Kč, poslední splátka byla splatná 18. 1. 2021. Žalovaný zápůjčku řádně nesplácel. Ke dni 26. 8. 2020 dlužil žalovaný na jistině 34 378,21 Kč, na poplatku 23 746,54 Kč. Žalobkyně dále zdůraznila, že vzhledem k prodlení se neuhrazená jistina dále úročí úrokem 29 % p. a. Žalobkyně kromě částky 58 124,75 Kč (jistina + poplatek) žaluje kapitalizované úroky 10 385,08 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení 6 436,36 Kč, běžící úrok 29 % p. a. a běžící zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od 29. 1. 2022 do zaplacení. 2. Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřil. 3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen„ o. s. ř.“). 4. Ze smlouvy ze dne 18. 1. 2019 soud zjistil, že žalovanému byla téhož dne v hotovosti poskytnuta částka 22 392 Kč, částka 22 608 Kč byla využita na refinancování staršího dluhu u úvěrujícího. Žalovaný se zavázal zápůjčku vrátit a vedle ní zaplatit celkový poplatek 38 903 Kč, a to vše v 24 měsíčních splátkách. Z celkového poplatku bylo alokováno na kapitalizovaný úrok 14 831 Kč, poplatek za zpracování, doručení administrativní a flexibilní splácení 16 534 Kč, poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení 7 538 Kč. Dole na první straně smlouvy je uvedeno, že zápůjční úroková sazba je sjednána po celou dobu trvání smlouvy a činí 29 % p. a. 5. Ze smluvních podmínek přiložených ke smlouvě soud zjistil, že dle čl. 3 je zákazník povinen splácet splátky v hotovosti do rukou oprávněného zástupce [anonymizováno]. 6. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 30. 1. 2022 soud zjistil, že žalobkyni byla postoupena žalovaná pohledávka. 7. Z předžalobní výzvy a podacího archu z téhož dne soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě žalované částky. 8. Z ostatních předložených listin neučinil soud žádné zjištění, které by mělo vliv na posuzovanou věc. 9. Co do skutkového stavu soud odkazuje na souhrn skutkových zjištění, neboť ta nejsou ve vzájemném rozporu. Z ničeho nevyplynulo, že by žalovaný cokoliv zaplatil nad rámec částky vyplývající z žaloby. 10. Smlouva byla smlouvou o zápůjčce podle § 2390 a n. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ“), která byla zároveň spotřebitelským úvěrem podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ“). Vzhledem k tomu, že se jednalo o smlouvu uzavřenou mezi podnikatelem v rámci jeho podnikatelské činnosti a spotřebitelem, je ve věci nezbytné aplikovat i ta zvláštní ustanovení, jejichž účelem je ochrana spotřebitele (zejména § 1810 a n. OZ). 11. Podle § 2390 OZ platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 12. Podle § 2392 odst. 1 věta první OZ platí, že při zápůjčce peněžité lze ujednat úroky. 13. Podle § 588 OZ platí, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 14. Podle § 1812 odst. 1 OZ platí, že lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. 15. Z citované úpravy je zřejmé, že povinností žalovaného bylo v případě obou smluv vrátit jistinu. 16. Celkový poplatek a jeho dílčí složky nelze vnímat jinak než jako cenu plnění a nelze jej tudíž poměřovat optikou ust. § 1813 OZ (shodně viz Stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 2014, sp. zn. Cpjn 203/2013). 17. To však nebrání poměřování hlediskem dobrých mravů. Pro posouzení, zda je jednání účastníka v souladu či v rozporu s dobrými mravy, zákon výslovně nestanoví, z jakých hledisek má soud vycházet; vymezení hypotézy právní normy tedy závisí v každém konkrétním případě na úvaze soudu. Rozhodnutí o tom, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 588 OZ, je vždy třeba učinit po pečlivé úvaze, v jejímž rámci musí být zváženy všechny rozhodné okolnosti případu. 18. Celkový poplatek činil 38 903Kč, což je v poměru k jistině (45 000 Kč) částka zjevně přemrštěná, a to i s ohledem na délku zápůjčky 24 měsíců. Soud proto posuzoval jeho jednotlivé dílčí složky. 19. Úrok byl v posuzované věci ujednán v absolutní částce 14 831 Kč. Je zřejmé, že s ohledem na délku úvěru (24 měsíců) a výši jistiny (45 000 Kč) byl samotný úrok z hlediska pohledu dobrých mravů u obou smluv ještě akceptovatelný. Soud však nesouhlasí s výkladem žalobkyně, že byl úrok sjednán jako běžící. V rámci vymezení poplatku byl úrok jasně sjednán v absolutní částce. Jestliže je dole na první straně smlouvy uveden v procentuální sazbě, vzniká zde prostor pro dvojí výklad. S ohledem na § 1812 odst. 1 OZ je však nutné přiklonit se k výkladu příznivějšímu pro spotřebitele – tedy uzavřít, že úrok byl sjednán v absolutní částce. 20. Za situace, kdy průměrná sazba úroků na úvěrech na spotřebu poskytovaných bankami domácnostem s fixací 1 – 5 let činila v lednu 2019 (dle údajů ČNB – databáze ARAD) 8,30 % p. a. je zřejmé, že již samotný úrok v procentuální sazbě vyjádřený sazbou 29 % ročně, tj. úrok více než trojnásobný, poskytuje žalobkyni poměrně zcela dostatečné pokrytí nákladů a odměnu, a to i při zohlednění vyšší míry rizika u nebankovních poskytovatelů. Poplatek za„ zpracování“ atd. tak již zjevně překračuje hranici dobrých mravů (samotný poplatek za„ zpracování, administrativní činnost, doručení a flexibilní splácení“ přesahuje 36 % jistiny, spolu s úrokem přesahují 50 % jistiny). V této věci je proto ujednání o tomto poplatku neplatné podle § 588 OZ. 21. Za zjevně rozporné s dobrými mravy pak soud považoval i ujednání o poplatku za„ vedení zákaznického účtu a komfortní splácení“, který je svou podstatou poplatkem za hotovostní inkaso. Pokud měla žalobkyně zvýšené výdaje s výběrem splátek v důsledku hotovostního výběru, nelze touto skutečností odůvodňovat tak extrémní výši úplaty, jaká byla žalobkyní nastavena v posuzované věci. Byla to právě žalobkyně, která sestavením smluvního formuláře použitého v posuzované věci žalovanému hotovostní inkaso v podstatě vnutila. Ani jedna ze smluv (ve spojení se smluvními podmínkami) totiž neobsahuje možnost bezhotovostního splácení. Skutečnost, že jiná než hotovostní forma splácení není pro spotřebitele fakticky dostupná, potvrzuje i to, že zdejšímu soudu je z úřední činnosti známo, že z velkého množství žalob založených na smlouvách právního předchůdce žalobkyně není snad jediná založena na smlouvě s bezhotovostním režimem. 22. Žalobkyně tedy jednala ve zjevném rozporu se zásadou profesionality (§ 433 OZ) a dobrými mravy, jestliže spotřebiteli vnutila z pozice silnější strany způsob finančně náročný, když mohla pro dosažení stejného účelu zvolit způsob jednodušší a levnější (hotovostní vyplacení se splátkami převodem na účet nebo poštovní poukázkou ve prospěch účtu žalobkyně). Přenášení nevýhod plynoucích z neprofesionálního jednání (právního předchůdce) žalobkyně na spotřebitele by bylo v rozporu se zásadou ochrany spotřebitele ve spotřebitelských vztazích. Ujednání o poplatku za hotovostní režim je proto u obou smluv podle § 588 OZ neplatné. 23. Pokud žalovaný splácel své závazky ze smlouvy, jednalo se o úhradu na jistinu a úrok. 24. Soud vzhledem ke shora uvedenému zamítl žalobu co do částky 24 072 Kč (ve výši odpovídající součtu poplatků za hotovostní režim a poplatku za„ zpracování, administrativní činnost, doručení a flexibilní splácení“), dále co do kapitalizovaných úroků (tedy úroků 29 % ročně z dlužné jistiny do 28. 1. 2022) v celkové výši 10 385,08 Kč, úroků 29 % ročně z dlužné jistiny od 29. 1. 2022 do zaplacení a úroku z prodlení z částky přesahující částku 34 052 Kč (taková jistina totiž zbývá k zaplacení při neplatnosti ujednání o poplatcích). Ve zbývajícím rozsahu žalobě vyhověl (právo na úrok z prodlení vyplývá z § 1970 OZ, jeho výše z nař. vlády č. 351/2013 Sb.). 25. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř., tedy podle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci. Žalovaný byl ve věci úspěšnější (předmětem řízení byl i nepřiznaný úrok 29 % p. a.), avšak žádné náklady nevynaložil, žádný z účastníků proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. 26. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.