6 C 66/2023-52 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 29. 3. 2023 domáhala po žalovaném zaplacení celkové částky 55 935 Kč, a to jako nedoplatků dvou zápůjček poskytnutých žalovanému právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba] 2. Smlouvou ze dne 14. 11. 2018, [číslo] (dále smlouva [číslo]) byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 30 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit částku 50 533 Kč (zápůjčka 30 000 Kč, souhrnný poplatek 20 533 Kč) v 60 týdenních splátkách po 843 Kč. Žalovaný uhradil 22 089 Kč. Nedoplatek zápůjčky byl smlouvou ze dne 14. 12. 2022 postoupen na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení nezaplacené jistiny ve výši 18 191,93 Kč, dlužných poplatků ve výši 10 252,07 Kč, dále zkapitalizovaného úroku ve výši 15 695,09 Kč (jedná se o 29% úrok z jistiny 18 191,93 Kč od 9. 1. 2020 do data postoupení 14. 12. 2022), zkapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 3 622,85 Kč (jedná se o 8,25% úrok z prodlení z jistiny ve výši 18 191,93 Kč od 29. 7. 2020 do data postoupení 14. 12. 2022) a běžícího smluvního úroku ve výši 29 % ročně z částky 18 191,93 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 18 191,93 Kč od 15. 12.2022 do zaplacení. 3. Smlouvou ze dne 4. 2. 2019, [číslo] (dále smlouva [číslo]) byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 22 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit částku 37 191 Kč (zápůjčka 22 000 Kč, souhrnný poplatek 15 191 Kč) v 60 týdenních splátkách po 620 Kč. Žalovaný uhradil 9 700 Kč. Nedoplatek zápůjčky byl smlouvou ze dne 14. 12. 2022 postoupen na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení nezaplacené jistiny ve výši 17 046,74 Kč, dlužných poplatků ve výši 10 444,26 Kč, dále zkapitalizovaného úroku ve výši 13 581,04 Kč (jedná se o 29% úrok z jistiny 17 046,74 Kč od 31. 3. 2020 do data postoupení 14. 12. 2022), zkapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 4 649,97 Kč (jedná se o 10% úrok z prodlení z jistiny ve výši 17 046,74 Kč od 7. 4. 2020 do data postoupení 14. 12. 2022) a běžícího smluvního úroku ve výši 29 % ročně z částky 17 046,74 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 17 046,74 Kč od 15. 12.2022 do zaplacení. 4. Z důvodu neznámého pobytu žalovaného mu byl usnesením ze dne 18. 5. 2023, č. j. 6 C 66/2023-41 ustanoven opatrovník, a to advokát [titul] [jméno] [příjmení]. U první smlouvy opatrovník žalovaného namítl promlčení, neboť splatnost celé zápůjčky nastala dne 8. 1. 2020, nárok mohl být uplatněn u soudu dne 9. 1. 2020. Jelikož žaloba byla podána dne 29. 3. 2023, je podle názoru opatrovníka nárok z této zápůjčky promlčen. U zápůjčky [číslo] opatrovník vznesl námitku promlčení ohledně 59 splátek, kdy jediná splátka, která není podle jeho názoru promlčená, je splátka splatná 30. 3. 2020. Navrhl, aby soud ve smyslu vznesené námitky promlčení rozhodl o zamítnutí žaloby. Souhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání. 5. Žalobkyně s promlčením pohledávek nesouhlasila. U smlouvy [číslo] uvedla, že žalovaný každou platbou uhrazenou po 8. 1. 2020 v souladu s § 2054 odst. 2 o. z. svůj dluh uznal a od každé platby se promlčecí lhůta prodlužovala vždy o dalších deset let. Poslední platbu žalovaný uhradil dne 21. 7. 2020, k promlčení tak dojde nejdříve 21. 7. 2030. U druhé smlouvy byla poslední splátka stanovena na 30. 3. 2020, den poté došlo k zesplatnění celé pohledávky a tento den je počátkem běhu promlčecí doby podle § 619 odst. 1 o. z. Jelikož žaloba byla podána dne 29. 3. 2023, pohledávka z druhé smlouvy promlčena není. Také žalobkyně souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. 6. Soud vyšel z obsahu spisu a z důkazů založených ve spise. 7. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 14. 11. 2018 (smlouva [číslo]) soud zjistil, že žalovanému byla v hotovosti poskytnuta částka 30 000 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že danou částku převzal při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaný se zavázal půjčku vrátit a vedle ní zaplatit souhrnný poplatek ve výši 20 533 tvořený úrokem ve výši 29 % ročně ve výši 5 366 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 11 540 Kč a poplatkem za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 3 627 Kč Celkem tedy měl žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 50 533 Kč, to vše v 60 týdenních splátkách po 843 Kč. Úroková sazba po dobu trvání smlouvy byla stanovena na 29% a RPSN ve výši 166,31%. Žalobkyně v žalobě tvrdí, že žalovaným bylo uhrazeno 22 089 Kč, požaduje zaplacení částky 28 444 Kč. Nejpozději měl žalovaný daný úvěr splatit dne 8. 1. 2020. 8. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 4. 2. 2019 (smlouva [číslo]) soud zjistil, že žalovanému byla v hotovosti poskytnuta částka 22 000 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že danou částku převzal při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaný se zavázal půjčku vrátit a vedle ní zaplatit souhrnný poplatek ve výši 15 191 tvořený úrokem ve výši 29 % ročně ve výši 3 935 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 8 596 Kč a poplatkem za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 2 660 Kč Celkem tedy měl žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 37 191 Kč, to vše v 60 týdenních splátkách po 620 Kč. Úroková sazba po dobu trvání smlouvy byla stanovena na 29% a RPSN ve výši 168,14%. Žalobkyně v žalobě tvrdí, že žalovaným bylo uhrazeno 9 700 Kč, požaduje zaplacení částky 27 491 Kč. Nejpozději měl žalovaný daný úvěr splatit dne 30. 3. 2020. 9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi [právnická osoba] a žalobkyní soud zjistil, že žalovaná pohledávka byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 na žalobkyni. Postoupení bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 16. 12. 2022. 10. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 9. 3. 2023 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení částky 96 653,68 Kč nejpozději k 24. 3. 2023. 11. Smlouvy uzavřené mezi stranami byla smlouvou o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z., která byla zároveň spotřebitelským úvěrem podle § 2 zákona č. 145/2010 Sb. Vzhledem k tomu, že se jednalo o smlouvu uzavřenou mezi podnikatelem v rámci jeho podnikatelské činnosti a spotřebitelem, je ve věci nezbytné aplikovat i ta zvláštní ustanovení, jejichž účelem je ochrana spotřebitele (zejména § 1810 a násl. o. z.). 12. Podle § 619 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Podle § 609 o. z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Podle § 610 odst. 1 o. z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno Podle § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky. Podle § 2 054 odst. 2 o. z. plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu. 13. Soud má za to, že z pouhé skutečnosti, že žalovaný na dlužné pohledávky dále hradil i po uplynutí sjednané doby, nelze ve smyslu § 2054 odst. 2 o. z. usuzovat na vůli žalovaného uznat i zbytek dluhu. Soudu nebyla předložena žádná komunikace mezi účastníky, z níž by vyplývalo, že žalovaný zbývající část dluhu uznal či nikoliv. Docházelo tak pouze k hrazení různě vysokých částek bez jakéhokoliv doprovodného projevu vůle. Situace, kdy žalovaný hradí i po uplynutí splatnosti poslední splátky či po zesplatnění úvěru nejsou v rámci spotřebitelských úvěrových smluv ničím výjimečným. Tento jev lze označit za zcela běžný a v podstatě pouze dokládá snahu některých dlužníků splatit věřitelům alespoň nějakou část dluhu, byť později a povětšinou v menší míře, než bylo v rámci předmětných smluv ujednáno. Soud se přitom ve své praxi doposud nesetkal se situací, že by některý z věřitelů považoval tyto opožděné a částečné platby za částečné uznání dluhu znamenající změnu promlčecí doby. Soud tuto konstrukci žalobkyně nepovažuje za případnou. Argumentace žalobkyně, pokud by na ní soud přistoupil, by totiž vedla k absurdnímu závěru o tom, že dlužník, který na svůj dluh neplní vůbec, bude zvýhodněn oproti dlužníkovi, který se alespoň částečně snaží dluh uhradit. Takovému dlužníkovi by totiž na rozdíl od jeho snaživějšího kolegy běžela pouze klasická tříletá promlčecí lhůta a jeho pasivní chování by se mu tak vyplatilo. Takový závěr je však třeba odmítnout. Soud samozřejmě ctí zásadu, že daný slib zavazuje a smlouvy mají být plněny, ale s ohledem na shora uvedené má za to, že je pouze chybou žalobkyně, že svůj nárok neuplatnila u soudu včas. 14. Úvěr [číslo] byl právní předchůdkyní žalobkyně poskytnut žalovanému na dobu 60 týdnů a měl být splacen ke dni 8. 1. 2020. Od této doby začala žalobkyni běžet tříletá promlčecí lhůta k uplatnění jejího nároku u soudu. Jelikož žalobu podala až dne 29. 3. 2023, je její nárok promlčen, neboť byl uplatněn až po uplynutí tříleté promlčecí lhůty. S námitkou žalobkyně, že částečným plněním na dluh v roce 2020