7 C 93/2023-44 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu ve Svitavách dne 19. 10. 2023 domáhala po žalovaném zaplacení částky 26 837,83 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 29. 12. 2022 distančním způsobem na adrese [webová adresa], na základě které žalobkyně poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr až do výše 18 700 Kč s možností postupného čerpání a žalovaný se zavázal žalobkyni poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím sjednaným ve smlouvě. Žalobkyně v žalobě uvedla, že před poskytnutím úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného. Uvedla, že při ověření úvěruschopnosti nejprve u žalovaného zjistila informace o celkovém počtu členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem, počet členů domácnosti žijících ve společné domácnosti se spotřebitelem mající příjem, pravidelné měsíční výdaje uvedené spotřebitelem při žádosti o poskytnutí úvěru, čisté měsíční příjmy uvedené spotřebitelem, ověřené čisté měsíční příjmy a další. Dále žalobkyně uvedla, že ověřila, zda se žalovaný nenachází v centrální evidenci exekucí, zda není v insolvenčním řízení, vyžádala si výpis z registru neplatných dokladů, výpis z registru policie hledaných osob, výpis z registru politicky aktivních osob, výpis katastrálního rejstříku, výpis z registru„ sankční seznamy“ a interní registry historie klienta. Dle názoru žalobkyně posouzení úvěruschopnosti žalovaného provedla podle interní metodiky schválené Českou národní bankou a dle jejího názoru zcela v souladu se zákonnými požadavky vymezenými v zákoně o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně uvedla, že nejprve nahlédla do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti dlužníka – spotřebitele, konkrétně do databází vedený společností CNCB – Czech Non-Banking Credit Bureau, která provozuje a spravuje registr bankovních a nebankovních klientských informací (NRKI a BRKI registry), následně vycházela z informací získaných od dlužníka získaných prostřednictvím licence AISP – Account Information Service Provider – poskytovatel služby informování o platebním účtu a vycházela z žalovaným předložených výpisů z účtu a z výplatních pásek prokazujících jeho pravidelný příjem. Při šetření žalobkyně zjistila čistý měsíční příjem žalovaného ve výši 15 633 Kč, který dle žalobkyně žalovanému umožnil bezproblémové splácení úvěru ve výši poskytnuté žalovanému. Úvěr byl žalovanému vyplacen na účet číslo [bankovní účet] prostřednictvím bankovního převodu z bankovního účtu žalobce, a to dne 29. 12. 2022 ve výši 3 000 Kč, 2 300 Kč, 30. 12. 2022 ve výši 1 300 Kč a 2 200 Kč a 1 800 Kč, 31. 12. 2022 ve výši 1 100 Kč a ve výši 1 200 Kč, dne 3. 1. 2023 ve výši 1 700 Kč, 4. 1. 2023 ve výši 1 600 Kč, 6. 1. 2023 ve výši 1 000 Kč, 7. 1. 2023 ve výši 1 000 Kč, 8. 1. 2023 ve výši 500 Kč, celkem tedy ve výši 18 700 Kč. Úvěr byl splatný dne 28. 1. 2023. Dle žalobkyně žalovaný úvěr řádně nesplácel, čímž vznikl žalobkyni nárok na zaplacení dlužné částky, zákonných úroků z prodlení a smluvní pokuty. Žalovaný má dle žaloby nesplacenou pohledávku ve výši 24 600 Kč, z čehož na jistině dluží 18 700 Kč a na poplatku za poskytnutí úvěru 5 900 Kč. Žalobkyně dále v žalobě uvedla, že pokud nárok žalobce na zaplacení částky z titulu uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru nebude mít soud za prokázaný, požaduje, aby soud tento nárok v části jistiny posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 24 600 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 24 600 Kč od 29. 1. 2023 do zaplacení ve výši 15 %, částky 2 237,83 Kč na smluvní pokutě v souladu s čl. 6. Všeobecných obchodních podmínek a čl. 3 Sazebníku, tj. ve výši 0,1 % denně z jistiny až do zaplacení stávajícího dluhu s tím, že žalobkyně žalobou uplatňovala smluvní pokutu pouze za prvních 90 dnů prodlení, když se žalovaný dostal do prodlení dne 28. 1. 2023 (tedy smluvní úrok za období od 29. 1. 2023 do 29. 4. 2023). 2. Soud usnesením ze dne 7. 11. 2023 vyzval žalobkyni, aby doplnila svá tvrzení obsazená v žalobě o skutečnosti prokazující, že řádně před poskytnutím úvěru zkoumala úvěruschpnost žalovaného (soud z důvodu stručnosti na citované usnesení čj. 7C 93/2023-28 odkazuje). Zároveň byla žalobkyně poučena dle ustanovení § 118a o. s. ř. 3. Žalobkyně žalobu na základě citované výzvy nedoplnila, dne 5. 1. 2024 zaslala omluvu z jednání a navrhla, aby soud podané žalobě vyhověl. Dále uvedla, že v souladu s poučením soudu žalobkyně nevznáší žádné námitky a žádala, aby věc soud projednal v nepřítomnosti žalobkyně. 4. Podáním ze dne 3. 1. 2024 se žalovaný vyjádřil k žalobě s tím, že považuje smlouvu o spotřebitelském úvěru minimálně za částečně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy, když poplatek za poskytnutí úvěru je podle názoru žalovaného zjevně nepřiměřený. Dle žalobního návrhu činí jistina 18 700 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 5 900 Kč, což odpovídá 31,55 % z jistiny. Žalovaný zdůraznil, že splatnost úvěru byla necelý měsíc. Požádal, aby plnění, které stanoví soud, mohl žalovaný uhradit ve splátkách z důvodu jeho majetkových poměrů. Uvedl, že může platit nejvýše 1 250 Kč měsíčně, s touto částku by dluh uhradil přibližně za dva roky. Žije ve společné domácnosti se svojí matkou, které přispívá 2 000 Kč na bydlení. Má jednu exekuci, která je mu srážena z příjmů. Dále doložil vyplněné prohlášení, dle kterého pracuje u firmy [právnická osoba], [obec] jako brusič s čistým měsíčním příjem 28 720 Kč. Podnikal do 21. 3. 2023, z podnikání měl v lednu až únoru 2023 přibližně 25 – 30 tisíc. Nemá žádné jiné příjmy ani majetek větší hodnoty. Výše dluhu, který je exekučně srážen, činí 65 000 Kč, jednalo se o spotřebitelský úvěr. Předložil seznam závazků v celkové výši 610 000 Kč, jednalo se o 7 spotřebitelských úvěrů, jeden podnikatelský úvěr a dále o pojistnou smlouvu. Půjčoval si od [právnická osoba] [anonymizováno 8 slov] a [anonymizováno]. 5. Žalobkyně se k jednání nařízenému na den 9. 1. 2024 nedostavila, byla omluvena. Žalovaný při jednání uvedl, že je pravdou, že s žalobkyní uzavřel smlouvu, která je předmětem tohoto řízení a podle této smlouvy mu byl poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 18 700 Kč. Tuto částku postupně z účtu vybral. Pravdou je, že na tuto částku žalobkyni nic neuhradil. Před touto smlouvou, tedy smlouvou, která je předmětem tohoto řízení, měl se žalobkyní uzavřenou jinou – předchozí smlouvu, podle které byl jeho úvěrový rámec 30 000 Kč. V té době měl problémy se splácením, proto touto novou smlouvou byl úvěrový rámec snížen na 18 700 Kč. Když se uzavírala tato nová smlouva, tak žalobkyni žádné doklady neposkytoval, vyplnil pouze nějaké informace přes internet v aplikaci. Pokud si dobře vzpomíná, tak doklady předkládal žalobkyni pouze v době, kdy se uzavírala předchozí smlouva s úvěrovým rámcem 30 000 Kč, bylo to daňové přiznání, jinak si nevzpomíná, že bych nějaké další listiny předkládal. Měl finanční problémy již od doby koronaviru, tedy předtím než uzavíral jak tuto, tak předchozí smlouvu. V té době měl peníze půjčeny od více společností, toto žalobkyni sdělil do dotazníku v době, kdy se uzavírala ta původní smlouva s rámcem 30 000 Kč. Dále uvedl, že je pravdou, že v prosinci 2022 v souvislosti s uzavíráním té nové smlouvy vyplňoval údaje, ve kterých bylo uvedeno, že je sám, že v domácnosti je jeden příjem, jeho měsíční výdaje uvedl cca ve výši 11 500 Kč, výše příjmu se mohla pohybovat kolem 15 000 Kč měsíčně čistého, bylo to velice nepravidelné, pracoval jako OSVČ. I v této době měl napůjčovány peníze od dalších společností minimálně od jedné. Dále upřesnil, že pokud předložil seznam všech závazků, uvedených v odstavci 4. odůvodnění tohoto rozsudku, tak většina z nich vznikla po uzavření smlouvy, která je předmětem tohoto řízení, s výjimkou od [anonymizována dvě slova] ve výši 150 000 Kč, to bylo již v době, kdy tato smlouva byla uzavírána a stejně tak i úvěr od [právnická osoba] ve výši 9 000 Kč. Při jednání uvedl, že s ohledem na jeho poměry je schopen splácen dluh maximálně ve výši 2 000 Kč měsíčně, tedy ve splátkách. 6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným soud zjistil, že věřitel se zavázal žalovanému poskytnout částku 18 700 Kč, jednalo se o bezúčelový úvěr, roční procentní sazba nákladů byla sjednána ve výši 1 570,97 %, první tranše úvěru 3 000 Kč, roční procentní sazba nákladů první tranše 3 112,64 %, úvěr měl být uhrazen jednorázově ve výši 23 570 Kč do 28. 1. 2023. Celková výše poplatku činila 4 870 Kč. Úvěr byl sjednán dne 29. 12. 2022 a byl poskytnut na účet číslo [bankovní účet]. Totožnost spotřebitele byla autorizována prostřednictvím přímého náhledu na bankovní účet [anonymizováno] – protiúčet patřil žalovanému. Ověření proběhlo dne 29. 12. 2022 v 16:58:36. K žalobě žalobkyně doložila výpis o posouzení úvěruschopnosti pod identifikačním číslem případu [číslo]. Žalobkyně při poskytnutí úvěru vycházela z toho, že žalovaný žije sám, má jeden příjem, pravidelné výdaje činí 11 500 Kč,