9 C 118/2024-49 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 16. 4. 2024 domáhala po žalované zaplacení 11 577 Kč s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o úvěru uzavřené mezi účastníky dne 29. 11. 2023. Žalobkyně tvrdila, že na základě této smlouvy poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala k úhradě celé dlužné částky a poplatku za poskytnutí ve výši 330 Kč, splatnost úvěru byla 30 dnů od jeho poskytnutí. Účastníci si sjednali poplatek za poskytnutí úvěru, jak je již uvedeno v předchozí větě, ve výši 330 Kč, poplatek za expresní výplatu ve výši 199 Kč, poplatek za bezpečnou splátku ve výši 99 Kč a poplatek za SMS servis ve výši 49 Kč. Žalovaná se dostala do prodlení s řádnou úhradou dlužné částky, žalobkyně ji proto informovala o výši dluhu a vyzvala k jeho úhradě. Dne 3. 1. 2024 žalobkyně žalované účtovala účelně vynaložené náklady související s jejím prodlením ve výši 300 Kč. Dále jí dne 28. 1. 2024 a dne 1. 3. 2024 naúčtovala dvě smluvní pokuty po 300 Kč v celkové výši 600 Kč (3 % z nezaplacené jistiny úvěru) s odkazem na příslušné smluvní ustanovení označené jako „Náklady úvěru“. Dlužná částka činí 11 577 Kč a skládá se z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč, poplatku za expresní výplatu ve výši 199 Kč, poplatku za bezpečnou splátku ve výši 99 Kč, poplatku za SMS servis ve výši 49 Kč, smluvních pokut v celkové výši 600 Kč a účelně vynaložených nákladů ve výši 300 Kč. Dále žalobkyně požadovala kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z této částky od 30. 3. 2024 do 16. 4. 2024 ve výši 84,21 Kč a zákonný úrok z prodlení z této částky od 17. 4. 2024 do zaplacení.2. Žalovaná se k žalobě, kterou jí soud zaslal na adresu, na níž je hlášena k trvalému pobytu, ani přes výzvu soudu nevyjádřila.3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen „o. s. ř.“). Soud totiž s přihlédnutím k obsahu žaloby a charakteru projednávaného sporu dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s tímto postupem vyslovila souhlas, pokud jde o žalovanou, ta ve stanovené lhůtě nijak nereagovala na výzvu soudu ke sdělení, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, obsahující doložku podle § 101 odst. 4 o. s. ř., soud proto její souhlas s tím, aby věc projednal a rozhodl uvedeným způsobem, ve smyslu citovaného ustanovení předpokládal.4. Ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi účastníky dne 29. 11. 2023 soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala tyto prostředky žalobkyni vrátit a současně zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč, poplatek za expresní výplatu ve výši 199 Kč jednorázově, poplatek za bezpečnou splátku ve výši 99 Kč měsíčně a dále poplatek za doplňkovou službu SMS servis ve výši 49 Kč měsíčně. Celkem byla žalovaná dle smlouvy povinna zaplatit 10 677 Kč, a to 29. 12. 2023. Ve smlouvě byla dále v části označené jako „Náklady úvěru“ pro případ prodlení sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Žalobkyně měla rovněž právo v případě prodlení žalované s úhradou dluhu účtovat žalované účelně vynaložené náklady na vymáhání ke dni uzavření smlouvy ve výši 300 Kč za měsíc vymáhání s tím, že tato částka se může v budoucnu měnit podle reálných nákladů vstupujících do kalkulace.5. Z opisu výpisu proplacení smlouvy soud zjistil, že žalobkyně dne 29. 11. 2023 vyplatila ve prospěch bankovního účtu žalované č. , č. účtu, peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč.6. Z transakční historie k předmětné úvěrové smlouvě bylo zjištěno, že žalované byla dne 29. 11. 2023 poskytnuta jistina 10 000 Kč a zároveň předepsán poplatek za bezpečnou splátku ve výši 99 Kč, poplatek za expresní výplatu ve výši 199 Kč, poplatek za poskytnutí ve výši 330 Kč a poplatek za nadstandardní SMS ve výši 49 Kč. Dne 3. 1. 2024 byly žalované naúčtovány k úhradě účelně vynaložené náklady ve výši 300 Kč a dne 28. 1. 2024 a dne 1. 3. 2024 dvě smluvní pokuty po 300 Kč. Žalovaná na svůj dluh z předmětné smlouvy neuhradila ke dni zesplatnění úvěru ničeho. Úvěr byl zesplatněn dne 15. 3. 2024.7. Z listiny s názvem potvrzení o provedení ověření bonity klienta – oddělení řízení rizik ze dne 16. 4. 2024 bylo zjištěno, že před uzavřením shora uvedené smlouvy žalobkyně lustrovala žalovanou v databázích ISIR, NRKI, SOLUS a CRIBIS s negativním výsledkem. Dále vycházela z toho, že žalovaná je zaměstnaná s příjmem 20 000 Kč měsíčně a má dvě vyživovací povinnosti. Příjem ostatních členů domácnosti činí 40 000 Kč měsíčně.8. Z úvěrové zprávy předložené žalobkyní bylo zjištěno, že při posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyně vycházela z toho, že žalovaná je zaměstnaná s příjmem 20 000 Kč měsíčně, je jako spoludlužník vázána hypotečním úvěrem se splátkou po 16 669 Kč měsíčně. Žalovaná dne 1. 11. 2023 podala žádost o revolvingový úvěr ve výši 5 000 Kč, její žádost byla odmítnuta. Dne 17. 11. 2023 podala tři žádost o kreditní kartu – v jednom případě s úvěrovým rámcem 30 000 Kč, v jednom případě s úvěrovým rámcem 10 000 Kč a v jednom případě s úvěrovým rámcem 8 000 Kč. Dále dne 17. 11. 2023 požádala o revolvingový úvěr s výší úvěrového rámce 8 000 Kč.9. Z předžalobní výzvy ze dne 15. 3. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky prostřednictvím svého zástupce. Dle poštovního podacího archu byla výzva odeslána žalované dne 18. 3. 2024.10. Na podkladě shora uvedených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:11. Žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 29. 11. 2023 smlouvu o úvěru, na jejímž podkladě téhož dne vyplatila ve prospěch bankovního účtu žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala, že uvedenou částku vrátí a současně zaplatí žalobkyni poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč, poplatek za expresní platbu ve výši 199 Kč, poplatek za bezpečnou splátku ve výši 99 Kč měsíčně a dále poplatek za doplňkovou službu SMS servis, jehož výše činila 49 Kč měsíčně. Celkem byla dle smlouvy žalovaná povinna zaplatit žalobkyni 10 677 Kč, a to dne 29. 12. 2023. Ve smlouvě byla rovněž mimo jiné sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou svého dluhu. Následně byla vyzvána k úhradě dluhu předžalobní výzvou zástupce žalobkyně.12. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor ze smlouvy o úvěru uzavřené podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v účinném znění (dále jen „o. z.“), která zároveň vykazuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu příslušných ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v účinném znění (dále jen „ZSÚ“).13. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.14. Podle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.15. Podle § 2 odst. 1 ZSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Podle § 87 odst. 1 ZSÚ platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 2 ZSÚ platí, že je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebit