9 C 15/2024-52 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 14. 8. 2023 domáhala po žalované zaplacení 13 800 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky za dobu od 27. 1. 2023 do zaplacení, a to z titulu neuhrazeného dluhu vzniklého ze smlouvy o zápůjčce, která měla být uzavřena dne 5. 1. 2023 mezi , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“), a žalovanou. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdce na základě této smlouvy poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 3 800 Kč ve lhůtě do 26. 1. 2023, tuto svou povinnost však nesplnila a na svůj dluh neuhradila ničeho. Právní předchůdce žalobkyně následně postoupil svou pohledávku za žalovanou vzniklou z titulu shora uvedené smlouvy o zápůjčce na žalobkyni. Ta se domáhala zaplacení dlužné jistiny zápůjčky ve výši 10 000 Kč, poplatku za její poskytnutí ve výši 3 800 Kč a úroku z prodlení z celkové dlužné částky ve výši 13 800 Kč za dobu ode dne následujícího sjednanému datu splatnosti zápůjčky do zaplacení.2. Usnesením ze dne 27. 2. 2024, č.j. 9 C 15/2024-43, soud písemně vyzval žalobkyni, aby doplnila svá žalobní tvrzení v tom směru, aby bylo zřejmé, zda a případně jakým způsobem a na základě jakých podkladů před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru posoudila úvěruschopnost žalované v souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v účinném znění (dále jen „ZSÚ“), a současně aby předložila důkazy k prokázání toho, že tuto svou zákonnou povinnost skutečně splnila. Žalobkyni také konkrétně instruoval o tom, jakým způsobem má splnění své zákonné povinnosti doložit, a sdělil jí, že na podkladě jí doposud předložených důkazů nelze uzavřít, že by před poskytnutím úvěru dostatečně prověřila schopnost žalované tento úvěr řádně a včas splatit. Žalobkyni současně poučil v souladu s § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen „o. s. ř.“), o tom, že pokud svá žalobní tvrzení řádně nedoplní a rovněž soudu nepředloží požadované důkazy k prokázání splnění její povinnosti posoudit úvěruschopnost žalované, bude žaloba přinejmenším zčásti zamítnuta.3. Žalobkyně na shora uvedenou výzvu soudu reagovala přípisem, který byl soudu doručen 6. 5. 2024. V něm sdělila, že žádné další důkazy k prokázání ověření schopnosti žalované splácet zápůjčku navrhovat nehodlá, její právní předchůdce úvěruschopnost žalované ověřil, přičemž zjistil, že žalovaná se nenachází v insolvenčním rejstříku a registru exekucí, a dospěl k závěru, že s ohledem na výši zápůjčky, která byla nižší než minimální měsíční mzda v inkriminované době, mohla žalovaná zápůjčku splatit, pokud by k tomu měla vůli. Žalobkyně i její zástupce se dále omluvili z jednání, které soud k projednání věci nařídil na den 6. 5. 2024. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal v jejich nepřítomnosti a současně i v nepřítomnosti žalované, která, ač řádně a včas soudem předvolána, se k jednání bez omluvy nedostavila.4. Ze smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala, že uvedenou částku vrátí a současně zaplatí poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 3 800 Kč, obojí ve lhůtě do 26. 1. 2023.5. Z potvrzení společnosti , právnická osoba, , o provedené platbě, jakož i ze sdělení , právnická osoba, . z 30. 1. 2024 bylo zjištěno, že dne 5. 1. 2023 byla ve prospěch bankovního účtu žalované č. , č. účtu, připsána částka ve výši 10 000 Kč.6. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek z 1. 1. 2023, z realizační smlouvy o postoupení pohledávek z 30. 5. 2023, jakož i ze seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně postoupil svou pohledávku ze shora uvedené smlouvy o zápůjčce na žalobkyni.7. Z oznámení o postoupení pohledávky z 9. 6. 2023 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně písemně informoval žalovanou o tom, že došlo k postoupení pohledávky z předmětné smlouvy o zápůjčce na žalobkyni, a vyzval ji, aby napříště na svůj dluh plnila již výhradně ve prospěch žalobkyně.8. Z předžalobní výzvy z 9. 6. 2023, která byla téhož dne dle přiloženého poštovního podacího lístku zaslána žalované, bylo zjištěno, že žalobkyně písemně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 13 800 Kč s příslušenstvím vzniklé z titulu shora uvedené smlouvy o zápůjčce v dodatečně stanovené lhůtě a upozornila žalovanou, že pokud svůj dluh dobrovolně neuhradí, bude přistoupeno k jeho soudnímu vymáhání.9. Na podkladě shora uvedených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne 5. 1. 2023 uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž podkladě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Tuto částku se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 3 800 Kč ve lhůtě do 26. 1. 2023. Žalobkyně svou pohledávku za žalovanou vzniklou z titulu předmětné smlouvy o zápůjčce postoupila na žalobkyni, o čemž žalovanou písemně informovala. Žalovaná byla vyzvána k úhradě svého dluhu předžalobní výzvou zástupce žalobkyně z 9. 6. 2023.10. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor ze smlouvy o zápůjčce uzavřené podle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v účinném znění (dále jen „o. z.“), která zároveň vykazovala znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu příslušných ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v účinném znění (dále jen „ZSÚ“).11. Podle § 2390 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.Podle § 2392 odst. 1 věty prvé o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.Podle § 2 odst. 1 ZSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Podle § 87 odst. 1 ZSÚ platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 2 ZSÚ platí, že je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.12. Žalobkyně sice nebyla smluvní stranou předmětné smlouvy o zápůjčce, nicméně svou aktivní legitimaci ve sporu prokázala předloženou smlouvou o postoupení pohledávek a současně písemným oznámením o tomto postoupení, které bylo zasláno žalované. Na podkladě těchto listin vzal soud za prokázané, že se žalobkyně ve smyslu § 1879 a § 1880 odst. 1 o. z. stala věřitelem žalované pohledávky včetně jejího příslušenství.13. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne 5. 1. 2023 uzavřena smlouva o zápůjčce, která vykazovala znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 ZSÚ. Právní vztah mezi smluvními stranami se tak mimo jiné řídil též právní úpravou obsaženou v ZSÚ. Právního předchůdce žalobkyně jakožto poskytovatele spotřebitelského úvěru před uzavřením předmětné smlouvy stíhala podle § 86 odst. 1 ZSÚ povinnost posoudit úvěruschopnost žalované, tedy její schopnost řádně a včas splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru. Podle § 86 odst. 1 věty druhé ZSÚ byl přitom právní předchůdce žalobkyně oprávn