9 C 165/2024-46 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 21. 5. 2024 domáhala po žalovaném zaplacení 17 276,38 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru, která měla být mezi účastníky uzavřena dne 6. 12. 2022. Tvrdila, že na základě této smlouvy se zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 12 400 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky včetně úroku a poplatků vrátit k datu splatnosti smlouvy. Pro případ prodlení žalovaného se splacením úvěru si strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny až do zaplacení stávajícího dluhu. Před uzavřením smlouvy žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalovaného tak, že zjistila počet členů jeho domácnosti hospodařících společně, pravidelné měsíční výdaje žalovaného, čisté měsíční příjmy žalovaného, ověřené čisté měsíční příjmy a další. Tyto informace žalovaný sdělil žalobkyni. Dále žalobkyně žalovaného lustrovala v centrální evidence exekucí, v insolvenčním rejstříku, v registru neplatných dokladů, v registru PČR hledaných osob, v registru politicky aktivních osob a katastru nemovitostí, nahlédla do databází NRKI a BRKI a poté učinila závěr, že žalovaný je schopen své závazky splácet. Následně žalobkyně vycházela z informací získaných od žalovaného prostřednictvím licence AISP – Account Information Service Provider, kdy na základě souhlasu žalovaného poskytuje třetí strana (banka či jiná finanční instituce) informace o platebním účtu a transakcích, které jsou vykonané na účtech žalovaného. Případně žalobkyně vycházela z žalovaným předložených výpisů z účtu a z výplatních pásek prokazujících jeho pravidelný příjem. Dne 6. 12. 2022 byla žalovanému na jeho účet vyplacena částka 9 700 Kč a dne 15. 12. 2022 částka 2 700 Kč. Žalovaný sedmkrát požádal o odklad splatnosti úvěru celkově o 30 dnů a splatnost úvěru tak nastala dne 16. 3. 2023. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho, ačkoliv byl k tomu žalobkyní vyzýván. Žalobou požadovaná dlužná částka činí 17 276,38 Kč a skládá se z neuhrazené jistiny ve výši 12 400 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 3 450 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 426,38 Kč. Tu si žalobkyně nárokovala s ohledem na prodlení žalovaného s vrácením poskytnutých peněžních prostředků, přičemž požadovaná smluvní pokuta odpovídala sjednané denní sazbě 0,1 % z dlužné jistiny za období od 17. 3. 2023 do 15. 6. 2023. Dále žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení z částky 15 850 Kč od 17. 3. 2023 do zaplacení.2. Žalovaný se k žalobě, kterou mu soud zaslal na adresu, na níž je hlášen k trvalému pobytu, ani přes výzvu soudu nevyjádřil.3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen „o. s. ř.“). Soud totiž s přihlédnutím k obsahu žaloby a charakteru projednávaného sporu dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s tímto postupem vyslovila souhlas, pokud jde o žalovaného, jeho souhlas soud předpokládal, neboť žalovaný se k výzvě soudu obsahující doložku podle § 101 odst. 4 o. s. ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřil, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí.4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním uzavřené mezi účastníky dne 6. 12. 2022 soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky až do výše 12 400 Kč bezhotovostním převodem ve prospěch jeho bankovního účtu č. , č. účtu, , a to tak, že v první tranši mělo být žalovanému poskytnuto 9 700 Kč nejpozději do 3 dnů od uzavření smlouvy. Zbývající část peněžních prostředků až do výše úvěrového limitu pak byl žalovaný oprávněn čerpat po celou dobu trvání smlouvy, a to i opakovaně na základě jeho žádosti v klientské sekci žalobkyně s tím, že minimálně vždy musel čerpat alespoň 500 Kč. Žalovaný se zavázal, že poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátí nejpozději do 5. 1. 2023 a současně zaplatí poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3 350 Kč. Nedílnou součást uzavřené smlouvy tvořily všeobecné obchodní podmínky žalobkyně platné od 1. 8. 2020 (dále jen „VOP“) a její sazebník. V čl. 6.4. VOP byl pro případ prodlení žalovaného zakotven nárok žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z jistiny úvěru až do zaplacení. Dle čl. 2 sazebníku byl žalovaný oprávněn požádat o odklad splatnosti úvěru o 7, 14 nebo 30 kalendářních dnů od původního data splatnosti, za což si žalobkyně mohla účtovat poplatek ve výši dle sazebníku.5. Z listiny s názvem Výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , právnická osoba, ze dne 5. 12. 2022 soud zjistil, že žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházela z toho, že žalovaný žije sám, jeho čistý měsíční příjem činí 23 000 Kč. Má pravidelné výdaje v částce 3 000 Kč měsíčně na bydlení, v částce 5 000 Kč měsíčně na půjčky a v částce 6 000 Kč měsíčně na další zbytné výdaje.6. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli bylo zjištěno, že dne 7. 12. 2022 žalobkyně pod variabilním symbolem , var. symbol, vyplatila ve prospěch bankovního účtu žalovaného uvedeného ve smlouvě částku 9 700 Kč.7. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli bylo zjištěno, že dne 15. 12. 2022 žalobkyně pod variabilním symbolem , var. symbol, vyplatila ve prospěch bankovního účtu žalovaného uvedeného ve smlouvě částku 2 700 Kč.8. Ze zprávy , právnická osoba, . ze dne 21. 6. 2024 bylo zjištěno, že ve prospěch účtu č. , č. účtu, , jehož majitelem je žalovaný, byla pod variabilním symbolem , var. symbol, vyplacena dne 7. 12. 2022 částka 9 700 Kč a dne 15. 12. 2022 částka 2 700 Kč.9. Z předžalobní výzvy z 24. 3. 2024, která byla žalovanému dle podacího lístku odeslána téhož dne, soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce písemně vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu ve výši 18 264,63 Kč vzniklého z titulu shora uvedené úvěrové smlouvy a nákladů řízení ve lhůtě 3 dnů a upozornila jej, že v případě nezaplacení bude přistoupeno k soudnímu vymáhání dluhu.10. Na podkladě žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:Žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 6. 12. 2022 smlouvu o úvěru, na jejímž podkladě vyplatila žalovanému peněžní prostředky ve výši 12 400 Kč. Žalovaný se zavázal, že tuto částku žalobkyni vrátí a současně jí zaplatí poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3 350 Kč ve lhůtě do 5. 1. 2023. Podle čl. 6.4. VOP měl být žalovaný v případě, že se ocitne v prodlení s úhradou dlužné splátky úvěru, povinen uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky až do zaplacení. Dopisem z 24. 3. 2024 vyzvala žalobkyně prostřednictvím svého zástupce žalovaného k zaplacení dluhu ze shora uvedené úvěrové smlouvy ve výši 18 264,63 Kč a nákladů řízení ve lhůtě tří dnů a upozornila žalovaného, že pokud dluh ve stanovené lhůtě neuhradí, bude přistoupeno k jeho soudnímu vymáhání.11. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor ze smlouvy o úvěru uzavřené podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v účinném znění (dále jen „o. z.“), která zároveň vykazuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu příslušných ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v účinném znění (dále jen „ZSÚ“).12. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Podle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.14. Podle § 2 odst. 1 ZSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliž