9 C 252/2024-44 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 5. 8. 2024 domáhala po žalovaném zaplacení 17 640,70 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru, která měla být mezi účastníky uzavřena 20. 9. 2023. Tvrdila, že na základě této smlouvy poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 12 100 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit ve lhůtě do 19. 11. 2023. V téže lhůtě měl žalovaný uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3 390 Kč, poplatek za doplňkovou službu „Klidné spaní“ ve výši 220 Kč, poplatek za doplňkovou službu „Presto“ ve výši 495 Kč a poplatek za informační SMS servis ve výši 58 Kč. Tento svůj závazek ze smlouvy však porušil a žalobkyni doposud na svůj dluh z ní neuhradil ničeho. Žalobkyně se proto domáhala zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 12 100 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 3 390 Kč a poplatků za shora uvedené doplňkové služby v celkové výši 773 Kč. Dále požadovala s odkazem na čl. 6.4. svých všeobecných obchodních podmínek a čl. 3 svého sazebníku po žalovaném smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky odpovídající dlužné jistině úvěru, poplatku za jeho poskytnutí a poplatkům za sjednané doplňkové služby, tj. z částky 16 263 Kč, a to ode dne následujícího dni sjednané splatnosti úvěru, tj. od 20. 11. 2023, do 18. 2. 2024. Smluvní pokuta za uvedené období měla činit 1 377,70 Kč. V neposlední řadě si žalobkyně nárokovala též zákonný úrok z prodlení z částky 16 263 Kč za dobu od 20. 11. 2023 do zaplacení.2. Žalovaný se k žalobě, kterou mu soud zaslal na adresu, na níž je hlášen k trvalému pobytu, ani přes výzvu soudu nevyjádřil.3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen „o. s. ř.“). Soud totiž s přihlédnutím k obsahu žaloby a charakteru projednávaného sporu dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s tímto postupem vyslovila souhlas již v podané žalobě, pokud jde o žalovaného, jeho souhlas soud předpokládal, neboť žalovaný se k výzvě soudu obsahující doložku podle § 101 odst. 4 o. s. ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřil, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud tedy jeho souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve smyslu citovaného ustanovení předpokládal.4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním uzavřené mezi účastníky dne 20. 9. 2023 soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky až do výše 12 100 Kč bezhotovostním převodem ve prospěch jeho bankovního účtu č. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal, že poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátí nejpozději do 20. 10. 2023 a současně zaplatí poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3 270 Kč. Nedílnou součást uzavřené smlouvy tvořily všeobecné obchodní podmínky žalobkyně platné od 1. 8. 2020 (dále jen „VOP“) a její sazebník. Žalovaný si při uzavření smlouvy zvolil doplňkovou službu „Informační SMS servis“ s poplatkem 29 Kč měsíčně, dále doplňkovou službu „Klidné spaní“ za poplatek ve výši 110 Kč měsíčně a konečně doplňkovou službu „Presto“ za poplatek 165 Kč měsíčně. V čl. 6.4. VOP byl pro případ prodlení žalovaného zakotven nárok žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z jistiny úvěru až do zaplacení. Dle čl. 2 sazebníku byl žalovaný oprávněn požádat o odklad splatnosti úvěru o 7, 14 nebo 30 kalendářních dnů od původního data splatnosti, za což si žalobkyně mohla účtovat poplatek ve výši dle sazebníku.5. Z listiny nazvané „Výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , právnická osoba, “ ze dne 20. 9. 2023 soud zjistil, že žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházela z toho, že žalovaný žije ve společné domácnosti s ještě jednou další osobou, jeho čistý měsíční příjem činí 45 072 Kč. Má pravidelné výdaje v částce 6 000 Kč měsíčně na bydlení, v částce 15 000 Kč měsíčně na půjčky v částce 1 000 Kč měsíčně na další nezbytné výdaje. Dalších 5 000 Kč pak vynaloží na zbytné výdaje.6. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli bylo zjištěno, že dne 20. 9. 2023 žalobkyně pod variabilním symbolem , var. symbol, vyplatila ve prospěch bankovního účtu žalovaného uvedeného ve smlouvě částku 5 300 Kč, téhož dne další platbou částku ve výši 5 400 Kč a konečně dne 1. 11. 2023 částku ve výši 1 400 Kč.7. Ze zprávy , jméno FO, a.s. bylo zjištěno, že majitelem bankovního účtu uvedeného v úvěrové smlouvě, na který byly ve třech tranších (viz předchozí odstavec) vyplaceny peněžní prostředky v celkové výši 12 100 Kč, je žalovaný.8. Z předžalobní výzvy ze 7. 6. 2024, která byla žalovanému dle podacího lístku odeslána téhož dne, soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce písemně vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu ve výši 19 426,74 Kč vzniklého z titulu shora uvedené úvěrové smlouvy a nákladů řízení ve lhůtě 3 dnů a upozornila jej, že v případě nezaplacení bude přistoupeno k soudnímu vymáhání dluhu.9. Na podkladě žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:Žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 20. 9. 2023 smlouvu o úvěru, na jejímž podkladě vyplatila žalovanému postupně ve třech tranších peněžní prostředky ve výši 12 100 Kč. Žalovaný se zavázal, že tuto částku žalobkyni vrátí a současně jí zaplatí poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3 270 Kč ve lhůtě do 20. 10. 2023. Žalovaný si při uzavření smlouvy zvolil doplňkovou službu „Informační SMS servis“ s poplatkem 29 Kč měsíčně, doplňkovou službu „Klidné spaní“ za poplatek ve výši 110 Kč měsíčně a doplňkovou službu „Presto“ za poplatek 165 Kč měsíčně. Podle čl. 6.4. VOP měl být žalovaný v případě, že se ocitne v prodlení s úhradou dlužné splátky úvěru, povinen uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky až do zaplacení. Dopisem ze 7. 6. 2024 vyzvala žalobkyně prostřednictvím svého zástupce žalovaného k zaplacení dluhu ze shora uvedené úvěrové smlouvy ve výši 19 426,74 Kč a nákladů řízení ve lhůtě tří dnů a upozornila žalovaného, že pokud dluh ve stanovené lhůtě neuhradí, bude přistoupeno k jeho soudnímu vymáhání.10. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor ze smlouvy o úvěru uzavřené podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v účinném znění (dále jen „o. z.“), která zároveň vykazuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu příslušných ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v účinném znění (dále jen „ZSÚ“).11. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Podle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.13. Podle § 2 odst. 1 ZSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Podle § 87 odst. 1 ZSÚ platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 2 ZSÚ platí, že je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.14. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a ž