11 C 299/2025-59 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu (žalobou) ze dne 18. 9. 2025 domáhala po žalované zaplacení částky 20 147 Kč s příslušenstvím z titulu Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, . Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované dne 9. 8. 2024 peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splatit do 30 dnů. Žalovaná poskytnuté finanční prostředky nevrátila řádně a včas, proto jí vznikla v souladu se smlouvou povinnost zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně rovněž poplatek za administraci prodlení ve výši 700 Kč, za SMS a písemné upomínky částku v celkové výši 1 800 Kč a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny až do výše 3 750 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy se všemi právy s ní spojenými byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena nejprve na společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, , a následně další smlouvou o postoupení pohledávek na žalobkyni. Žalovaná částka sestává z jistiny ve výši 10 000 Kč se zákonným úrokem z této částky od 9. 9. 2024 do zaplacení, z částky 300 Kč představující řádný úrok, z částky 3 597 Kč představující poplatek z úvěru, z částky 800 Kč za SMS upomínky, z částky 700 Kč představující poplatek za administraci prodlení, z částky 1 000 Kč za e-mailové upomínky a z částky 3 750 Kč představující smluvní pokutu.2. Soud v projednávané věci elektronický platební rozkaz nevydal.3. Usnesením ze dne 25. 9. 2025 č. j. 11 C 299/2025-33, soud vyzval žalobkyni, aby žalobu doplnila o skutečnosti týkající se zkoumání úvěruschopnosti žalované její právní předchůdkyní tím způsobem, aby bylo zřejmé, zda a případně jakým způsobem a na základě jakých podkladů před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru tuto posoudila.4. Žalobkyně na tuto výzvu reagovala podáním ze dne 7. 10. 2025, v němž uvedla, že důkazy o posuzování schopnosti žalované úvěr splácet nedisponuje. Z tohoto důvodu vzala žalobu co do částky 10 147 Kč představující součet výše vyčíslených poplatků a úroků a dále co do zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 10 000 Kč od 9. 9. 2024 do zaplacení zpět.5. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.6. Usnesením ze dne 5. 11. 2025 č. j. 11 C 299/2025-50, které nabylo právní moci dne 20. 12. 2025, soud řízení v souladu s učiněným částečným zpětvzetím žaloby zastavil.7. Soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání, neboť k takovému postupu byly splněny podmínky dle § 115a o. s. ř. Ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, neboť žalobkyně ani žalovaná se k takto navrhovanému postupu nevyjádřily, čímž soud předpokládal, že proti takovému postupu nemají námitky (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).8. Na základě předložených listin soud zjistil následující skutečnosti.9. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru 529789 uzavřené dne 9. 8. 2024 mezi žalovanou coby dlužníkem a společností , právnická osoba, . coby úvěrujícím soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč s tím, že žalovaná do 8. 9. 2024 vrátí žalobkyni celkem částku 13 900 Kč, která sestává ze zapůjčených peněžních prostředků, úroků ve výši 300 Kč a poplatku za úvěr 3 600 Kč. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 36,5 % ročně.10. Z předsmluvního formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, soud zjistil skutečnosti totožné, jaké jsou obsahem smlouvy o úvěru.11. Z výzvy k uhrazení pohledávky ze dne 24. 9. 2024 soud zjistil, že tímto dopisem společnost , právnická osoba, . vyzvala žalovanou k zaplacení částky 15 737 Kč ve lhůtě 5 dnů.12. Z předžalobní výzvy ze dne 12. 10. 2024 bylo zjištěno, že společnost , právnická osoba, . vyzvala žalovanou ve smyslu § 142a o. s. ř. k zaplacení dluhu ve výši 34 756 Kč ve lhůtě 5 dnů.13. Ze smlouvy o postoupení pohledávek č. , hodnota, ze dne 20. 11. 2024 soud zjistil, že touto smlouvou společnost , právnická osoba, . postoupila pohledávku za žalovaným na společnost , právnická osoba14. Ze smlouvy o postoupení pohledávek č. , Anonymizováno, ze dne 20. 11. 2024 soud zjistil, že touto smlouvou společnost , právnická osoba, postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni.15. Z předžalobní výzvy ze dne 31. 7. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou ve smyslu § 142a o. s. ř. prostřednictvím svého právního zástupce k zaplacení dluhu ve výši 25 957 Kč ve lhůtě 7 dnů. Z přiloženého podacího lístku bylo zjištěno, že předžalobní výzva byla žalované odeslána téhož dne.16. Ze sdělení společnosti , právnická osoba, . ze dne 7. 10. 2025 soud zjistil, že na bankovní účet žalované byla dne 9. 8. 2024 připsána částka 10 000 Kč z bankovního účtu společnosti , právnická osoba, .17. Po skutkové stránce soud hodnotil věc tak, že mezi společností , právnická osoba, . a žalovanou byla dne 9. 8. 2024 uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byly žalované zapůjčeny finanční prostředky ve výši 10 000 Kč. Ve smlouvě se žalovaná zavázala, že zapůjčené prostředky právní předchůdkyni žalobkyně vrátí a současně jí zaplatí částku 3 900 Kč sestávající z úroku a poplatků, a to do 30 dnů od uzavření smlouvy o úvěru. Dne 20. 11. 2024 byla tato pohledávka postoupena na společnost , právnická osoba, , která téhož dne postoupila tuto pohledávku na žalobkyni, o čemž byla žalovaná vyrozuměna. Pravomocným usnesením ze dne 5. 11. 2025 soud řízení v souladu s učiněným zpětvzetím žaloby co do uplatněného nároku na příslušenství pohledávky a dále nároku na zaplacení úroků a poplatků vzniklých z důvodu prodlení žalované se splácením úvěru. Předmětem řízení je tak v současné době pouze jistina smlouvy o úvěru ve výši 10 000 Kč.18. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor ze smlouvy o úvěru uzavřené podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších přepisů (dále jen o. z.), která zároveň vykazuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu příslušných ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZSÚ).19. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.20. Podle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.21. Podle § 2 odst. 1 ZSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.22. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.23. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.24. Obecně platí, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním a sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí (blíže viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018). Údaje pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele musí být aktuální, přičemž zdrojem informací může být i samotný spotřebitel, což však nezbavuje věřitele povinnosti zjišťovat úvěruschopnost z jiných zdrojů. Jinými slovy věřitel se nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace vyhodnotit a důkladně je prověřit. Pokud má věřitel pochybnosti o jejich správnosti, je povinen požadovat po spotřebiteli objasnění takových údajů, případně je v rámc