Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou u zdejšího soudu dne 18. 4. 2026 domáhala po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 15 000 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný neuhradil zákonný příspěvek nepojištěných podle § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „zákon č. 30/2024 Sb.“). V žalobě uvedla, že žalovaný coby provozovatel osobního automobilu reg. značky , SPZ, se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm³ do 1 850 cm³ neměl v období od 13. 8. 2024 do 4. 12. 2024, tedy po dobu 114 dnů, v období od 5. 12. 2024 do 2. 4. 2025, tedy po dobu 119 dnů, a v období od 3. 4. 2025 do 8. 6. 2025, tedy po dobu 67 dnů, sjednáno pojištění odpovědnosti z jeho provozu. Žalobkyně proto žalovaného písemně vyzvala k zaplacení těchto příspěvků, žalovaný však na výzvy nereagoval a příspěvky doposud nezaplatil. Žalovaná částka sestává ze základů příspěvků v celkové výši 14 100 Kč a ze tří poplatků spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvky v celkové výši 900 Kč.2. Žalovaný se k žalobě ani přes výzvu soudu nevyjádřil.3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v § 115a o. s. ř. Vzhledem k obsahu žaloby a povaze projednávaného sporu je totiž možno učinit závěr, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v podané žalobě (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu), žalovaný pak ve stanovené lhůtě nijak nereagoval na výzvu soudu ke sdělení, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, obsahující doložku podle § 101 odst. 4 o. s. ř. Soud proto souhlas žalovaného s rozhodnutím bez nařízení jednání předpokládal.4. Z informace z Registru silničních vozidel pořízené ke dni 24. 7. 2025 soud zjistil, že žalovaný byl od 22. 8. 2022 do 24. 7. 2025 provozovatelem osobního automobilu , jméno FO, , jméno FO, , reg. značky , SPZ, , se zdvihovým objemem válců motoru 1 397 cm³.5. Z dopisu ze dne 23. 1. 2025 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvku do svého garančního fondu za právě uvedený automobil za období od 13. 8. 2024 do 4. 12. 2024, a to ve lhůtě 60 dnů od doručení dopisu.6. Z dopisu ze dne 25. 4. 2025 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvku do svého garančního fondu za právě uvedený automobil za období od 5. 12. 2024 do 2. 4. 2025, a to ve lhůtě 60 dnů od doručení dopisu.7. Z dopisu ze dne 31. 7. 2025 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvku do svého garančního fondu za právě uvedený automobil za období od 3. 4. 2025 do 8. 6. 2025, a to ve lhůtě 60 dnů od doručení dopisu.8. Z předžalobních výzev ze dne 6. 6. 2025, 18. 9. 2025 a 9. 1. 2026 odeslaných ve stejné dny soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužných částek.9. Z ostatních předložených listinných důkazů soud nezjistil žádné pro věc relevantní skutečnosti.10. Na podkladě těchto listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:Žalovaný byl v období od 13. 8. 2024 do 4. 12. 2024, tedy po dobu 114 dnů, v období od 5. 12. 2024 do 2. 4. 2025, tedy po dobu 119 dnů, a v období od 3. 4. 2025 do 8. 6. 2025, tedy po dobu 67 dnů, provozovatelem osobního motorového vozidla se zdvihovým objemem válců motoru 1 397 cm³, reg. značky , SPZ, . K tomuto vozidlu nebylo za uvedená období sjednáno pojištění odpovědnosti z jeho provozu ve smyslu zákona č. 30/2024 Sb. Žalobkyně dopisy ze dne 23. 1. 2025, 25. 4. 2025 a ze dne 31. 7. 2025 vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvků do svého garančního fondu a souvisejících nákladů, a to ve lhůtě 60 dnů od doručení dopisů. Předžalobními výzvami pak zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dlužných částek.11. Po právní stránce soud věc posoudil jako spor o zaplacení zákonného příspěvku nepojištěných podle § 45 zákona č. 30/2024 Sb.12. Podle § 6 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb. platí, že provozovatel tuzemského vozidla s výjimkou provozovatele vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti a toho, kdo převzal vozidlo do opravy, zajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti poa) dobu registrace vozidla, jde-li o vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel (dále jen „registrované vozidlo“), nebob) dobu, po kterou je vozidlo schopné provozu, nejde-li o registrované vozidlo.13. Podle § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. zaplatí provozovatel tuzemského vozidla Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.14. Podle § 6 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. se má za to, že provozovatelem registrovaného vozidla je ten, kdo je provozovatelem tohoto vozidla podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích.15. Podle § 45 odst. 3 zákona č. 30/2024 Sb. se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní podle odstavce 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla.16. Podle § 45 odst. 4 zákona č. 30/2024 Sb. výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku podle odstavce 3 a výši paušálních nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 2 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou s přihlédnutím k nejvyšším tržním sazbám pojistného podle jednotlivých druhů vozidel a k nákladům mimosoudního uplatnění práva.17. Podle § 5 odst. 1 písm. g) vyhlášky Ministerstva financí č. 69/2024 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2025, činí denní sazba příspěvku za dobu bez pojištění odpovědnosti 47 Kč, jde-li o osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru přesahující 1 350 cm3 a nepřesahující 1 850 cm3.18. Podle § 6 vyhlášky Ministerstva financí č. 69/2024 Sb. činí výše paušálních nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek 300 Kč.19. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný byl ve shora uvedených obdobích provozovatelem předmětného motorového vozidla. Žalovaný byl tudíž podle § 6 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb. povinen uzavřít k tomuto vozidlu pojištění odpovědnosti z jeho provozu. Tuto povinnost však nesplnil, neboť v žalovaných obdobích k vozidlu žádné pojištění sjednáno nebylo. Podle § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. tak žalovanému vznikla povinnost zaplatit žalobkyni zákonný příspěvek za každý den, kdy vozidlo nebylo pojištěno, tedy celkem za 300 dnů. Denní výše tohoto příspěvku činila podle § 5 odst. 1 písm. g) vyhlášky Ministerstva financí č. 69/2024 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2025, částku 47 Kč. Žalovaného tak tíží povinnost k zaplacení příspěvku ve výši 14 100 Kč (300 x 47 = 14 100). Žalovaný je současně podle § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. povinen uhradit žalobkyni náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvky v celkové výši 900 Kč za vymáhání uvedených tří dlužných příspěvků po 300 Kč (§ 6 vyhlášky Ministerstva financí č. 69/2024 Sb.).20. Vzhledem k tomu, že žalovaný v průběhu řízení zůstal pasivní a netvrdil, a tedy ani neprokázal, že žalobkyni dlužné příspěvky uhradil, shledal soud podanou žalobu v plném rozsahu jako oprávněnou a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni požadovaných 15 000 Kč, jakož i zákonný úrok z prodlení za požadovaná období. Právo na jeho zaplacení vyplývá z § 1970 o. z., výše přiznaného úroku z prodlení se pak řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb., za jehož účinnosti se žalovaný dostal do prodlení ohledně toho kterého dluhu.21. Pokud jde o náklady řízení, plně úspěšná žalobkyně má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na jejich náhradu. Výši těchto nákladů soud určil podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Soud žalobkyni přiznal podle § 14b odst. 1 bod 2. advokátního tarifu náhradu za odměnu advokáta ve výši 1 200 Kč za tři úkony právní služby spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, výzvě k plnění se základním skutkovým a právním rozborem věci a podání žaloby po 400 Kč za každý z těchto úkonů. Žalobkyni dále náleží podle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu paušální náhrada hotových výdajů v celkové výši 300 Kč za uvedené tři úkony právní služby po 100 Kč, náhrada za 21% daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ze shora uvedených položek ve výši 315 Kč a náhrada za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč. Celkem má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení ve výši 2 615 Kč, které soud žalovanému uložil zaplatit k rukám zástupkyně žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).22. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci rozsudku.