Okresní soud v Táboře 8 C 60/2026-28 – Náklady řízení

Žalobce se vůči žalovanému domáhal zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, neboť se se žalovaným v roce 2023 ústně dohodl na opravě vozidla zn. , Anonymizováno, , reg. zn. , SPZ, , rok výroby 1989, přičemž za tímto účelem poskytl žalovanému dne 3. 1. 2023 zálohu ve výši 20 000 Kč. Žalovaný však na vozidle žádné práce až do srpna 2024 neprováděl, proto žalobce od smlouvy ústně odstoupil a vozidlo si nechal opravit jinde. Jelikož žalovaný žádnou práci neprovedl, aniž by následně žalobci vrátil poskytnutou zálohu, dluží žalobci částku ve výši 20 000 Kč, na kterou neuhradil ničeho, a to ani na základě předžalobní upomínky ze dne 26. 9. 2025.2. V dané věci bylo možno rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, a proto soud vyzval účastníky řízení, aby se ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitky (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobce ani žalovaný se k výzvě nijak nevyjádřili a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.3. V dané věci má soud z žalobcem předložených listin, a to konkrétně z žalovaným podepsaného potvrzení o převzetí zálohy na karosářské práce na vozidle , Anonymizováno, reg. zn , Anonymizováno, , rok výroby 1989, za prokázané, že žalovaný dne 3. 1. 2023 převzal částku zálohy ve výši 20 000 Kč. Z předžalobní upomínky ze dne 26. 9. 2025 má pak soud za prokázané, že žalobce pro nečinnost žalovaného odstoupil v srpnu 2024 od smlouvy o opravě vozidla. Z předmětné upomínky zároveň vyplývá, že žalovaný přes výzvu při odstoupení od smlouvy žalobcem složenou zálohu na opravu vozidla ani zčásti nevrátil. Odeslání výzvy k úhradě má soud za prokázané z žalobcem předloženého podacího archu.4. Podle § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Podle § 1977 o. z. poruší-li strana prodlením svou smluvní povinnost podstatným způsobem, může druhá strana od smlouvy odstoupit, pokud to prodlévajícímu oznámí bez zbytečného odkladu poté, co se o prodlení dozvěděla. Podle § 2004 odst. 1 o. z. se odstoupením od smlouvy závazek zrušuje od počátku. Podle ust. § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ust. § 1970 o. z. pak platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Jejich výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.5. Po přezkoumání a zhodnocení předložených důkazů, a to jednotlivě i ve všech vzájemných souvislostech, dospěl soud k závěru, že žaloba žalobce je důvodná. V dané věci žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky na provedení díla spočívající v opravě vozidla. Pro následné podstatné porušení povinnosti žalovaným provést včas objednané dílo, když oprava nebyla provedena ani po více než roce a osmi měsících od složení zálohy, odstoupil žalobce důvodně od smlouvy o dílo, avšak žalovaný mu dosud nevrátil poskytnutou zálohu na provedení díla ve výši 20 000 Kč. Je proto nutné uzavřít, že žalovaný disponuje peněžními prostředky žalobce, ač právní důvod plnění odpadl a žalovaný proto musí nevydat žalobci jako ochuzenému, oč se obohatil (§ 2291 odst. 1 o. z.). Z tohoto důvodu mu soud uložil povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 20 000 Kč. Důvodným je i žalobcem uplatněný nárok na zákonné úroky z prodlení, který je v souladu s výše uvedenými právními předpisy, neboť žalovaný je od výzvy k vrácení zálohy při ústním odstoupení od smlouvy v prodlení se splněním svého peněžitého dluhu. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 o. s. ř.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ji přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč, dále z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6, § 7 a 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátní tarif (dále jen „a. t.“) ve výši 1 900 Kč za tři úkony právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, návrh ve věci samé a předžalobní upomínku), a dále z paušální náhrady výdajů stanovená dle § 13 odst. 3 této vyhlášky v částce 450 Kč za každý z výše uvedených tří úkonů právní služby. Advokátu též náleží dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 7 050 Kč částkou 1 480,50 Kč. Celkem proto soud přiznal žalobci (po zaokrouhlení na celé koruny) náhradu nákladů řízení v částce 9 331 Kč. Platební místo bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.