3 C 242/2015-497 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobce návrhem, který podal u zdejšího soudu proti žalovaným [číslo] a [číslo]., požadoval, aby bylo určeno, že žalovaný [číslo]. je vlastníkem pozemků naposledy upřesněných návrhem ze dne [datum] (č.l. 432-433 spisu). Jedná se o pozemky, které jsou specifikovány ve výroku I. tohoto rozsudku a to v k. ú. [obec] u [obec] na okrese [obec]. Žalobce k dané věci uvedl, že dle zákona č. 308/1991 Sb. a č. 3/2002 Sb. je registrovanou církevní právnickou osobou, vedenou Ministerstvem kultury České republiky. Žalobce je také právním nástupcem církevní právnické osoby [příjmení] fara v [obec]. Právní předchůdce žalobce vlastnil dle knihovní vložky [číslo] pozemkové knihy pro k. ú. [obec] u [obec] pozemky, které jsou specifikovány v této vložce a část z nich je předmětem tohoto řízení. Pozemky následně přešly do vlastnictví státu a to výměrem [anonymizováno] ve [anonymizováno] ze dne [datum] a dalšími rozhodnutími orgánů státní správy. Žalobce je oprávněnou osobou dle § 3 písm. b) zákona č. 428/2012 Sb. Pozemky byly právnímu předchůdci žalobce odňaty na základě skutečností vedoucích k majetkovým křivdám dle § 5 písm. a) zákona č. 428/2012 Sb. v rozhodném období. Po odnětí tyto pozemky byly nepřetržitě ve vlastnictví státu. Dle § 29 zákona č. 229/91 Sb. byl od [datum] převod těchto pozemků omezen v rozsahu stanoveném v zákoně a to až do doby přijetí zákona o církevních restitucích, což bylo dne [datum], když tento zákon (č. 428/2012 Sb.) nabyl účinnosti dne [datum]. Správu těchto pozemků vykonával v k. ú. [obec] po roce 2000 za stát Pozemkový fond České republiky. Tento subjekt nerespektoval blokaci uvedenou v § 29 zákona č. 229/91 Sb. a převedl pozemky na Ing. [jméno] [příjmení] a to parcelu [číslo] (dle [anonymizována dvě slova]) v k. ú. [obec] kupní smlouvou ze dne [datum], pozemek [parcelní číslo] v tomtéž katastrálním území kupní smlouvou ze dne [datum] a pozemek [číslo] v tomtéž katastrálním území ohledně něhož vzal žalobce následně návrh zpět, kupní smlouvou ze dne [datum]. Ing. [příjmení] tyto pozemky následně daroval žalované [číslo] jako své dceři smlouvou ze dne [datum]. Právním nástupcem Pozemkového fondu dle zákona č. 503/2012 Sb. je Státní pozemkový úřad jako žalovaný [číslo]. Pokud by tento nejednal v rozporu se zákonem a dodržel povinnosti dle § 29 zákona č. 229/91 Sb., byl by žalobce oprávněn vyzvat žalovaného [číslo]. k vydání těchto pozemků. Žalobce o této situaci informoval prostřednictvím nadřízeného orgánu písemně dne [datum] žalovanou [číslo] která však nároky žalobce neuznala. 2. Žalovaná [číslo] uvedla, že nárok žalobce není prokázán, soud neprovedl dosud navrhované důkazy. Poukázala na nedostatky podané žaloby. Žalobce neprokázal, že předmětné nemovitosti náležely do původního majetku jeho právního předchůdce, že přešly do vlastnictví státu v rozhodném období ve smyslu § 1 zákona č. 428/2012 Sb. Dále také nebyla naplněna některá ze skutečností stanovených v § 5 zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi. Důkazní břemeno žalobce v tomto směru neunesl. Dále bylo poukázáno na to, že soud se doposud nezabýval otázkou, kterému právu má být poskytnuta vyšší ochrana, zda vlastnickému právu žalované [číslo] nebo žalobci, případně vlastnickému právu žalované [číslo], které hrozí majetková újma v tomto řízení. Žalovaná [číslo] uvedla okolnosti mimořádného významu odůvodňující upřednostnění ochrany základního vlastnického práva žalované [číslo] s poukazem na judikaturu vyšších soudů. Žalovaná [číslo] je přesvědčena o tom, že pokud soud vyhoví žalobě, bude jí způsobena nepoměrně vyšší újma, než by byla způsobena žalované [číslo] nebo žalobci v případě, že soud žalobě vyhoví. Ve prospěch žalované [číslo] svědčí dobrá víra, jakož i dobrá víra právního předchůdce Ing. [jméno] [příjmení], která vycházela z důvěry v rozhodovací činnost orgánů státu, který převoditelnost pozemků pečlivě prověřoval, ale také dlouhodobý vztah žalované [číslo] k předmětným pozemkům. Žalobce postupoval při uplatnění vlastnického práva k pozemkům liknavě, nereagoval na výzvy žalované [číslo] zveřejněné před zamýšleným převodem předmětných pozemků na Ing. [jméno] [příjmení] ani následně nebrojil proti převodu a své právo uplatnil až prostřednictvím žaloby ze dne [datum], tzn. 16 dní předtím, než by právo podat žalobu na určení vlastnického práva žalované [číslo] bylo promlčeno. Žalobce k pozemkům nemá žádný vztah, je nepravděpodobné, že by na pozemcích osobně hospodařil. Naopak vztah žalované [číslo] k předmětným pozemkům je velmi silný. Z darovacích smluv je patrno, že šlo o převod z otce na dceru (Ing. [jméno] [příjmení] - žalovaná [číslo]). Rodina žalované [číslo] nehospodařila na předmětných pozemcích pouze po dobu trvání vlastnického práva Ing. [jméno] [příjmení] a žalované [číslo], ale již od roku 1992, kdy nabyl Ing. [jméno] [příjmení] pozemky do nájmu. Rodina žalované [číslo] o předmětné pozemky osobně pečuje, investuje do jejich kultivace, obhospodařuje je po dobu 30 let. K půdě má rodina žalované [číslo] i historický vztah, kdy rodiče [příjmení] [jméno] [příjmení] obdělávali pozemky již od roku 1946. Pokud bude žalobě vyhověno, dojde k rozdrobení rodinného majetku žalované [číslo] v nesouvislé celky, které budou jen obtížně obdělatelné a k těmto pozemkům nebude zajištěn přístup. Pro žalovanou [číslo] by rozhodnutí soudu v podobě vyhovění žaloby bylo citelným zásahem, a to i s ohledem na to, že předmětné pozemky tvoří výraznou část jejího majetku v katastrálním území Kostelec u Stříbra. V případě, že žalobě nebude vyhověno, újma způsobená žalobci v porovnání s celkovým jeho majetkem bude nepoměrně nižší, neboť mu bude poskytnuto finanční plnění. Proto žalovaná [číslo] požadovala zamítnutí návrhu. 3. Žalovaný [číslo] požadoval taktéž zamítnutí návrhu. Poukázal na to, že žalobce v řízení neprokázal způsobení majetkové křivdy tím, že mu byly odňaty nemovitosti dle § 5 písm. a) postupem bez náhrady nebo postupem podle zákona č. 46/48 Sb. Pokud došlo k majetkové křivdě, žalobci nesvědčí aktivní legitimace k podání žaloby, neboť rozhodnutí o sloučení právnických osob tuto aktivní legitimaci neprokazují a žalovaný [číslo] má důvodné pochybnosti o pravosti těchto dokumentů. V řízení také nebylo prokázáno, že nemovitosti přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 428/2012 Sb. byly převedeny do vlastnictví žalované [číslo] v rozporu s § 29 zákona o půdě. Ing. [jméno] [příjmení] nabyl od žalovaného [číslo] nemovitosti v dobré víře a nemohl žádným způsobem zjistit, že nemovitosti měly být zatíženy nárokem žalobce, a proto se stal v souladu s ustálenou rozhodovací praxí Ústavního soudu oprávněným vlastníkem, kdy žalovaná [číslo] nabyla od Ing. [jméno] [příjmení] nemovitosti v dobré víře a stala se tak také jejich vlastníkem. Okolnosti mimořádného významu odůvodňující upřednostnění ochrany základního vlastnického práva žalované [číslo] jsou zde dány. Majetkové křivdy způsobené v minulosti církvím totalitním režimem nelze odčinit způsobením dalších majetkových křivd žalované [číslo], které jsou v porovnání s majetkovou křivdou způsobenou žalobci mnohem intenzivnější povahy. Církvím náleží podle zákona o majetkovém vyrovnání právo na finanční náhradu za pozemky, které není možné vydat (47,2 miliardy Kč pro [anonymizováno] církev). Dle názoru žalovaného [číslo] jsou v této částce zahrnuty i náhrady za eventuálně nevydané nemovitosti, které byly historickým majetkem. 4. Dle ustanovení § 1 zák. č. 428/2012 Sb. – daný zákon upravuje zmírnění některých majetkových křivd, které byly spáchány komunistickým režimem církvím a náboženským společnostem, které jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona státem registrovanými církvemi a náboženskými společnostmi podle jiného právního předpisu v období od [datum] do [datum] a vypořádání majetkových vztahů mezi státem a registrovanými církvemi a náboženskými společnostmi. 5. Dle ustanovení § 3 písm. b) shora citovaného zákona – oprávněnou osobou je právnická osoba zřízená nebo založená jako součást registrované církve a náboženské společnosti. 6. Dle ustanovení § 4 písm. a) shora citovaného zákona – povinnou osobou je Pozemkový fond České republiky a to za podmínky, že tato osoba je oprávněna hospodařit s majetkem státu nebo vykonávat správu majetku státu, který se stal v rozhodném období předmětem majetkové křivdy v důsledku některé ze skutečností, uvedených v § 5. 7. Dle § 5 písm. a) shora citovaného zákona - skutečnostmi, v jejichž důsledku došlo v rozhodném období k majetkovým křivdám je odnětí věci bez náhrady postupem podle zákona č. 142/47 Sb., o revizi první pozemkové reformy, nebo podle zákona č. 46/48 Sb., o nové pozemkové reformě (trvalé úpravě vlastnictví k zemědělské a lesní půdě). 8. Dle ustanovení § 18 odst. 1 zák. č. 428/2012 Sb. – oprávněná osoba může podat k soudu žalobu o určení vlastnického práva státu z důvodu, že věc z původního majetku registrovaných církví a náboženských společností byla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona převedena nebo přešla z majetku státu do vlastnictví jiných osob v rozporu s ust