19 C 226/2020-26 — Okresní soud v Tachově

Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky 27 594 Kč s příslušenstvím, s tím, že právní předchůdce žalobkyně se žalovaným uzavřeli Smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]) dne [datum] žalovanému poskytl částku 20 000 Kč, kterou žalovaný v dohodnuté lhůtě splatnosti nevrátil. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, na žalobkyni. Vedle jistiny dluhu se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhala zaplacení: - souhrnného poplatku ve výši 17 122 Kč, sestávajícího z úroku kapitalizovaného za dobu řádné splatnosti zápůjčky ve výši 3 540 Kč, poplatku za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 4 982 Kč a nákladů hotovostního inkasa splátek ve výši 8 600 Kč, - zákonného úroku z prodlení z dlužné částky 16 291,74 Kč, - smluvního úroku ve výši 27 % z částky 16 291,74 Kč. Současně se žalobkyně podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky 37 464,17 Kč s příslušenstvím, s tím, že právní předchůdce žalobkyně se žalovaným uzavřeli Smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]) dne [datum] žalovanému poskytl částku 25 000 Kč, kterou žalovaný v dohodnuté lhůtě splatnosti nevrátil. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, na žalobkyni. Vedle jistiny dluhu se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhala zaplacení: - souhrnného poplatku ve výši 21 268 Kč, sestávajícího z úroku kapitalizovaného za dobu řádné splatnosti zápůjčky ve výši 4 310 Kč, poplatku za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 2 375 Kč a nákladů hotovostního inkasa splátek ve výši 14 583 Kč, - zákonného úroku z prodlení z dlužné částky 23 365,16 Kč, - smluvního úroku ve výši 28 % z částky 23 365,16 Kč. Žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Žalobkyně s žalovaným uzavřela Smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]) dne [datum] žalovanému poskytl částku 20 000 Kč, kterou žalovaný v dohodnuté lhůtě splatnosti do dne [datum] se sjednaným souhrnným poplatkem nevrátil. Naposledy předžalobní výzvou byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu. Žalovaný se citovanou smlouvou zavázal k vrácení částky 20 000 Kč a dále: - souhrnného poplatku ve výši 17 122 Kč, sestávajícího z úroku kapitalizovaného za dobu řádné splatnosti zápůjčky ve výši 3 540 Kč, poplatku za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 4 982 Kč a nákladů hotovostního inkasa splátek ve výši 8 600 Kč, - zákonného úroku z prodlení z dlužné částky 16 291,74 Kč, - smluvního úroku ve výši 27 % z částky 16 291,74 Kč. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] je zřejmé a srozumitelně uvedené, že si žalovaný zapůjčil částku 20 000 Kč, dále je zjevně a srozumitelně uvedeno, že výše souhrnného poplatku činí 17 122 Kč, s tím, že tento sestává z úroku kapitalizovaného za dobu řádné splatnosti zápůjčky ve výši 3 540 Kč, poplatku za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 4 982 Kč a nákladů hotovostního inkasa splátek ve výši 8 600 Kč, a dále je zjevně a srozumitelné v této smlouvě o zápůjčce uvedeno, že při řádném splácení má být uhrazeno celkem 37 122 Kč. Výše uvedenou smlouvu o zápůjčce soud dále označuje„ smlouva o zápůjčce ze dne [datum]. Dále soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci: Žalobkyně s žalovaným uzavřela Smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]) dne [datum] žalovanému poskytl částku 25 000 Kč, kterou žalovaný v dohodnuté lhůtě splatnosti do dne [datum] se sjednaným souhrnným poplatkem nevrátil. Naposledy předžalobní výzvou byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu. Žalovaný se citovanou smlouvou zavázal k vrácení částky 25 000 Kč a dále: - souhrnného poplatku ve výši 21 268 Kč, sestávajícího z úroku kapitalizovaného za dobu řádné splatnosti zápůjčky ve výši 4 310 Kč, poplatku za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 2 275 Kč a nákladů hotovostního inkasa splátek ve výši 14 583 Kč, - zákonného úroku z prodlení z dlužné částky 23 365,16 Kč, - smluvního úroku ve výši 28 % z částky 23 365,16 Kč. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] je zřejmé a srozumitelně uvedené, že si žalovaný zapůjčil částku 25 000 Kč, dále je zjevně a srozumitelně uvedeno, že výše souhrnného poplatku činí 21 268 Kč, s tím, že tento sestává z úroku kapitalizovaného za dobu řádné splatnosti zápůjčky ve výši 4 310 Kč, poplatku za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 2 375 Kč a nákladů hotovostního inkasa splátek ve výši 14 583 Kč, a dále je zjevně a srozumitelné v této smlouvě o zápůjčce uvedeno, že při řádném splácení má být uhrazeno celkem 46 268 Kč. Výše uvedenou smlouvu o zápůjčce soud dále označuje„ smlouva o zápůjčce ze dne [datum]. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným (právní předchůdce žalobkyně coby podnikatel a žalovaný coby spotřebitel; § 1810 o. z.) byla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o zápůjčce ze dne [datum] podle § 2390 o. z., v níž si sjednali úroky dle § 2392 o. z. Žalovanému byla poskytnuta zápůjčka ve výši 20 000 Kč, kterou měl vrátit do [datum]. Současně na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným (právní předchůdce žalobkyně coby podnikatel a žalovaný coby spotřebitel; § 1810 o. z.) byla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o zápůjčce ze dne [datum] podle § 2390 o. z., v níž si sjednali úroky dle § 2392 o. z. Žalovanému byla poskytnuta zápůjčka ve výši 25 000 Kč, kterou měl vrátit do [datum]. Jelikož žalovaný poskytnuté peněžní prostředky nevrátil, uložil mu tuto povinnost soud rozsudkem. Pohledávka, která je předmětem tohoto řízení, byla na žalobkyni postoupena v souladu s § 1879 o. z. Úprava spotřebitelských smluv má svůj původ v právu Evropské unie (viz § 1810 a násl. o. z.), národní úpravu, třebaže neprovádějící nebo nedostatečně provádějící směrnici, je nutné v co největším rozsahu interpretovat ve světle znění a účelu směrnice, aby bylo dosaženo výsledku uvedeného ve směrnici, nezbytnost ochrany je dána nerovným postavením ve vztahu spotřebitel – podnikatel (profesionál), vnitrostátní soud musí posuzovat zneužívající charakter určité smluvní klauzule z úřední povinnosti, přičemž ochrany spotřebitele se dosahuje zejména zákazem určitých typových smluvních ujednání (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 1201/2012, který přehledně uvádí judikaturu Evropského soudního dvora týkající se spotřebitelského práva). Základ národní (vnitrostátní) právní úpravy ochrany spotřebitele představují ustanovení § 1810 a následující o. z., která jsou recepcí šesti směrnic Evropských společenství do právního řádu České republiky, mimo jiné i směrnice Rady [číslo] ze dne [datum] o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Vymezení pojmu nepřiměřených podmínek (zneužívajících klauzulí) obsahuje § 1813 o. z. Oproti příloze směrnice ustanovení § 1814 o. z. mezi demonstrativně vyjmenovaná nepřípustná ujednání (zneužívající klauzule) výslovně nezahrnuje požadavek na spotřebiteli, který neplní svůj závazek, aby platil nepřiměřeně vysoké odškodné písm. e)). Smluvní ujednání odporující nejen § 1813 o. z., ale i směrnici Rady [číslo] s přílohou je absolutně neplatné dle