19 C 359/2022-27 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, podaným dne 21. 7. 2022, domáhal zaplacení výše uvedené částky s úrokem z prodlení a nákladů řízení s tím, že žalovaný dne 22. 5. 2021 způsobil vozidlem VW Golf, rz: 7P09139, jehož byl vlastníkem a provozovatelem, škodu ve výši 14 420 Kč (tvořeno pojistným plněním ve výši 12 000 Kč a plněním za šetření škodní události samostatným likvidátorem ve výši 2 420 Kč). Žalovaný způsobil škodu tím, že uvedeného dne se škodícím vozidlem během couvání narazil pravou zadní částí automobilu do pravé zadní části zaparkovaného automobilu Škoda, rz: 1P28071. Žalovaný svým jednáním porušil podle zjištění Policie ČR ust. §4 písm. a), §47 odst. 2 písm. a), §125c odst. 1 písm. k ) a §125c odst. 1 písm. i) bod 1 Zákona o provozu na pozemních komunikacích a §16 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. 2. Ve věci byl podepsaným soudem vydán elektronický platební rozkaz, který se nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, byl proto usnesením zrušen. Dle dostupných evidencí má žalovaný trvalé bydliště na výše uvedené adrese v záhlaví. Na výzvu, aby se žalovaný vyjádřil ve smyslu § 115a občanského soudního řádu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, žalovaný nereagoval. Žalobkyně byla rovněž vyzvána k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, načež taktéž nereagovala. Soud tak má v duchu daného poučení za to, že účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Výzvu, dle které se žalovaný ve smyslu § 114a občanského soudního řádu, měl vyjádřit k žalobě, se nepodařilo doručit do vlastních rukou, proto byla dle § 49 odst. 4 o.s.ř. vyvěšena na úřední desce soudu. 3. Žalovaný netvrdil ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř. ani neprokázal ve smyslu § 120 odst. 1 o.s.ř. existenci skutečností, které by zčásti nebo zcela vyvracely žalobou uplatněný nárok. Soud tak vycházel z tvrzení žalobce. 4. Z předloženého důkazu, kterým je záznam o dopravní nehodě, soud zjistil, že žalovaný dne 22. května 2021 ve 22:30 hod. řídil osobní vozidlo tovární značky VW Golf (rz: 7P09139), jehož vlastníkem a provozovatelem je žalovaný, v obci [obec], ulici [ulice] u domu [adresa] a během couvání narazil pravou zadní částí automobilu do pravé zadní části zaparkovaného automobilu Škoda (rz: 1P28071) ve vlastnictví [jméno] [příjmení], narozeného 16. 12. 1946. Přítomnost alkoholu v krvi žalovaného kvůli časovému odstupu řešení dopravní nehody nebylo možno potvrdit ani vyloučit. Na místě nehody bylo lustrací zjištěno, že automobil VW Golf neměl sjednané zákonné pojištění, žalovaný měl v rozhodné době platnou blokaci všech řidičských oprávnění z důvodu exekuce na výživné. 5. Z předloženého důkazu, kterým je výpis z databáze pojistných smluv, soud zjistil, že žalovaný, jakožto vlastník a provozovatel vozidla VW Golf neměl ke dni dopravní nehody k tomuto vozidlu sjednané pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, neboť pojištění dříve sjednané u [právnická osoba], Vienna insurance group, číslo smlouvy [číslo], zaniklo ke dni 21. 4. 2021. 6. Z předložených důkazů, kterými jsou likvidační zpráva a vyjádření k likvidaci likvidátorem [jméno] [příjmení], má soud za prokázanou výši škody 12 000 Kč, která vznikla na poškozeném vozidle a cenu 2 420 Kč za vyhotovení posudku k ocenění škody. 7. Z předloženého důkazu, kterým je uplatnění práva na náhradu plnění ze dne 15. 8. 2021, má soud za prokázané tvrzení, že žalobkyně u žalovaného uplatnila právo na náhradu plnění ve smyslu zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. 8. Z potvrzení o platbě má soud za prokázané, že žalobkyně vyplatila ve prospěch účtu poškozeného a znalce výše uvedené částky dle vyúčtování. 9. Podle § 24 odst. 2 písm. b) zák. č. 168/1999 Sb. kancelář poskytuje z garančního fondu poškozenému plnění za újmu způsobenou provozem vozidla, kterou je povinna nahradit osoba bez pojištění odpovědnosti, byl-li provoz tohoto vozidla podmíněn pojištěním odpovědnosti podle tohoto zákona. 10. Podle § 24 odst. 9 zák. č. 168/1999 Sb. výplatou plnění z garančního fondu vzniká Kanceláři nárok na náhradu toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. a), b) a g) včetně nákladů na jinou osobu pověřenou Kanceláří vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému nebo uplatněním tohoto práva. Vůči pohledávce Kanceláře na náhradu podle věty prvé jsou solidárními dlužníky provozovatel a řidič vozidla, jehož provozem byla způsobena újma; řidič pouze tehdy, pokud má povinnost újmu nahradit. Nelze-li určit provozovatele vozidla, je solidárním dlužníkem vůči pohledávce Kanceláře vlastník vozidla. To neplatí pro vlastníka vozidla, jehož pojištění odpovědnosti zaniklo podle § 12 odst. 1 písm. d). Kancelář je povinna požadovat na příslušném garančním fondu, popřípadě na příslušné kanceláři pojistitelů náhradu toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. e) nebo formou náhradního plnění podle § 24a odst. 1 písm. c) a § 24b. 11. Žalovaný měl podle ust. § 3 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, povinnost uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti ke škodícímu vozidlu. Žalovaný neuzavřel k datu vzniku škody povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem škodícího vozidla. 12. Po provedeném řízení a zhodnocení všech důkazů dospěl soud k závěru, že v daném případě odpovídá za vzniklou škodu žalovaný jako provozovatel vozidla podle ust. § 2927 zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a jako řidič vozidla podle ust. § 2910 o. z., jelikož porušil výše specifikované povinnosti při provozu na pozemních komunikacích. Žalobkyni vznikl na základě ust. § 24 odst. 9 a § 10 zákona č. 168/1999 Sb. nárok vůči tomu, kdo odpovídá za škodu podle odstavce 2 písm. a) a b), na náhradu toho, co za něho plnila, včetně nákladů na jinou osobu pověřenou vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému. Toto plnění není nárokem na náhradu škody, ale nárokem sui generis; jde o speciální postižní právo žalobkyně dané přímo ze zákona. Žalobkyně uhradila újmu vzniklou v důsledku předmětné dopravní nehody, a to v dané věci ve výši 14 420 Kč Tyto náklady žalobkyni prokazatelně vznikly a žalovaný jakožto osoba, která způsobila dopravní nehodu, v důsledku které daná újma vznikla, je povinen předmětnou újmu nahradit. Žalovaný je povinen k úhradě vzniklé újmy neboť předmětné škodící vozidlo, jež řídil, nebylo pojištěno povinným smluvním pojištěním odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. 13. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni požadovanou částku s úrokem z prodlení stanoveným dle příslušných ustanovení občanského zákoníku, ve spojení s nařízeními vlády úrok z prodlení upravujícími, ve znění platných v době vstupu žalovaného do prodlení. 14. Vzhledem ke skutečnosti, že byla žalobkyně zcela úspěšná, náleží jí právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a odměnu právního zástupce dle §7 bod 5. a. t., za tři úkony právní služby dle §11 odst. 1 a. t., ve výši celkem 5 100 Kč, tj. 3x 1 700 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním stavem, podání žaloby), paušální náklady hotových výdajů dle §13 odst. 4 a. t., za každý úkon právní služby, tj. 3x 300 Kč, plus DPH z posledně jmenovaných částek. Náhrada nákladů řízení tak činí celkem 8 060 Kč. 15. Obě povinnosti uložil soud žalovanému uhradit ve smyslu § 160 odst. 1 občanského soudního řádu do tří dnů od právní moci rozsudku, když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší, přičemž náhradu nákladů je žalovaný ve smyslu § 149 odst. 1 občanského soudního řádu povinen uhradit k rukám právního zástupce žalobkyně.