4 C 232/2021-101 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobce se žalobou podanou dne [datum] domáhal po žalovaných zaplacení částky 15 370 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce jako prodávající převedl do vlastnictví žalovaných kupní smlouvou pozemky parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, parc. [číslo] trvalý travní porost v k. ú. a obci [obec]. Kupní cena byla stanovena v kupní smlouvě a na základě znaleckého posudku [číslo] znalce [jméno] [příjmení] takto – parc. [číslo] ve výši 80 Kč, parc. [číslo] ve výši 3 790 Kč, celkem tedy ve výši 3 870 Kč. Na základě znaleckého posudku č. ÚOM [číslo] 2019 zpracovaného [anonymizováno] pro oceňování majetku při [anonymizováno] fakultě [obec] školy báňské – [anonymizována dvě slova] [obec] bylo zjištěno, že převáděné pozemky mají být oceněny takto – parc. [číslo] ve výši 400 Kč, parc. [číslo] ve výši 18 840 Kč, celkem tedy ve výši 19 240 Kč. Rozdíl v neprospěch žalobce tak činí 15 370 Kč. Dle § 10 odst. 3 zákona č. 503/2012 Sb., o [anonymizováno] pozemkovém úřadu, kdy je realizována povinnost převést pozemky zákonem stanovenému okruhu osob a za zákonem definovaných podmínek, nedisponuje stát, tedy žalobce autonomií vůle a v případě, že kupující nabyde pozemky za cenu nižší, než jaká měla být stanovena podle zákona, vzniká mu tím bezdůvodné obohacení, které je povinen vydat. Žalovaní byli vyzváni k vydání bezdůvodného obohacení výzvou ze dne [datum] a žalovaní úhradu odmítli. 2. Žalovaní potvrdili, že mezi účastníky byla uzavřena kupní smlouva, nesouhlasili však s tím, že by žalobce nedisponoval autonomií vůle, kdy tento názor žalobce převzal z judikatury, která se však týkala jiného problému a nelze ji na danou věc aplikovat. Žalovaní poukazovali na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 2422/99, ze kterého plyne, že bezdůvodné obohacení lze získat jen tam, kde vůbec žádný právní důvod není dán, anebo původní právní důvod odpadl. O to se ale v daném případě nejedná. Žalovaní proto navrhli zamítnutí žaloby. 3. K jednání dne [datum] se účastníci nedostavili, svou neúčast u jednání omluvili. Soud proto věc projednal a rozhodl v souladu s ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) v nepřítomnosti účastníků. Vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 4. Z kupní smlouvy [číslo] soud zjistil, že dne [datum] byla uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem byly pozemky parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, parc. [číslo] trvalý travní porost v k. ú. [obec] Smlouva byla uzavřena podle § 10 odst. 3 zákona č. 503/2012, Sb. o [anonymizováno] pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů. Kupní cena byla stanovena u pozemku parc. [číslo] ve výši 80 Kč, u pozemku parc. [číslo] ve výši 3 790 Kč, tj. celkem ve výši 3 870 Kč a byla zaplacena před podpisem smlouvy. Tyto skutečnosti vyplývají i z kupní smlouvy ze dne [datum] [číslo]. 5. Z provedených důkazů soud zjistil, že dopisem ze dne [datum] vyzval žalobce žalované k vydání bezdůvodného obohacení s tím, že v kupní smlouvě byla kupní cena stanovena dle znaleckého posudku [číslo] znalce [jméno] [příjmení] na 3 870 Kč a následně znaleckým posudkem č. ÚOM [číslo] 2019 [anonymizováno] oceňování majetku při [anonymizováno] fakultě [obec] školy [anonymizováno] – [anonymizována dvě slova] [obec] bylo zjištěno, že toto ocenění není správné a pozemky měly být oceněny celkovou částkou 19 240 Kč. Žalobce proto požadoval vydání bezdůvodného obohacení ve výši 15 370 Kč do deseti dnů od doručení výzvy. Tato výzva byla doručena žalovaným dne [datum]. Na výzvu reagovali žalovaní prostřednictvím svého právního zástupce dopisem ze dne [datum] s tím, že žalovaní nabyli pozemky v dobré víře a v kupní smlouvě není žádný odkaz na znalecký posudek. Smlouva byla koncipována žalobcem a žalovaní na kupní cenu přistoupili. Jedná se tedy o cenu dohodnutou a rovněž o cenu obvyklou, jelikož za stejnou cenu kupovali své zahrádky i ostatní zahrádkáři z téže kolonie. Jedná se v tomto případě o smlouvy uzavírané tzv. adhézním způsobem ve smyslu ust. § 1798 a násl. Občanského zákoníku, kdy žalovaní jsou evidentně slabší stranou. Na toto podání reagoval žalobce dopisem ze dne [datum] tak, že zcela zásadní pro posouzení věci je skutečnost, že v případě smluv uzavřených mezi žalobcem a uživateli pozemků v zahrádkové osadě v režimu nárokového převodu podle § 10 odst. 3 zákona č. 503/2012 Sb., o [anonymizováno] pozemkovém úřadu a podle § 10b tohoto zákona, nešlo o projev svobodné vůle smluvních stran, ale jejím prostřednictvím byla realizována zákonem stanovená povinnost převést pozemky na uživatele těchto pozemků v zahrádkové osadě za cenu obvyklou ve smyslu § 2 zákona č. 151/1997 Sb. o oceňování majetku. V tomto smyslu žalobce v dopise odkázal na judikaturu Nejvyššího soudu, a to rozhodnutí sp. zn. 28 Cdo 1189/2010 a 28 Cdo 1623/2019. Lze tedy uzavřít, že za situace, kdy bylo zjištěno, že předmětnými smlouvami došlo k převodu pozemků v hodnotě vyšší než zákonné, učinil tak žalobce mimo rámec zákona, a proto i bez právního důvodu, čímž se kupující na úkor žalobce, resp. státu bezdůvodně obohatil a žalobce má právo na vydání bezdůvodného obohacení. K tomuto sdělili žalovaní dopisem ze dne [datum], že nesouhlasí s aplikací judikátů zmíněných žalobcem a naopak odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 24 Cdo 47/2020, ve kterém se řešila otázka platnosti smlouvy uzavřené s žalobcem podle příslušných ustanovení zákona č. 503/2012 Sb. Dále žalovaní odkázali na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 1905/2020 a sp. zn. 25 Cdo 2422/99. 6. Z revizního znaleckého posudku č. ÚOM [číslo] 2019 soud zjistil, že byl vypracován na zadání žalobkyně a úkolem byla mimo jiné revize znaleckého posudku [číslo] který vypracoval znalec [jméno] [příjmení], jehož předmětem bylo ocenění pozemků v k. ú. [obec], obci [obec] obvyklou cenou k datu [datum] pro účely prodeje podle zákona č. 503/2012 Sb. Znalecký ústav dospěl k závěru, že znalecký posudek nebyl vypracován správně z metodického ani z věcného hlediska a výsledná indikace ceny obvyklé je od indikace revizním znaleckým posudkem odchýlena o 500 %. Znalecký ústav určil cenu obvyklou k datu vypracování znaleckého posudku [číslo] tj. k datu [datum] a následně k roku 2016, 2017 a 2018 takto: cena za 1 m² k [datum] ve výši 49,71 Kč, cena za 1 m² k [datum] ve výši 51,70 Kč, cena za 1 m² k [datum] ve výši 53,19 Kč a cena za 1 m² k [datum] ve výši 55,18 Kč. 7. Dle znaleckého posudku ev. [číslo] včetně jeho doplňků [číslo] [číslo] byla ke dni [datum] obvyklá cena pozemku parc. [číslo] 566 3 790 Kč. Tato cena byla platné i v roce 2017 a 2018. 8. Dle výpisu z katastru nemovitostí činí výměra pozemku parc. [číslo] m² a pozemku parc. [číslo] m². 9. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2). 10. Podle § 10 odst. 3 zákona č. 503/2012, Sb. o [anonymizována dvě slova] úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění účinném do 31. 7. 2016, na základě písemné žádosti oprávněného uživatele pozemku v zahrádkových nebo chatových osadách zřízených na základě územního rozhodnutí nebo existujících již před 1. říjnem 1976 nebo zřízených na základě územního rozhodnutí převede [název žalobkyně] tento pozemek do vlastnictví, popřípadě spoluvlastnictví této osobě. Do vlastnictví nabyvatele se současně s pozemkem převádějí bezúplatně všechny součásti a příslušenství tohoto pozemku. 11. Podle § 14 odst. 1 zákona č. 503/2012 Sb., pokud tento zákon nestanoví jinak, převádějí se nemovité věci a související majetek, s nimiž je [název žalobkyně] příslušný hospodařit, úplatně, a to za cenu obvyklou. 12. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Mezi účastníky byla uzavřena platná kupní smlouva. Oba účastníci pravost kupní smlouvy nezpochybnili. Tato kupní smlouva obsahuje veškeré náležitosti stanovené zákonem v ust. § 2079 a násl. o.z. Kupní smlouva je určitá a srozumitelná, byly určeny nemovitosti, které byly předmětem kupní smlouvy, byla stanovena kupní cena a žalobce umožnil žalovaným nabýt vlastnické právo k předmětným nemovitostem. Soud sice souhlasí s argumentací žalobce, že dle zákona č. 503/2012 Sb., o [anonymizována dvě slova] úřadu, bylo povinností žalobce prodat pozemky za cenu obvyklou, pochybení žalobce v tomto směru však nelze přenášet na žalované. Je třeba vzít v úvahu samotný proces uzavření kupní smlouvy, kdy na jedné straně byla za zákonem stanovených podmínek dána povinnost žalobce uzavřít kupní smlouvu (v tomto směru byla skutečně autonomie vůle jedné smluvní strany omezena), byl to však žalobce, který v daném případě vystupoval v silnějším postavení. Koncipoval znění kupní smlouvy a sám stanovil výši kupní ceny,