4 C 265/2021-97 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobce se žalobou podanou dne [datum] domáhal po žalované zaplacení částky 16 070 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce jako prodávající převedl do vlastnictví žalované kupní smlouvou pozemek parc. [číslo] trvalý travní porost v k. ú. a obci [obec]. Kupní cena byla stanovena v kupní smlouvě a na základě znaleckého posudku [číslo] znalce [jméno] [příjmení] takto – parc. [číslo] ve výši 3 720 Kč. Na základě znaleckého posudku č. ÚOM [číslo] 2019 zpracovaného [anonymizováno] pro oceňování majetku při [anonymizováno] fakultě [obec] školy báňské – [anonymizováno] univerzity [obec] bylo zjištěno, že převáděné pozemky mají být oceněny takto – parc. [číslo] ve výši 19 790 Kč. Rozdíl v neprospěch žalobce tak činí 16 070 Kč. Dle § 10 odst. 3 zákona č. 503/2012 Sb., o [anonymizováno] pozemkovém úřadu, kdy je realizována povinnost převést pozemky zákonem stanovenému okruhu osob a za zákonem definovaných podmínek, nedisponuje stát, tedy žalobce autonomií vůle a v případě, že kupující nabyde pozemky za cenu nižší, než jaká měla být stanovena podle zákona, vzniká mu tím bezdůvodné obohacení, které je povinen vydat. Žalovaná byla vyzvána k vydání bezdůvodného obohacení výzvou ze dne [datum] a žalovaná úhradu odmítla. 2. Žalovaná potvrdila, že mezi účastníky byla uzavřena kupní smlouva, nesouhlasila však s tím, že by žalobce nedisponoval autonomií vůle, kdy tento názor žalobce převzal z judikatury, která se však týkala jiného problému a nelze ji na danou věc aplikovat. Žalovaná poukazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 2422/99, ze kterého plyne, že bezdůvodné obohacení lze získat jen tam, kde vůbec žádný právní důvod není dán, anebo původní právní důvod odpadl. O to se ale v daném případě nejedná. Žalovaná proto navrhla zamítnutí žaloby. 3. Mezi účastníky bylo nesporným, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena kupní smlouva [číslo] jejímž předmětem byl převod pozemků parc. [číslo] – trvalý travní porost v k. ú. [obec] za celkovou kupní cenu 3 720 Kč Tyto skutečnosti vyplývají i z kupní smlouvy ze dne [datum] [číslo]. Účastníci nezpochybňovali pravost uzavřené kupní smlouvy. 4. Z provedených důkazů soud zjistil, že dopisem ze dne [datum] vyzval žalobce žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení s tím, že v kupní smlouvě byla kupní cena stanovena dle znaleckého posudku [číslo] znalce [jméno] [příjmení] na 3 720 Kč a následně znaleckým posudkem č. ÚOM [číslo] 2019 [anonymizováno] oceňování majetku při [anonymizováno] fakultě [obec] školy [anonymizováno] – [anonymizována dvě slova] [obec] bylo zjištěno, že toto ocenění není správné a pozemek měl být oceněn částkou 19 790 Kč. Žalobce proto požadoval vydání bezdůvodného obohacení ve výši 16 070 Kč do deseti dnů od doručení výzvy. Tato výzva byla žalované doručena dne [datum]. Na výzvu reagovala žalovaná prostřednictvím svého právního zástupce dopisem ze dne [datum] s tím, že žalovaná nabyla pozemky v dobré víře a v kupní smlouvě není žádný odkaz na znalecký posudek. Smlouva byla koncipována žalobcem a žalovaná na kupní cenu přistoupila. Jedná se tedy o cenu dohodnutou a rovněž o cenu obvyklou, jelikož za stejnou cenu kupovali své zahrádky i ostatní zahrádkáři z téže kolonie. Jedná se v tomto případě o smlouvy uzavírané tzv. adhézním způsobem ve smyslu ust. § 1798 a násl. Občanského zákoníku, kdy žalovaná je evidentně slabší stranou. Na toto podání reagoval žalobce dopisem ze dne [datum] tak, že zcela zásadní pro posouzení věci je skutečnost, že v případě smluv uzavřených mezi žalobcem a uživateli pozemků v zahrádkové osadě v režimu nárokového převodu podle § 10 odst. 3 zákona č. 503/2012 Sb., o [anonymizováno] pozemkovém úřadu a podle § 10b tohoto zákona, nešlo o projev svobodné vůle smluvních stran, ale jejím prostřednictvím byla realizována zákonem stanovená povinnost převést pozemky na uživatele těchto pozemků v zahrádkové osadě za cenu obvyklou ve smyslu § 2 zákona č. 151/1997 Sb. o oceňování majetku. V tomto smyslu žalobce v dopise odkázal na judikaturu Nejvyššího soudu, a to rozhodnutí sp. zn. 28 Cdo 1189/2010 a 28 Cdo 1623/2019. Lze tedy uzavřít, že za situace, kdy bylo zjištěno, že předmětnými smlouvami došlo k převodu pozemků v hodnotě vyšší než zákonné, učinil tak žalobce mimo rámec zákona, a proto i bez právního důvodu, čímž se kupující na úkor žalobce, resp. státu bezdůvodně obohatil a žalobce má právo na vydání bezdůvodného obohacení. K tomuto sdělila žalovaná dopisem ze dne [datum], že nesouhlasí s aplikací judikátů zmíněných žalobcem a naopak odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 24 Cdo 47/2020, ve kterém se řešila otázka platnosti smlouvy uzavřené s žalobcem podle příslušných ustanovení zákona č. 503/2012 Sb. Dále žalovaná odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 1905/2020 a sp. zn. 25 Cdo 2422/99. 5. Z revizního znaleckého posudku č. ÚOM [číslo] 2019 ze dne [datum] soud zjistil, že byl vypracován na zadání žalobce a úkolem byla mimo jiné revize znaleckého posudku [číslo] který vypracoval znalec [jméno] [příjmení], jehož předmětem bylo ocenění pozemků v k. ú. [obec], obci [obec] obvyklou cenou k datu [datum] pro účely prodeje podle zákona č. 503/2012 Sb. Znalecký ústav dospěl k závěru, že znalecký posudek nebyl vypracován správně z metodického ani z věcného hlediska a výsledná indikace ceny obvyklé je od indikace revizním znaleckým posudkem odchýlena o 500 %. Znalecký ústav určil cenu obvyklou k datu vypracování znaleckého posudku [číslo] tj. k datu [datum] a následně k roku 2016, 2017 a 2018 takto: cena za 1 m² k [datum] ve výši 49,71 Kč, cena za 1 m² k [datum] ve výši 51,70 Kč, cena za 1 m² k [datum] ve výši 53,19 Kč a cena za 1 m² k [datum] ve výši 55,18 Kč. 6. Dle znaleckého posudku ev. [číslo] včetně doplňku [číslo] [číslo] činila ke dni [datum] obvyklá cena pozemku parc. [číslo] 646 3 720 Kč. Stejná cena pozemku byla i v letech 2017 a 2018. 7. Dle výpisu z Katastru nemovitostí činí výměra pozemku parc. [číslo] m². 8. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2). 9. Podle § 10 odst. 3 zákona č. 503/2012, Sb. o [anonymizováno] pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění účinném do 31. 7. 2016, na základě písemné žádosti oprávněného uživatele pozemku v zahrádkových nebo chatových osadách zřízených na základě územního rozhodnutí nebo existujících již před 1. říjnem 1976 nebo zřízených na základě územního rozhodnutí převede [název žalobkyně] tento pozemek do vlastnictví, popřípadě spoluvlastnictví této osobě. Do vlastnictví nabyvatele se současně s pozemkem převádějí bezúplatně všechny součásti a příslušenství tohoto pozemku. 10. Podle § 14 odst. 1 zákona č. 503/2012 Sb., pokud tento zákon nestanoví jinak, převádějí se nemovité věci a související majetek, s nimiž je [název žalobkyně] příslušný hospodařit, úplatně, a to za cenu obvyklou. 11. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Mezi účastníky byla uzavřena platná kupní smlouva. Oba účastníci pravost kupní smlouvy nezpochybnili. Tato kupní smlouva obsahuje veškeré náležitosti stanovené zákonem v ust. § 2079 a násl. o.z. Kupní smlouva je určitá a srozumitelná, byly určeny nemovitosti, které byly předmětem kupní smlouvy, byla stanovena kupní cena a žalobce umožnil žalované nabýt vlastnické právo k předmětným nemovitostem. Soud sice souhlasí s argumentací žalobce, že dle zákona č. 503/2012 Sb., o [anonymizováno] pozemkovém úřadu, bylo povinností žalobce prodat pozemky za cenu obvyklou, pochybení žalobce v tomto směru však nelze přenášet na žalovanou. Je třeba vzít v úvahu samotný proces uzavření kupní smlouvy, kdy na jedné straně byla za zákonem stanovených podmínek dána povinnost žalobce uzavřít kupní smlouvu (v tomto směru byla skutečně autonomie vůle jedné smluvní strany omezena), byl to však žalobce, který v daném případě vystupoval v silnějším postavení. Koncipoval znění kupní smlouvy a sám stanovil výši kupní ceny, na kterou žalovaná (za předpokladu, že chtěla nabýt vlastnické právo k předmětným nemovitostem) musela přistoupit. Bylo na uvážení žalobce, jakým způsobem bude cena obvyklá zjištěna (zda prostřednictvím jejích pracovníků či pomocí znaleckého posudku) a v jeho gesci byl i výběr znalce, který znalecký posudek následně vyhotovil. V samotné kupní smlouvě navíc není odkaz na znalecký posudek, ze kterého žalobce při určení kupní ceny vycházel a žalované tedy ani nebylo známo, jakým způsobem byla kupní cena určena. Za předpokladu uzavření platné kupní smlouvy pak nepřichází institut bezdůvodného obohacení v úvahu, kdy kupní smlouva je zde právním důvodem, na základě kterého byla žalovanou plněna kupní cena a na základě kterého žalo