4 C 314/2021-15 — Okresní soud v Tachově

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 51 948,25 Kč s příslušenstvím uvedeným v bodě I. výroku tohoto rozsudku. K odůvodnění žaloby uvedl, že žalovaný, jakožto dlužník, uzavřel s [právnická osoba] dne [datum] smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet [anonymizováno] půjčka č. 229850206. [příjmení] se zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 51 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit v 60 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 507,13 Kč počínaje dnem [datum]. Úvěr byl úročen sazbou 20,7 % ročně. [příjmení] úvěr žalovanému poskytla dne [datum] bezhotovostním převodem na účet. Žalovaný však svou povinnost nesplnil a úvěr nesplácel řádně a včas. [příjmení] proto využila svého práva a prohlásila úvěr za okamžitě splatný dopisem ze dne [datum]. Žalovaný dluží na jistině částku 49 168,25 Kč, smluvní úrok ke dni splatnosti ve výši 4 325,57 Kč, smluvní poplatky ve výši 2 780 Kč, úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni [datum] ve výši 3 299,25 Kč, úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 49 168,25 Kč od [datum] do zaplacení a smluvní úrok ve výši 20,7 % ročně z částky 49 168,25 Kč od [datum] Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka postoupena žalobci. 2. Ve věci byl podepsaným soudem vydán elektronický platební rozkaz, který se nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, byl proto usnesením zrušen. Dle dostupných evidencí má žalovaný trvalé bydliště na výše uvedené adrese v záhlaví. Žalovaný na výzvu, která byla na adresu jeho trvalého pobytu doručena postupem dle § 46b písmeno a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) ve spojení s § 49 odst. 2 téhož zákona, aby se ve smyslu § 114a o.s.ř. vyjádřil k žalobě, nereagoval. Žalobce i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a o.s.ř., bez nařízení jednání. 3. Žalovaný netvrdil ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř. ani neprokázal ve smyslu § 120 odst. 1 o.s.ř. existenci skutečností, které by zčásti nebo zcela vyvracely žalobou uplatněný nárok. Soud tak vycházel z tvrzení a důkazů předložených žalobcem. 4. Z předložených listin vzal soud za prokázané, že [právnická osoba] uzavřela se žalovaným dne [datum] Smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet [anonymizováno] půjčka, na základě které byl bankou poskytnut žalovanému úvěr ve výši 51 000 Kč. Úvěr byl úročen sazbou 20,7 % a žalovaný byl povinen jej splatit v 60 splátkách po 1 507,13 Kč. Dopisem ze dne [datum] banka pohledávku zesplatnila a vyzvala žalovaného k její úhradě. Pohledávka byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena žalobci. Žalovaný byl k úhradě vyzván předžalobní výzvou ze dne [datum]. 5. Podle ustanovení § 1879 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), věřitel může celou pohledávku, nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 6. Podle § 1880 odst. 1 o.z., postoupením pohledávky nabývá postupník také i její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 7. V řízení žalobce listinnými důkazy prokázal, že je ve sporu aktivně legitimován. 8. Vzniklý právní vztah mezi žalobcem a žalovaným posoudil soud jako vztah vyplývající z uzavřené smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. o.z., podle které vznikla žalobci jako úvěrujícímu povinnost poskytnout žalovanému peněžní prostředky a žalovanému jako úvěrovanému povinnost tyto peněžní prostředky vrátit a zaplatit sjednané úroky. V uvedeném rozsahu však žalovaný tuto povinnost nesplnil, čímž se dostal do prodlení a žalobci vzniklo právo žádat úroky z prodlení dle § 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. Soud má za prokázané, že právní předchůdce žalobce ve smyslu shora uvedených ustanovení se žalovaným uzavřel smlouvu o úvěru, žalovanému tak vzniklo právo čerpat úvěr ve sjednané výši. Je nepochybné, že žalovaný úvěr čerpal, zavázal se úvěr splácet, avšak této povinnosti nedostál. Z tohoto důvodu právní předchůdce žalobce v souladu se smlouvou úvěr zesplatnil a vyzval žalovaného k úhradě vzniklých dluhů. Žalovaný nedodržel své závazky plynoucí ze smlouvy, je proto povinen vyčerpané prostředky žalobci vrátit a v souladu se smluvními ujednáními uhradit i smluvní úroky z půjčené částky a sjednané poplatky. Jelikož tedy žalobce svá tvrzení v žalobě obsažená jednoznačnými listinnými důkazy prokázal, soud žalobě vyhověl. Pokud žalobce požadoval právo na úrok z prodlení, shledal jeho nárok soud odpovídajícím ust. § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 10. Žalobce měl ve věci plný úspěch, proto mu dle § 142 odst. l o.s.ř. vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení, a to soudního poplatku 2 078 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměny advokáta za 3 úkony právní služby (za převzetí věci, žalobu a předžalobní výzvu) po 3 180 Kč dle § 7 AT a 3 náhrady hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT. Advokát žalobce je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobci ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobce. Povinnost uhradit náklady řízení v celkové výši 14 710,40 Kč má žalovaný dle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám advokáta žalobce.