4 C 330/2021-18 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobce se žalobou domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit částku uvedenou v bodě I. výroku tohoto rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný jako provozovatel nákladního automobilu jiného než podle písmene r s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, [registrační značka], neměl v období od [datum] do dne [datum] sjednáno k tomuto vozidlu pojištění odpovědnosti dle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ POPV“). Vozidlo tak bylo nepojištěno 121 dní. Žalobce žádal částku 10 406 Kč (při denní sazbě 86 Kč dle vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb.) a poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč. Žalovaný byl opakovaně vyzýván k úhradě, naposledy předžalobní výzvou. 2. Žalovaný na výzvu, která byla na adresu jeho trvalého pobytu doručena postupem dle § 46b písmeno a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) ve spojení s § 49 odst. 2 a 4 téhož zákona, a na další soudu známou adresu, aby se ve smyslu § 114a o.s.ř. vyjádřil k žalobě, nereagoval. Žalobce i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a o.s.ř., bez nařízení jednání. 3. Žalovaný netvrdil ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř. ani neprokázal ve smyslu § 120 odst. 1 o.s.ř. existenci skutečností, které by zčásti nebo zcela vyvracely žalobou uplatněný nárok. Soud tak vycházel z tvrzení žalobce a předložených důkazů. 4. Z výzvy žalobce ze dne [datum], ve které jsou zachyceny údaje o vozidle, provozovateli, počtu dnů nepojištění a výši příspěvku a upomínky ze dne [datum], má soud za prokázané, že žalovaný v době vymezené v žalobě, byl provozovatelem předmětného vozidla [registrační značka], přičemž v tomto období nebylo vozidlo předmětem pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalovaný byl opakovaně vyzýván k úhradě vyčíslené dlužné částky, naposledy předžalobní výzvou právní zástupkyně žalobce ze dne [datum], na kterou nereagoval. Splatnost příspěvku nastala dnem [datum]. 5. Podle § 1 odst. 2 písm. b) POPV nestanoví-li tento zákon jinak, může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen„ pozemní komunikace“), provozovat vozidlo pouze ten, jehož odpovědnost za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona. 6. Podle § 3 odst. 2 POPV uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. 7. Podle § 4 odst. 1 POPV vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2. Dle odst. 3 se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle odst. 4 osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Dle odst. 5 výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. 8. Dle § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky č. 417/2017 Sb., kterou se provádí POPV, se denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 POPV stanoví pro nákladní automobil jiný než podle písmene r s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg včetně ve výši 86 Kč. Dle § 2a citované vyhlášky činí výše nákladů [obec] kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 POPV 300 Kč. 9. V daném případě dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána po právu. Žalobce tvrdil a prokázal, že žalovaný byl v rozhodné době provozovatelem předmětného vozidla a žalovaným nebylo tvrzeno a prokázáno, že by v předmětné době měl vozidlo pojištěné z hlediska odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Vzhledem k tomu, že vozidlo pojištěno nebylo, ač dle § 1 odst. 2 POPV pojištěno být muselo, má žalobce vůči žalovanému právo na příspěvek, jehož výše odpovídá vyhlášce [číslo] Sb. Žalovaný tento příspěvek neuhradil, ač k tomu byl žalobcem vyzván. Soud přiznal žalobci dle § 4 odst. 4 POPV ve spojení s § 2a vyhlášky č. 417/2017 Sb. taktéž právo na náklady za uplatnění nároku ve výši 300 Kč. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když žalobci přiznal i právo na úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti a ve výši, která odpovídá § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 10. Žalobce měl ve věci plný úspěch, proto mu dle § 142 odst. l o.s.ř. vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení, a to soudního poplatku 800 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměny advokátky za 3 úkony právní služby (za převzetí věci, žalobu a předžalobní výzvu) po 200 Kč dle § 14b odst. 1 AT a 3 náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT. Advokátka žalobce je registrována k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobci ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokátky a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobce. Povinnost uhradit náklady řízení v celkové výši 2 252 Kč má žalovaný dle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám advokátky žalobce ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o.s.ř.