4 C 334/2021-21 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobce se svou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku s tím, že žalovaný dne [datum] v době kolem 23:40 hodin v restauraci [anonymizována dvě slova] v [obec] po slovní rozepři úderem pěstí do obličeje napadl pana [jméno] [příjmení] a z lavice shodil [jméno] [příjmení] a tím jim způsobil zranění, které si vyžádalo lékařské ošetření. Příkazem [stát. instituce] č.j. [číslo] [spisová značka] ze dne 26. 11. 2020 byl žalovaný uznán vinným ze spáchání přestupku proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích. Příkaz nabyl právní moci dne [datum]. V příčinné souvislosti s poškozením zdraví uhradil žalobce náklady léčení poškozených [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] ve výši 4 783 Kč. Podle § 55 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, má žalobce vůči žalovanému právo na náhradu těchto nákladů vynaložených na hrazené služby ze zdravotního pojištění poskytnuté svým pojištěncům, kteří utrpěli újmu na zdraví zaviněným protiprávním jednáním této třetí osoby vůči pojištěnci žalobce. 2. Žalovaný na výzvu, která byla na adresu jeho trvalého pobytu doručena postupem dle § 46b písmeno a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) ve spojení s § 49 odst. 2 téhož zákona, aby se ve smyslu § 114a o.s.ř. vyjádřil k žalobě, nereagoval. Žalobce i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a o.s.ř., bez nařízení jednání. 3. Žalovaný ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř. netvrdil a ve smyslu § 120 odst. 1 o.s.ř. neprokázal existenci skutečností, které by zčásti nebo zcela vyvracely žalobou uplatněný nárok. Soud tak vycházel z tvrzení žalobce a předložených důkazů. 4. Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Na základě doložených listin má soud za prokázané, že žalovaný byl rozhodnutím [stát. instituce] č.j. [číslo] [spisová značka] ze dne 26. 11. 2020 uznán vinným ze spáchání přestupku proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Jednání žalovaného spočívalo v tom, že dne [datum] kolem 23:40 hodin v restauraci [anonymizována dvě slova] v [obec] po slovní rozepři úderem pěstí do obličeje napadl pana [jméno] [příjmení] a z lavice shodil [jméno] [příjmení]. Tím jim způsobil zranění, které si vyžádalo lékařské ošetření. Z vyúčtování zdravotní péče k náhradě za léčení je zřejmé, že v souvislosti s poškozením zdraví [jméno] [příjmení] byly na jeho léčení vynaloženy náklady v celkové výši 2 178,29 Kč a na léčení [jméno] [příjmení] náklady ve výši 2 604,64 Kč, celkem 4 783 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky výzvou ze dne [datum]. 6. Podle § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, příslušná zdravotní pojišťovna má vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na péči hrazenou ze zdravotního pojištění, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. 7. V dané věci dospěl soud k závěru o důvodnosti podané žaloby, když v řízení bylo zjištěno, že žalobce vynaložil ze zdravotního pojištění náklady na léčení poškozených v důsledku zaviněného protiprávního jednání žalovaného, které bylo deklarováno zprávou Městského úřadu Tachov o uložení pokuty žalovanému. Žalobci tak vznikl nárok na úhradu takto vynaložených nákladů. Soud proto žalobci přiznal uplatněnou pohledávku v plném rozsahu, a to včetně úroku z prodlení ode dne marného uplynutí lhůty k zaplacení stanovené ve výzvě k úhradě ze dne [datum], která odpovídá § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 8. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož má plně úspěšný žalobce právo na jejich náhradu, kdy náklady řízení spočívají v soudním poplatku ve výši 400 Kč a paušální odměně za tři úkony po 300 Kč v souladu s ust. § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a podle § 89a exekučního řádu.