4 C 362/2021-15 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobce se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit mu částku s příslušenstvím, uvedené v bodě I. výroku tohoto rozsudku. K odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že se žalovanou uzavřel dne [datum] smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo] jejíž součástí se staly úvěrové podmínky. Sjednaný úvěrový rámec činil 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splácet řádně a včas v pravidelných měsíčních splátkách, kdy výše splátky byla stanovena jako procentuální část nesplacené dlužné částky, a to 4 % z aktuální dlužné částky. V jednotlivých splátkách byly zahrnuty sjednané úroky, příslušná část čerpaného úvěru a pravidelné poplatky. Jelikož žalovaná nehradila úvěr řádně a včas, žalobce zesplatnil úvěr ke dni [datum]. Pohledávka žalobce za žalovanou činila 27 946,34 Kč a sestávala se z neuhrazené jistiny 26 116,34 Kč, nákladů za vymáhání 330 Kč a smluvních pokut ve výši 1 500 Kč. Žalobce dále požadoval úhradu obchodního úroku, kapitalizovaného ke dni podání žaloby v částce 5 111,56 Kč, což odpovídá součtu nezaplacených úroků vynesených v jednotlivých splátkách do zesplatnění úroku a obchodního úroku z jistiny a úhradu zákonného úroku z prodlení, kapitalizovaného ke dni sepsání žaloby v částce 517,97 Kč. 2. Ve věci byl podepsaným soudem vydán elektronický platební rozkaz, který se nepodařilo žalované doručit do vlastních rukou, byl proto usnesením zrušen. Dle dostupných evidencí má žalovaná trvalé bydliště na výše uvedené adrese v záhlaví. Žalovaná na výzvu, která jí byla na adresu jeho trvalého pobytu doručena, aby se ve smyslu § 114a o.s.ř. vyjádřila k žalobě, nereagovala. Žalobce i žalovaná dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a o.s.ř., bez nařízení jednání. 3. Žalovaná netvrdila ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř. ani neprokázala ve smyslu § 120 odst. 1 o.s.ř. existenci skutečností, které by zčásti nebo zcela vyvracely žalobou uplatněný nárok. Soud tak vycházel z tvrzení a důkazů předložených žalobcem. 4. Dle smlouvy o úvěru ze dne [datum] byl žalované žalobcem poskytnut revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 30 000 Kč. Roční úroková sazba dle této smlouvy byla stanovena na 26,28 % p.a. Úvěr byl splatný formou měsíčních splátek ve výši 4 % z aktuální dlužné částky. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad žalobce bylo zjištěno, že žalovaná byla v prodlení se splácením. Dle oznámení žalobce ze dne [datum] byl k témuž dni zůstávající úvěr žalované prohlášen za splatný. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky. 5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. V daném případě má soud za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o.z., na základě které byl žalované poskytnut revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem 30 000 Kč. K vrácení úvěru mělo dojít na základě jednotlivých splátek jistiny spolu se splátkami úroku a poplatky. Úvěr byl úročen sazbou ve výši 26,28 % ročně za čerpání úvěru. Jelikož žalovaná nesplácela svůj úvěr řádně a včas, byl její úvěr zesplatněn dne [datum] s tím, že nadále byla žalovaná povinna uhradit celý zůstatek jistiny úvěru, smluvní pokutu a smluvní i zákonné úroky. 7. Žalobci vedle nesplacené jistiny ve výši 26 116,34 Kč vzniklo rovněž právo na zaplacení smluvní pokuty v celkové výši 1 500 Kč a nákladů na vymáhání ve výši 330 Kč, dále také smluvního úroku. Nárok žalobce spočívá oprávněně i v zákonném úroku z prodlení ode dne následujícího po zesplatnění úvěru zaplacení ve výši dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. Žalobce měla ve věci plný úspěch, soud proto rozhodl s odkazem na ustanovení § 142 odst. l o.s.ř. o nákladech řízení tak, že mu vůči žalované přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Žalobci náleží nárok na uhrazený soudní poplatek ve výši 1 118 Kč. Žalobce byl dále v řízení zastoupena zástupcem, který je advokátem, náhrada nákladů řízení proto spočívá v odměně a náhradě hotových výdajů zástupce dle vyhl. č. 177/1996 Sb. Výše odměny za jeden úkon právní služby, se řídí ustanovením § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., a činí 300 Kč. Zástupce žalobce vyúčtoval celkem 3 úkony právní služby dle § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., spočívající v převzetí a přípravě zastoupení a sepisu výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem a sepisu žaloby. Soud dále v této souvislosti žalobci přiznal i náhradu hotových výdajů spočívající v režijním paušálu dle § 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., po 100 Kč za každý úkon právní služby, tj. celkem 300 Kč. Jelikož je zástupce žalobce plátcem daně z přidané hodnoty, náleží k odměně a náhradám zástupce také dle § 137 odst. 3 o.s.ř. částka odpovídající této dani, vypočtená jako 21 % ze základu 1 200 Kč. Výše odměny, náhrady hotových výdajů a částka odpovídající DPH zástupce žalobce činí spolu se zaplaceným soudním poplatkem celkem 2 570 Kč. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaná dle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám advokáta žalobce. Lhůta k jejich plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.