4 C 193/2022-20 — Okresní soud v Tachově

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 50 993,43 Kč s příslušenstvím uvedeným v bodě I. výroku tohoto rozsudku. K odůvodnění žaloby uvedl, že žalovaná uzavřela s [právnická osoba] dne [datum] smlouvu o [anonymizováno 5 slov] [číslo] na základě níž se banka zavázala poskytnout žalované [anonymizováno] s možností opakovaného čerpání až do výše úvěrového limitu 60 000 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši 1 320 Kč. Úvěr byl úročen sazbou 21,60 % p.a. [příjmení] poskytla úvěr dne [datum], žalovaná nesplnila svou povinnost, kdy nesplácela poskytnutí úvěr řádně a včas. [příjmení] proto v souladu se smlouvou a produktovými podmínkami prohlásila úvěr za okamžitě splatný dopisem ze dne [datum]. Žalovaná tak dluží na jistině částku 50 993,43 Kč, na kapitalizovaném smluvním úroku ke dni splatnosti částku 4 686,69 Kč, na kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení částku 3 958,66 Kč a dále zákonný úrok z prodlení a smluvní úrok, vždy od [datum] do zaplacení. Pohledávka byla postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. 2. Ve věci byl podepsaným soudem vydán elektronický platební rozkaz, který se nepodařilo žalované doručit do vlastních rukou, byl proto usnesením zrušen. Dle dostupných evidencí má žalovaná trvalé bydliště na výše uvedené adrese v záhlaví. Žalovaná na výzvu, která byla na adresu jejího trvalého pobytu doručena postupem dle § 46b písmeno a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) ve spojení s § 49 odst. 2 téhož zákona, a na další soudu známou adresu, aby se ve smyslu § 114a o.s.ř. vyjádřila k žalobě, nereagovala. Žalobce i žalovaná dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a o.s.ř., bez nařízení jednání. 3. Žalovaná netvrdila ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř. ani neprokázala ve smyslu § 120 odst. 1 o.s.ř. existenci skutečností, které by zčásti nebo zcela vyvracely žalobou uplatněný nárok. Soud tak vycházel z tvrzení a důkazů předložených žalobcem. 4. Z předložených listin vzal soud za prokázané, že [právnická osoba] uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o spotřebitelském splátkovém revolvingovém úvěru [anonymizována dvě slova] [číslo] na základě které byl žalované poskytnut úvěr s možností opakovaného čerpání až do výše úvěrového limitu 60 000 Kč. Dle výpisu z účtu činil ke dni [datum] zůstatek jistiny po splatnosti částku 50 993,43 Kč. Dopisem ze dne [datum] byl úvěr zesplatněn ke dni [datum] z důvodu neplacení sjednaných splátek žalovanou a žalovaná byla vyzvána k okamžité úhradě. Pohledávka byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena žalobci. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum]. Žalovaná byla k úhradě vyzvána předžalobní výzvou ze dne [datum]. 5. Podle ustanovení § 1879 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), věřitel může celou pohledávku, nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 6. Podle § 1880 odst. 1 o.z., postoupením pohledávky nabývá postupník také i její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 7. V řízení žalobce listinnými důkazy prokázal, že je ve sporu aktivně legitimován. 8. Vzniklý právní vztah mezi žalobcem a žalovaným posoudil soud jako vztah vyplývající z uzavřené smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. o.z., podle které vznikla žalobci jako úvěrujícímu povinnost poskytnout žalované peněžní prostředky a žalované jako úvěrovanému povinnost tyto peněžní prostředky vrátit a zaplatit sjednané úroky. V uvedeném rozsahu však žalovaná tuto povinnost nesplnila, čímž se dostal do prodlení a žalobci vzniklo právo žádat úroky z prodlení dle § 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. Soud má za prokázané, že právní předchůdce žalobce ve smyslu shora uvedených ustanovení se žalovanou uzavřel smlouvu o úvěru, žalované tak vzniklo právo čerpat prostředky až do sjednané výše. Dále je nepochybné, že žalovaná úvěr řádně a včas nesplácela. Z tohoto důvodu právní předchůdce žalobce v souladu se smlouvou úvěr zesplatnil a vyzval žalovanou k úhradě vzniklého dluhu. Žalovaná nedodržela své závazky plynoucí ze smlouvy, je proto povinna vyčerpané prostředky žalobci vrátit a v souladu se smluvními ujednáními uhradit i smluvní úroky z dlužné částky. Jelikož tedy žalobce svá tvrzení v žalobě obsažená jednoznačnými listinnými důkazy prokázal, soud žalobě vyhověl. Pokud žalobce požadoval právo na úrok z prodlení, shledal jeho nárok soud odpovídajícím ust. § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 10. Žalobce měl ve věci plný úspěch, proto mu dle § 142 odst. l o.s.ř. vůči žalované vzniklo právo na náhradu nákladů řízení, a to soudního poplatku 2 040 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměny advokáta za 3 úkony právní služby (za převzetí věci, žalobu a předžalobní výzvu) po 3 140 Kč dle § 7 AT a 3 náhrady hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT. Advokát žalobce je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobci ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobce. Povinnost uhradit náklady řízení v celkové výši 14 527,20 Kč má žalovaná dle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám advokáta žalobce.