4 C 254/2022-18 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobce se žalobou domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit částku uvedenou v bodě I. výroku tohoto rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný jako vlastník vozidla [registrační značka], neměl v období od [datum] do [datum], sjednáno k tomuto vozidlu pojištění odpovědnosti dle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ POPV“). Vozidlo tak bylo nepojištěno 109 dní. Žalobce žádal částku 5 123 Kč (počet dnů x denní sazba, tj. 47 Kč dle vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb.) a poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč. Žalovaný byl vyzván předžalobní upomínkou, splatnost příspěvku nastala dne [datum]. 2. Žalovaný na výzvu, která mu byla doručena, aby se ve smyslu § 114a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), vyjádřil k žalobě, nereagoval. Žalobce i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a o.s.ř., bez nařízení jednání. 3. Žalovaný netvrdil ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř. ani neprokázal ve smyslu § 120 odst. 1 o.s.ř. existenci skutečností, které by zčásti nebo zcela vyvracely žalobou uplatněný nárok. Soud tak vycházel z tvrzení žalobce a předložených důkazů. 4. Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Z výzvy žalobce ze dne [datum], ve které jsou zachyceny údaje o vozidle, provozovateli, počtu dnů nepojištění a výši příspěvku a upomínek žalobce ze dne [datum] a [datum] má soud za prokázané, že žalovaný v době vymezené v žalobě, byl provozovatelem předmětného vozidla [registrační značka], přičemž v tomto období nebylo vozidlo předmětem pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalovaný byl opakovaně vyzýván k úhradě vyčíslené dlužné částky, naposledy předžalobní výzvou právního zástupce žalobce ze dne [datum], na kterou nereagoval. 6. Podle § 1 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ POPV“) nestanoví-li tento zákon jinak, může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen„ pozemní komunikace“), provozovat vozidlo pouze ten, jehož odpovědnost za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona. 7. Podle § 3 odst. 2 POPV uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. 8. Podle § 4 odst. 1 POPV vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2. Dle odst. 3 se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle odst. 4 osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Dle odst. 5 výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů [anonymizováno] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. 9. Dle § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 417/2017 Sb., kterou se provádí POPV, se denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 POPV stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru od 1 350 cm3 do 1 850 cm3 včetně ve výši 47 Kč. Dle § 2a citované vyhlášky činí výše nákladů [obec] kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 POPV 300 Kč. 10. V daném případě dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána po právu. Žalobce tvrdil a prokázal, že žalovaný byl v rozhodné době provozovatelem předmětného vozidla a žalovaným nebylo tvrzeno a prokázáno, že by v předmětné době měl vozidlo pojištěné z hlediska odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Vzhledem k tomu, že vozidlo pojištěno nebylo, ač dle § 1 odst. 2 POPV pojištěno být muselo, má žalobce vůči žalovanému právo na příspěvek, jehož výše odpovídá vyhlášce [číslo] Sb. Žalovaný tento příspěvek neuhradil, ač k tomu byl žalobcem vyzván. Soud přiznal žalobci dle § 4 odst. 4 POPV ve spojení s § 2a vyhlášky č. 417/2017 Sb. taktéž právo na náklady za uplatnění nároku ve výši 300 Kč. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když žalobci přiznal i právo na úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti a ve výši, která odpovídá § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 11. Žalobce měl ve věci plný úspěch, proto mu dle § 142 odst. l o.s.ř. vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení, a to soudního poplatku 400 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměny advokáta za 3 úkony právní služby (za převzetí věci, žalobu a předžalobní výzvu) po 200 Kč dle § 14b odst. 1 AT a 3 náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT. Advokát žalobce je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobci ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobce. Povinnost uhradit náklady řízení v celkové výši 1 489 Kč má žalovaný dle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám advokáta žalobce.