4 C 361/2022-25 — Okresní soud v Tachově

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 7 530,10 Kč s příslušenstvím uvedeným v bodě I. výroku tohoto rozsudku. K odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že dne [datum] uzavřel se žalovaným smlouvu o spotřebitelském revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty [číslo] (dále jen„ smlouva“), na základě které poskytl žalovanému úvěr ke kreditní kartě do výše úvěrového limitu 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal tento úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách alespoň ve výši minimální splátky, která byla stanovena jako 2 % čerpaného úvěru. Žalovaný však řádně nesplácel a žalobce prohlásil úvěr dopisem ze dne [datum] za okamžitě splatný v celé výši. Žalovaný dluží na jistině částku 4 830,10 Kč, na smluvním úroku z dlužné jistiny ke dni splatnosti částku 741,15 Kč, smluvní poplatky ve výši 2 700 Kč, sestávající se z poplatků za upomínky ve výši 3x 600 Kč dle sazebníku žalobce a dále poplatků za přečerpání úvěrového rámce ve výši 3x 300 Kč. Dále dluží úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni [datum] ve výši 485,08 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,5 % z částky 15 571,25 Kč od [datum] do [datum] a z částky 5 571,25 Kč od [datum] do zaplacení. Žalovaný byl vyzýván k úhradě předžalobní výzvou. 2. Žalovaný na výzvu, která byla na adresu jeho trvalého pobytu doručena postupem dle § 46b písmeno a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) ve spojení s § 49 odst. 2 a 4 téhož zákona, a na další soudu známou adresu, aby se ve smyslu § 114a o.s.ř. vyjádřil k žalobě, nereagoval. Žalobce i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a o.s.ř., bez nařízení jednání. 3. Žalovaný netvrdil ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř. ani neprokázal ve smyslu § 120 odst. 1 o.s.ř. existenci skutečností, které by zčásti nebo zcela vyvracely žalobou uplatněný nárok. Soud tak vycházel z tvrzení a důkazů předložených žalobcem. 4. Soud má za prokázané, že žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr s možností opakovaného čerpání až do výše úvěrového limitu 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v měsíčních splátkách v minimální výši 2 % čerpaného úvěru. Ve smlouvě byla v článku II. smlouvy sjednána roční úroková sazba ve výši 12 % a RPSN 12,68 % ročně. V článku IV. odst. 1 smlouvy byl sjednán účet, na který bude úvěr splácen. V článku II. smlouvy byly sjednány poplatky, a to částka 600 Kč za každou upomínku a částka 300 Kč za přečerpání úvěrového rámce. Žalovanému byly zaslány upomínky dne [datum], [datum] a [datum]. Úvěr byl dle výpisů přečerpán v měsících září, říjen a listopad 2021. Z platební historie vyplývá průběh čerpání a splácení úvěru. Z rozhodnutí o zesplatnění a žádosti o splacení dluhů z úvěru ze dne [datum] vyplývá, že žalobce úvěr zesplatnil a vyzval žalovaného k úhradě částky 18 271,25 Kč do [datum]. Žalovaný postupně část dluhu uhradil, přičemž na jistině zbývá k úhradě částka 4 830,10 Kč, na smluvním úroku částka 741,15 Kč, poplatcích 2 700 Kč a úroky z prodlení. Poplatky se sestávají z poplatků za 3 upomínky á 600 Kč a 3 poplatků za přečerpání úvěru á 300 Kč. Žalovaný byl opakovaně vyzýván k úhradě, naposledy předžalobní výzvou právního zástupce žalobce ze dne [datum]. 5. Vzniklý právní vztah mezi žalobcem a žalovaným posoudil soud jako vztah vyplývající z uzavřené úvěrové smlouvy podle § 2395 a násl. o.z., podle které vznikla žalobci jako úvěrujícímu povinnost poskytnout žalovanému peněžní prostředky a žalovanému jako úvěrovanému povinnost tyto peněžní prostředky vrátit a zaplatit sjednané úroky. V uvedeném rozsahu však žalovaný tuto povinnost nesplnil, čímž se dostal do prodlení a žalobci vzniklo právo žádat ode dne následujícího po zesplatnění úvěru úroky z prodlení dle § 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., žalobcem kapitalizované ke dni [datum] ve výši 485,08 Kč. Soud přiznal žalobci i sjednané poplatky ve výši 2 700 Kč. 6. Žalobce měl ve věci plný úspěch, proto mu dle § 142 odst. l o.s.ř. vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení, a to soudního poplatku 400 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměny advokáta za 3 úkony právní služby (za převzetí věci, žalobu a předžalobní výzvu) po 300 Kč dle § 14b odst. 2 AT a 3 náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT. Advokát žalobce je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobci ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobce. Povinnost uhradit náklady řízení v celkové výši 1 489 Kč má žalovaný dle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám advokáta žalobce. Z rozhodovací praxe je soudu známo, že žaloby podávané jménem žalobce jsou prakticky totožné (formulářové) a množství úprav textu není natolik odlišné. Listiny dokládané k žalobám jsou přinejmenším obdobné a obsah žalob (návrhů na vydání elektronického platebního rozkazu) je v podstatě měněn pouze v rozsahu označení žalovaného, označení smlouvy a výše dlužné částky. Z tohoto důvodu bylo o nákladech řízení rozhodováno podle § 14b AT.