10 C 402/2022-25 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 59 570 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaná a předchůdce žalobkyně uzavřeli smlouvu o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] Touto smlouvou se původní věřitel [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], zavázal poskytnout žalovanému 19 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli celkem částku ve výši 35 491 Kč, a to formou 60 pravidelných týdenních splátek po 592 Kč, své smluvní závazky však nehradila řádně a včas. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tedy [datum]. Dále uzavřeli smlouvu o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] Touto smlouvou se původní věřitel [právnická osoba], zavázal poskytnout žalované 40 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli celkem částku ve výši 72 019 Kč, a to formou 18 pravidelných měsíčních splátek po 4 002 Kč, své smluvní závazky však nehradila řádně a včas. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tedy [datum]. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávek na žalobce. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne [datum]. Hodnota pohledávky vyplývající ze smlouvy [číslo] činila ke dni postoupení 35 386,66 Kč. Postoupená pohledávka se skládá z dlužné jistiny ve výši 12 743,80 Kč, dlužného poplatku ve výši 9 719,20 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 9 045,71 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 2 577,08 Kč, úroků ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 12 743,80 Kč od [datum] do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 10 % ročně z dlužné jistiny ve výši 12 743,80 Kč od [datum] do zaplacení. Hodnota pohledávky vyplývající ze smlouvy [číslo] činila ke dni postoupení 62 902,53 Kč. Postoupená pohledávka se skládá z dlužné jistiny ve výši 37 107 Kč, dlužného poplatku ve výši 13 872,68 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 16 522,90 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 4 550,05 Kč, úroků ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 23 234,32 Kč od [datum] do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 10 % ročně z dlužné jistiny ve výši 23 234,32 Kč od [datum] do zaplacení. Žalovaná do dne podání žaloby neuhradila nic, a to ani na základě předžalobní upomínky ze dne [datum]. 2. Vzhledem k tomu, že žalovaná je slovenským občanem, musel se soud zabývat otázkou, zda má pravomoc ve věci rozhodnout a zda je místně a věcně příslušný. Tuto otázku posuzoval, vzhledem k tomu, že se Slovenskou republikou nemá Česká republika mezinárodní smlouvu upravující postup pro řešení sporů s občanskoprávním základem, dle zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém, v platném znění a Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 864/2007, o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II), ze dne 11. července 2007. 3. Dle § 6 odst. 1 zákona o mezinárodním právu soukromém je pravomoc českých soudů dána, jestliže je podle procesních předpisů pro řízení místně příslušný soud na území České republiky, pokud z ustanovení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu nevyplývá něco jiného. Ve smyslu hlavy XI, § 84 téhož zákona se ustanovení této hlavy použijí v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie a mezinárodní smlouvy. Úprava v této hlavě se omezuje na otázky, které nespadají do rozsahu působnosti těchto předpisů a smluv, ledaže tyto předpisy a smlouvy připouštějí úpravu v tomto zákoně. 4. Z článku 4 Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 864/2007 vyplývá: 1. Nestanoví-li toto nařízení jinak, je rozhodným právem pro mimosmluvní závazkové vztahy, které vznikají z civilních deliktů, právo země, kde škoda vznikla, bez ohledu na to, ve které zemi došlo ke skutečnosti, jež vedla ke vzniku škody, a bez ohledu na to, ve které zemi nebo kterých zemích se projevily nepřímé následky této skutečnosti. 2. Mají-li však osoba, vůči které je vznášen nárok na náhradu škody, a poškozený v okamžiku vzniku škody obvyklé bydliště ve stejné zemi, použije se právo této země. 3. Vyplývá-li ze všech okolností případu, že je civilní delikt zjevně úžeji spojen s jinou zemí, než je země uvedená v odstavci 1 nebo 2, použije se právo této jiné země. Zjevně užší vztah k jiné zemi by mohl být založen zejména na již existujícím vztahu mezi stranami, jakým může být například smlouva, který úzce souvisí s daným civilním deliktem. 5. Jeví se nepochybným, že podepsaný soud má ve smyslu § 87 písm. a) občanského soudního řádu pravomoc a příslušnost ve věci rozhodnout, a má tak dle § 6 a 84 zák. č. 91/2012 Sb. učinit dle předpisů ČR, neboť ke skutečnosti, která zakládá právo na náhradu škody, došlo v jeho obvodu. 6. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovanou, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., žalobkyně souhlasila již v žalobě, proto soud rozhodoval bez nařízení jednání na základě listinných důkazů založených ve spise. 7. Ze Smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 26. 11. 218 soud zjistil, že jejím obsahem je závazek původního věřitele poskytnout žalované půjčku ve výši 19 000 Kč a závazek žalované zápůjčku splatit s poplatkem ve výši 16 491 Kč, konkrétně ve výši 5 601 Kč za administrativní činnost, úrokem ve výši 3 398 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 601 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 7 492 Kč, celkem částkou 35 491 Kč, v 60 pravidelných týdenních splátkách po 592 Kč. Nedílnou součástí smlouvy jsou i smluvní podmínky předchůdce žalobce. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána. Ze Smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že jejím obsahem je závazek původního věřitele poskytnout žalované půjčku ve výši 40 000 Kč a závazek žalované zápůjčku splatit s poplatkem ve výši 32 019 Kč, konkrétně ve výši 13 404 Kč za administrativní činnosti, úrokem ve výši 9 803 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 812 Kč, celkem částkou 72 019 Kč, v 60 pravidelných týdenních splátkách po 439 Kč. Nedílnou součástí smlouvy jsou i smluvní podmínky předchůdce žalobce. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána. Obě pohledávky byly postoupeny žalobci smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností k [datum] ve spojení s přílohou smlouvy o postoupení pohledávek. Dopisem ze dne [datum] bylo žalované oznámeno postoupení pohledávek a zároveň byla vyzvána k úhradě dlužné částky do 10 dnů od obdržení výzvy. Předžalobní upomínku zaslal právní zástupce žalobce žalovanému s datem [datum]. 8. Dle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 odst. 1 věta první občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Dle § 2393 odst. 1 občanského zákoníku neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů. Dle § 2394 občanského zákoníku bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. Dle ust. § 510 odst. 1 téhož zákona příslušenství věci je vedlejší věc vlastníka u věci hlavní, je-li účelem vedlejší věci, aby se jí trvale užívalo společně s hlavní věcí v rámci jejich hospodářského určení. Byla-li vedlejší věc od hlavní věci přechodně odloučena, nepřestává být příslušenstvím. Dle odst. 2 téhož ustanovení má se za to, že se právní jednání a práva i povinnosti týkající se hlavní věci týkají i jejího příslušenství. Dle ust. § 513 příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Dle § 1802 mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. 9. Soud vzal za prokázané, že účastníci uzavřeli smlouvy o zápůjčce, na základě nichž žalobkyně poskytla finanční prostředky ve výši 19 000 Kč a 40 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit sjednané poplatky ve výši celkem 16 491 Kč a 32 019 Kč. Žalovaná zapůjčené prostředky ani poplatky nezaplatila, a to ani na základě upomínky žalobce, dostala se tak do prodlení a žalobci dluží 59 570 Kč s příslušenstvím. Vzhledem k tomu, že není pochyb o tom, že žalobkyně má nárok na úhradu této částky, soud j