10 C 444/2022-63 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 134 045 Kč s příslušenstvím, tvořeným zákonným úrokem z prodlení z částky 117 450 Kč ve výši 15 % ročně od [datum] do zaplacení, smluvní pokutou ve výši 16 595,15 Kč a smluvním úrokem ve výši 64,85 % p.a z částky 100 000 Kč od [datum] do [datum] a dále ve výši 11,75 % p.a z částky 100 000 Kč od [datum] zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 274 752 Kč. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi žalobcem jako věřitelem a žalovanou jako úvěrovaným, byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo] (dále„ smlouva“). Žalovaná tuto smlouvu podepsala dne [datum]. Na základě smlouvy byl žalované poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 100 000 Kč (dále„ úvěr“). Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši 64,85 % p.a. splácet ve 36 měsíčních splátkách ve výši 6 360 Kč, splatných vždy k 10. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem květen 2022, to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobce (věřitele) o schválení úvěru. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Před zesplatněním úvěru byla přitom žalovaná vyzvána k úhradě dané dlužné splátky a byla jí k tomu poskytnuta lhůta alespoň 30 dnů. V důsledku prodlení žalované vzniklo žalobci právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1. smlouvy v celkové výši 998 Kč. Uplatňuje právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se žalovaná ocitl v prodlení o délce 30 dnů, konkrétně u splátek [číslo] Celkem tak žádá přiznání práva na úhradu smluvních pokut v celkové výši 2 x 499 Kč. Dále uplatňuje právo na zaplacení smluvní pokuty dle bodu 6.2 smlouvy v celkové výši 400 Kč, tedy za každou splátku, u které se žalovaná ocitla v prodlení o délce 15 dnů, ve výši 200 Kč, konkrétně u splátek [číslo] Celkem tak žádá přiznání práva na úhradu smluvních pokut v celkové výši 2 x 200 Kč Smluvní pokuta je dle smlouvy v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobce na její zaplacení. Před zesplatněním úvěru byla přitom žalovaná vyzvána k úhradě dané dlužné splátky a byla jí poskytnuta k tomu lhůta alespoň 30 dnů. V důsledku prodlení žalované následně došlo v souladu s bodem 6.3. smlouvy automaticky k zesplatnění celého úvěru, když byla naplněna podmínka, že se žalovaná ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 65 dnů. Dnem splnění podmínky dochází bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Žalovaná se dostal do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky [číslo] splatné dne [datum]. K datu [datum] tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru, dle bodu 6.4. smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru, s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 116 052,75 Kč byla žalovaná povinna uhradit žalobci nejpozději v den následujícím po dni zesplatnění úvěru. Dále bylo sjednáno, že žalobce je oprávněn požadovat, aby mu žalovaná v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platila úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. V bodě 6.5. smlouvy bylo dále sjednáno, že jestliže Žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den následující po dni zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, v daném případě ode dne [datum], až do úplného zaplacení. V bodě 2.2. smlouvy bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží v případě prodlení s hrazením jistiny poskytnutého úvěru až do data skutečného vrácení této jistiny žalobci. Žalobce požaduje i sjednané úroky za poskytnutí úvěru za dobu po zesplatnění úvěru. Tyto úroky i nadále přirůstají pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru. Žalobce proto požaduje úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši a dlužného úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru. Na základě uzavřené smlouvy tak žalovaná žalobci k datu podání žaloby dluží částku odpovídající aktuální dlužné nové jistině úvěru v celkové výši 116 052,75 Kč (dlužná původní jistina úvěru ve výši 100 000 Kč a úrok za poskytnutí úvěru přirostlý ke dni zesplatnění úvěru ve výši 16 052,75 Kč) s příslušenstvím, smluvní pokutu dle bodu 6.1. a 6.2. smlouvy v celkové výši 1 398 Kč, smluvní pokutu dle bodu 6.5. smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení žalovaného, a to počínaje dnem [datum], tj. smluvní pokuta ve výši 0,1 % z částky 116 052,75 Kč od [datum] do [datum], tedy k datu vyhotovení žaloby, ve výši 16 595,15 Kč, úrok za poskytnutí úvěru z částky, odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru, tj. úrok z částky 100 000 Kč od [datum] do zaplaceni. Žalobce žalobou požaduje úrok v nominální roční úrokové sazbě 64,85 % p.a. do 90. dne prodlení, od 91. dne prodlení pak úrok v nominální roční úrokové odpovídající repo sazbě stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (11,75 %), to celé pouze do limitu 120 % celkové částky, kterou má žalovaná zaplatit dle části A) smlouvy, tedy pouze do částky 274 752 Kč. 1. Vzhledem k tomu, že žalovaná je občankou Bulharska, musel se soud zabývat otázkou, zda má pravomoc ve věci jednat a podle jakého právního řádu se tak má stát. Tuto otázku posuzoval, vzhledem k tomu, že s Bulharskem nemá Česká republika mezinárodní smlouvu upravující postup pro řešení sporů s občanskoprávním základem, dle nařízení Rady Evropského společenství č. 44/2001 o příslušnosti a uznání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Dospěl k závěru, že ve smyslu oddílu 2 článku 5 odst. 1 písm. b) nařízení může být žalovaná, jakožto osoba, která má bydliště na území jiného členského státu, v České republice žalována s ohledem na to, že místo, kde byly služby poskytovány, leží na území České republiky. Soud proto dospěl k závěru, že je věcně a místně příslušný žalobu projednat. Co se týče rozhodného práva, tuto otázku posuzoval, vzhledem k tomu, že s Bulharskem nemá Česká republika mezinárodní smlouvu upravující postup pro řešení sporů s občanskoprávním základem, dle zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém. 2. Dle § 87 tohoto zákona (1) Smlouvy se řídí právem státu, s nímž smlouva nejúžeji souvisí, pokud smluvní strany nezvolily rozhodné právo. Volba práva musí být vyjádřena výslovně nebo musí vyplývat bez pochybností z ustanovení smlouvy nebo z okolností případu. (2) Pokud právní poměr založený spotřebitelskou smlouvou úzce souvisí s územím některého členského státu Evropské unie, nemůže být spotřebitel zbaven ochrany příslušející mu podle českého práva, jestliže řízení probíhá v České republice, i když pro smlouvu bylo zvoleno nebo i jinak se má použít právo jiného než členského státu Evropské unie. 3. Jeví se nepochybným, že podepsaný soud má ve smyslu 2 článku 5 odst. 1 písm. b) citovaného nařízení ve spojení s ust. § 87 písm. a) občanského soudního řádu pravomoc a příslušnost ve věci rozhodnout, a má tak učinit dle předpisů ČR, neboť dle § 87 odst. 1 z. č. 91/2012 Sb. s jejím právem smlouva nejúžeji souvisí a k jejímu uzavření navíc došlo na území ČR. 4. Na výzvu, aby se účastníci vyjádřili ve smyslu § 115a občanského soudního řádu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, žalovaná nereagovala, žalobce nesouhlasil. Na výzvu, která jí byla na výše uvedenou adresu doručena postupem dle § 46b písm. a) občanského soudního řádu ve spojení s § 49 odst. 2 téhož zákona, aby se ve smyslu § 114a vyjádřila k žalobě, žalovaná rovněž nereagovala. Žalobce se k nařízenému jednání se nedostavil, aniž by v omluvě ze dne [datum] uvedl důvod tohoto postupu. Žalovaná se rovněž nedostavila, soud proto ve věci jednal v nepřítomnosti účastníků a rozhodl na základě účastníky předložených listinných důkazů. 5. Na základě provedených důkazů má soudu za prokázané, že žalobkyně s žalovanou dne [datum] uzavřela Smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě jí dne [datum] poskytla částku 100 000 Kč. Ta se poskytnuté prostředky zavázala splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 6 360 Kč, splatných nejpozději ke každému 10. dni v měsíci. První splátku měla dle splátkového kalendáře uhradit [datum], poslední dne [datum], Žalovaná tak však neučinila. Žalovaná se citovanou smlouvou zavázal k vrácení částky 100 000 Kč s celkovým navýšením na 228 960 Kč v důsledku sjednání smluvního úroku ve výši 64,85 % ročně. Dle čl. 2 Smlouvy sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru. Této úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k pů