19 C 35/2023-27 — Okresní soud v Tachově

Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky 80 724 Kč s příslušenstvím, s tím, že právní předchůdce žalobkyně se žalovaným uzavřeli Smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]) dne 25. 4. 2019 žalovanému poskytl částku 50 000 Kč, kterou žalovaný v dohodnuté lhůtě splatnosti nevrátil. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 28. 1. 2022 právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, na žalobkyni. Vedle jistiny dluhu se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhala zaplacení neuhrazené části sjednaného souhrnného poplatku, smluvního úroku 29 % ročně z dlužné částky a zákonného úroku z prodlení z dlužné částky. Dále se žalobkyně podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky 25 527,33 Kč s příslušenstvím, s tím, že právní předchůdce žalobkyně se žalovaným uzavřeli Smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]) dne 11. 8. 2019 žalovanému poskytl částku 16 000 Kč, kterou žalovaný v dohodnuté lhůtě splatnosti nevrátil. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 28. 1. 2022 právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, na žalobkyni. Vedle jistiny dluhu se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhala zaplacení neuhrazené části sjednaného souhrnného poplatku, smluvního úroku 29 % ročně z dlužné částky a zákonného úroku z prodlení z dlužné částky. Žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Právní předchůdce žalobkyně s žalovaným uzavřel Smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]) dne 25. 4. 2019 žalovanému poskytl částku 50 000 Kč, kterou žalovaný v dohodnuté lhůtě splatnosti do dne 26. 4. 2021 nevrátil. Dopisem naposledy ze dne 12. 5. 2022 byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu. Žalovaný se citovanou smlouvou zavázal k vrácení částky 50 000 Kč a dále souhrnného poplatku 47 989 Kč sestávajícího z úroku ve výši 16 479 Kč za dobu řádné splatnosti zápůjčky, s úrokem 29 % ročně, dále sestávajícího z odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 18 315 Kč a sestávajícího z poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 13 195 Kč, kdy tento souhrnný poplatek včetně jeho dílčích částí je smlouvy o zápůjčce zjevný, srozumitelně sjednaný, vepsáním do příslušných polí formuláře smlouvy, s uvedením celkové částky k úhradě 97 989 Kč. S ohledem na prodlení žalovaného s úhradou dluhu a zesplatnění dluhu žalobkyně dále nárokuje úhradu zákonného úroku z prodlení z částky 44 339,70 Kč úhradu smluvního úroku ve výši 29 % ročně z částky 44 339,70 Kč za období po splatnosti zápůjčky. Dále právní předchůdce žalobkyně s žalovaným uzavřel Smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]) dne 11. 8. 2019 žalovanému poskytl částku 16 000 Kč, kterou žalovaný v dohodnuté lhůtě splatnosti do dne 22. 6. 2020 nevrátil. Dopisem naposledy ze dne 12. 5. 2022 byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu. Žalovaný se citovanou smlouvou zavázal k vrácení částky 16 000 Kč a dále souhrnného poplatku 12 827 Kč sestávajícího z úroku ve výši 2 130 Kč za dobu řádné splatnosti zápůjčky, s úrokem 29 % ročně, dále sestávajícího z odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 5 593 Kč a sestávajícího z poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 3 754 Kč, kdy tento souhrnný poplatek včetně jeho dílčích částí je smlouvy o zápůjčce zjevný, srozumitelně sjednaný, vepsáním do příslušných polí formuláře smlouvy, s uvedením celkové částky k úhradě 28 827 Kč. S ohledem na prodlení žalovaného s úhradou dluhu a zesplatnění dluhu žalobkyně dále nárokuje úhradu zákonného úroku z prodlení z částky 15 627,69 Kč úhradu smluvního úroku ve výši 29 % ročně z částky 15 627,69 Kč za období po splatnosti zápůjčky. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným (právní předchůdce žalobkyně coby podnikatel a žalovaný coby spotřebitel; § 1810 o. z.) byla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o zápůjčce podle § 2390 o. z., v níž si sjednali úroky dle § 2392 o. z. Žalovanému byla poskytnuta zápůjčka ve výši 50 000 Kč, kterou měl vrátit do 26. 4. 2021 a zápůjčka ve výši 16 000 Kč, kterou měl vrátit do 22. 6. 2020. Jelikož žalovaný poskytnuté peněžní prostředky nevrátil, uložil mu tuto povinnost soud rozsudkem. Pohledávka, která je předmětem tohoto řízení, byla na žalobkyni postoupena v souladu s § 1879 o. z. Úprava spotřebitelských smluv má svůj původ v právu Evropské unie (viz § 1810 a násl. o. z.), národní úpravu, třebaže neprovádějící nebo nedostatečně provádějící směrnici, je nutné v co největším rozsahu interpretovat ve světle znění a účelu směrnice, aby bylo dosaženo výsledku uvedeného ve směrnici, nezbytnost ochrany je dána nerovným postavením ve vztahu spotřebitel – podnikatel (profesionál), vnitrostátní soud musí posuzovat zneužívající charakter určité smluvní klauzule z úřední povinnosti, přičemž ochrany spotřebitele se dosahuje zejména zákazem určitých typových smluvních ujednání (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 1201/2012, který přehledně uvádí judikaturu Evropského soudního dvora týkající se spotřebitelského práva). Základ národní (vnitrostátní) právní úpravy ochrany spotřebitele představují ustanovení § 1810 a následující o. z., která jsou recepcí šesti směrnic Evropských společenství do právního řádu České republiky, mimo jiné i směrnice Rady 93/13 EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Vymezení pojmu nepřiměřených podmínek (zneužívajících klauzulí) obsahuje § 1813 o. z. Oproti příloze směrnice ustanovení § 1814 o. z. mezi demonstrativně vyjmenovaná nepřípustná ujednání (zneužívající klauzule) výslovně nezahrnuje požadavek na spotřebiteli, který neplní svůj závazek, aby platil nepřiměřeně vysoké odškodné písm. e)). Smluvní ujednání odporující nejen § 1813 o. z., ale i směrnici Rady 93/13 EHS s přílohou je absolutně neplatné dle § 580 odst. 1 o. z., přičemž k takové neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti. Optikou citovaných zákonných ustanovení a judikaturních závěrů soud posuzoval další ujednání účastníků, obsažených ve smlouvě o zápůjčce podle § 2390 o. z., v níž si sjednali úroky dle § 2392 o. z. Mezi ujednání týkající se odměny za poskytnutí peněžních prostředků se řadí jednak poplatek za uzavření smlouvy, jednak úroky. V rozporu s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 ve spojení s § 1 odst. 2 o. z.) je zpravidla výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (k tomu srovnej například rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). Pokud soud v případě první ze smluv o zápůjčce přepočte na roční procentní úrok souhrnný poplatek 47 989 Kč sestávající z úroku ve výši 16 479 Kč za dobu řádné splatnosti zápůjčky, s úrokem 29 % ročně, dále sestávající z odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 18 315 Kč a sestávající z poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 13 195 Kč, kdy tento souhrnný poplatek včetně jeho dílčích částí je smlouvy o zápůjčce zjevný, srozumitelně sjednaný, vepsáním do příslušných polí formuláře smlouvy, s uv