19 C 66/2023-20 — Okresní soud v Tachově

Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci 1 500 Kč s příslušenstvím rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení s odůvodněním, že nárok vznikl z titulu nezaplaceného pachtovného ve výši 1 500 Kč splatné k 2. 10. let 2020 – 2022. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. Z pachtovní smlouvy [číslo] ze dne 24. 2. 2016 má soud za prokázané, že žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu na dobu neurčitou, jejímž předmětem je pacht pozemku p. [číslo] zahrady o výměře 333 m2 v k. ú. [obec], dle které se žalovaný zavázal hradit pachtovné ve výši 500 Kč ročně, splatné vždy ročně pozadu, a to k prvému dni desátého měsíce a žalobce se zavázal poskytnout pozemek žalovanému za účelem provozování drobné pěstitelské činnosti. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne 17. 1. 2023 je patrné, že žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu ve smyslu §142a odst. 1 o. s. ř. Žalobce požaduje po žalovaném dle výše uvedené smlouvy úhradu dlužného pachtovného za období od 1. 10. 2019 do 30. 9. 2020 ve výši 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25%, za období od 1. 10. 2020 do 30. 9. 2021 ve výši 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5% a za období od 1. 10. 2021 do 30. 9. 2022 ve výši 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15%. Podle ustanovení § 2332 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) pacht vzniká pachtovní smlouvou, kterou propachtovatel přenechává pachtýři věc k dočasnému užívání a požívání a pachtýř se zavazuje platit za to propachtovateli pachtovné. Dle § 2339 o. z. se má za to, že u zemědělského pachtu je pachtovní rok období od 1. října do 30. září následujícího roku, u ostatních pachtů jde o kalendářní rok. Dle § 2341 o. z. se pro pacht použijí, není-li dle ustanovení o pachtu stanoveno jinak, přiměřeně ustanovení o nájmu. Protože bylo pachtovní smlouvou prokázáno, že mezi účastníky trval ve výše uvedeném období právní vztah založený smlouvou o pachtu, a dále bylo prokázáno, že žalovaný za výše uvedené období nezaplatil pachtovné, tak soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, když žalobce požadoval pachtovné ve výši sjednané v souladu se shora uvedenými ustanoveními § 2332 a § 2341 občanského zákoníku. Rovněž důvodným je požadavek žalobce na zaplacení úroku z prodlení dle příslušného nařízení vlády pro dané období. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 300 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za jeden úkon dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Výrok o povinnosti k úhradě soudního poplatku (výrok III.) je odůvodněn položkou 1 odst. 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků a ve spojení s ust. § 4 odst. 1 písm. a), § 11 odst. 2 písm. a) a § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích (srov. 93Co 56/2013 – 55, ASPI JUD250875CZ).