19 C 83/2023-19 — Okresní soud v Tachově

Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky 16 318,49 Kč s příslušenstvím, s tím, že právní předchůdce žalobkyně se žalovaným uzavřeli Smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]) dne 21. 11. 2018 žalovanému poskytl částku 14 000 Kč, kterou žalovaný v dohodnuté lhůtě splatnosti nevrátil. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 18. 12. 2020 právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, na žalobkyni. Vedle jistiny dluhu se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 9 541,63 Kč a smluvního úroku ve výši 29 % ročně z částky 9 541,63 Kč. Dále se žalobkyně podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky 27 215,24 Kč s příslušenstvím, s tím, že právní předchůdce žalobkyně se žalovaným uzavřeli Smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]) dne 4. 3. 2019 žalovanému poskytl částku 20 000 Kč, kterou žalovaný v dohodnuté lhůtě splatnosti nevrátil. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 18. 12. 2020 právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, na žalobkyni. Vedle jistiny dluhu se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 16 408,51 Kč a smluvního úroku ve výši 29 % ročně z částky 16 408,51 Kč. Žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Právní předchůdce žalobkyně s žalovaným uzavřel Smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]) dne 21. 11. 2018 žalovanému poskytl částku 14 000 Kč, kterou žalovaný v dohodnuté lhůtě splatnosti do dne 16. 1. 2020 nevrátil. Dopisem ze dne 19. 10. 2021 byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu. Žalovaný se citovanou smlouvou zavázal k vrácení částky 14 000 Kč a dále: - souhrnného poplatku ve výši 12 283 Kč sestávajícího z úroku 29 % ročně kapitalizovaného za dobu řádné splatnosti zápůjčky částkou 2 504 Kč, odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 5 652 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4 127 Kč, kdy tento souhrnný poplatek včetně jeho dílčích částí je ze smlouvy zjevný, srozumitelně sjednaný a s uvedením celkové částky k úhradě 26 283 Kč, bude-li hrazeno řádně a včas - smluvního úroku ve výši 29 % ročně z dlužné částky, dle evidence žalobkyně z dlužné jistiny 9 541,63 Kč - a zákonného úroku z prodlení z dlužné částky, dle evidence žalobkyně z dlužné jistiny 9 541,63 Kč. Dále právní předchůdce žalobkyně s žalovaným uzavřel Smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]) dne 4. 3. 2019 žalovanému poskytl částku 20 000 Kč, kterou žalovaný v dohodnuté lhůtě splatnosti do dne 14. 1. 2020 nevrátil. Dopisem ze dne 19. 10. 2021 byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu. Žalovaný se citovanou smlouvou zavázal k vrácení částky 20 000 Kč a dále: - souhrnného poplatku ve výši 14 220 Kč sestávajícího z úroku 29 % ročně kapitalizovaného za dobu řádné splatnosti zápůjčky částkou 2 662 Kč, odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 6 866 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4 692 Kč, kdy tento souhrnný poplatek včetně jeho dílčích částí je ze smlouvy zjevný, srozumitelně sjednaný a s uvedením celkové částky k úhradě 34 220 Kč, bude-li hrazeno řádně a včas - smluvního úroku ve výši 29 % ročně z dlužné částky, dle evidence žalobkyně z dlužné jistiny 16 408,51 Kč - a zákonného úroku z prodlení z dlužné částky, dle evidence žalobkyně z dlužné jistiny 16 408,51 Kč. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným (právní předchůdce žalobkyně coby podnikatel a žalovaný coby spotřebitel; § 1810 o. z.) byla platně uzavřena v obou případech spotřebitelská smlouva o zápůjčce podle § 2390 o. z., v níž si sjednali úroky dle § 2392 o. z. Žalovanému byla poskytnuta zápůjčka ve výši 14 000 Kč, kterou měl vrátit do 16. 1. 2020 a zápůjčka ve výši 20 000 Kč, kterou měl vrátit do 14. 1. 2020. Jelikož žalovaný poskytnuté peněžní prostředky nevrátil, uložil mu tuto povinnost soud rozsudkem. Pohledávka, která je předmětem tohoto řízení, byla na žalobkyni postoupena v souladu s § 1879 o. z. Úprava spotřebitelských smluv má svůj původ v právu Evropské unie (viz § 1810 a násl. o. z.), národní úpravu, třebaže neprovádějící nebo nedostatečně provádějící směrnici, je nutné v co největším rozsahu interpretovat ve světle znění a účelu směrnice, aby bylo dosaženo výsledku uvedeného ve směrnici, nezbytnost ochrany je dána nerovným postavením ve vztahu spotřebitel – podnikatel (profesionál), vnitrostátní soud musí posuzovat zneužívající charakter určité smluvní klauzule z úřední povinnosti, přičemž ochrany spotřebitele se dosahuje zejména zákazem určitých typových smluvních ujednání (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 1201/2012, který přehledně uvádí judikaturu Evropského soudního dvora týkající se spotřebitelského práva). Základ národní (vnitrostátní) právní úpravy ochrany spotřebitele představují ustanovení § 1810 a následující o. z., která jsou recepcí šesti směrnic Evropských společenství do právního řádu České republiky, mimo jiné i směrnice Rady 93/13 EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Vymezení pojmu nepřiměřených podmínek (zneužívajících klauzulí) obsahuje § 1813 o. z. Oproti příloze směrnice ustanovení § 1814 o. z. mezi demonstrativně vyjmenovaná nepřípustná ujednání (zneužívající klauzule) výslovně nezahrnuje požadavek na spotřebiteli, který neplní svůj závazek, aby platil nepřiměřeně vysoké odškodné písm. e)). Smluvní ujednání odporující nejen § 1813 o. z., ale i směrnici Rady 93/13 EHS s přílohou je absolutně neplatné dle § 580 odst. 1 o. z., přičemž k takové neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti. Optikou citovaných zákonných ustanovení a judikaturních závěrů soud posuzoval další ujednání účastníků, obsažených ve smlouvě o zápůjčce podle § 2390 o. z., v níž si sjednali úroky dle § 2392 o. z. Mezi ujednání týkající se odměny za poskytnutí peněžních prostředků se řadí jednak poplatek za uzavření smlouvy, jednak úroky. V rozporu s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 ve spojení s § 1 odst. 2 o. z.) je zpravidla výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (k tomu srovnej například rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). Pokud soud přepočte v případě první ze smluv na roční procentní úrok souhrnný poplatek ve výši 12 283 Kč sestávající z úroku 29 % ročně kapitalizovaného za dobu řádné splatnosti zápůjčky částkou 2 504 Kč, odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 5 652 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4 127 Kč, kdy tento souhrnný poplatek včetně jeho dílčích částí je ze smlouvy zjevný, srozumitelně sjednaný a s uvedením celkové částky k úhradě 26 283 Kč, bude-li hrazeno řádně a včas, je uvedené ujednání souladné s dobrými mravy, a proto soud v této části žalobě vyhověl. Pokud soud přepočte v případě první ze smluv na roční procentní úrok souhrnný poplatek ve výši 14 220 Kč sestávající z úroku 29 % ročně kapitalizovaného z