4 C 217/2023-20 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobce se žalobou domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit částku uvedenou v bodě I. výroku tohoto rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný jako provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], neměl za prvé v období od [datum] do [datum], za druhé v období od [datum] do [datum] a za třetí v období od [datum] do [datum] sjednáno k tomuto vozidlu pojištění odpovědnosti dle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ POPV“). Vozidlo tak bylo nepojištěno v prvém případě 122 dní, ve druhém 132 dní a ve třetím 111 dní. Žalobce žádal částky 5 734 Kč, 6 204 Kč a 5 217 Kč (při denní sazbě 47 Kč dle vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb.) a poplatky spojené s mimosoudním uplatněním práva ve výši 3 x 300 Kč. Žalovaný byl opakovaně vyzýván k úhradě, naposledy předžalobní výzvou. 2. Vzhledem k tomu, že žalovaný je [anonymizováno] občanem, musel se soud zabývat otázkou, zda má pravomoc ve věci rozhodnout a zda je místně a věcně příslušný. Tuto otázku posuzoval dle smlouvy mezi [anonymizována dvě slova] a [země] o právní pomoci v občanských věcech, publikovaná sdělením [číslo] Sb. s účinností od [datum]. Dle článku 50 smlouvy 1. Základní podmínky Smlouvy se řídí právním řádem, na němž se účastníci dohodli. Nedošlo-li ke zvolení práva, řídí se závazkový vztah právním řádem místa, kde byla Smlouva uzavřena. 2. Podmínky uzavření Smlouvy se řídí právním řádem uvedeným v odstavci 1. 3. Pravomoc náleží justičnímu orgánu té smluvní strany, na jejímž území má bydliště, pobyt nebo majetek odpůrce. Příslušný je rovněž justiční orgán smluvní strany, na jejímž území má bydliště nebo pobyt navrhovatel, pokud se na tomto území nachází předmět sporu nebo majetek odpůrce. 3. Z uvedené úpravy plyne, že podepsaný soud má pravomoc věc rozhodnout, je příslušný s ohledem na bydliště žalovaného v jeho obvodu, a rozhodným právem pro řešení sporu je právní řád České republiky, když oba účastníci na území České republiky uzavřeli smluvní vztah a mají zde své sídlo či místo obvyklého pobytu. 4. Žalovaný na výzvu, která byla na adresu jeho pobytu doručena postupem dle § 46b písmeno a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) ve spojení s § 49 odst. 2 a 4 téhož zákona, aby se ve smyslu § 114a o.s.ř. vyjádřil k žalobě, nereagoval. Žalobce i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a o.s.ř., bez nařízení jednání. 5. Žalovaný netvrdil ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř. ani neprokázal ve smyslu § 120 odst. 1 o.s.ř. existenci skutečností, které by zčásti nebo zcela vyvracely žalobou uplatněný nárok. Soud tak vycházel z tvrzení žalobce a předložených důkazů. 6. Z výzev žalobce ze dne [datum], [datum] a [datum], ve kterých jsou zachyceny údaje o vozidle, provozovateli, počtu dnů nepojištění a výši příspěvku, upomínek žalobce ze dne [datum], [datum] a [datum], a dalších opakovaných výzev včetně povolení splácet dlužnou částku, má soud za prokázané, že žalovaný v dobách vymezených v žalobě, byl provozovatelem předmětného vozidla [registrační značka], přičemž v těchto období nebylo vozidlo předmětem pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalovaný byl opakovaně vyzýván k úhradě vyčíslené dlužné částky, naposledy předžalobními výzvami právní zástupkyně žalobce ze dne [datum], na které nereagoval. Splatnost příspěvku nastala ve všech třech případech dnem [datum]. 7. Podle § 1 odst. 2 písm. b) POPV nestanoví-li tento zákon jinak, může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen„ pozemní komunikace“), provozovat vozidlo pouze ten, jehož odpovědnost za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona. 8. Podle § 3 odst. 2 POPV uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. 9. Podle § 4 odst. 1 POPV vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2. Dle odst. 3 se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle odst. 4 osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Dle odst. 5 výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů [anonymizováno] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. 10. Dle § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 417/2017 Sb., kterou se provádí POPV, se denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 POPV stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 včetně ve výši 47 Kč. Dle § 2a citované vyhlášky činí výše nákladů [obec] kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 POPV 300 Kč. 11. V daném případě dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána po právu. Žalobce tvrdil a prokázal, že žalovaný byl v rozhodných dobách provozovatelem předmětného vozidla a žalovaným nebylo tvrzeno a prokázáno, že by v předmětných dobách měl vozidlo pojištěné z hlediska odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Vzhledem k tomu, že vozidlo pojištěno nebylo, ač dle § 1 odst. 2 POPV pojištěno být muselo, má žalobce vůči žalovanému právo na příspěvek, jehož výše odpovídá vyhlášce [číslo] Sb. Žalovaný tento příspěvek neuhradil, ač k tomu byl žalobcem vyzván. Soud přiznal žalobci dle § 4 odst. 4 POPV ve spojení s § 2a vyhlášky č. 417/2017 Sb. taktéž právo na náklady za uplatnění nároku ve výši 900 Kč. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když žalobci přiznal i právo na úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti a ve výši, která odpovídá § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 12. Žalobce měl ve věci plný úspěch, proto mu dle § 142 odst. l o.s.ř. vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení, a to soudního poplatku 800 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměny advokátky za 3 úkony právní služby (za převzetí věci, žalobu a předžalobní výzvu) po 300 Kč dle § 14b odst. 1 AT a 3 náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT. Advokátka žalobce je registrována k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobci ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokátky a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobce. Povinnost uhradit náklady řízení v celkové výši 2 258 Kč má žalovaný dle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám advokátky žalobce ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o.s.ř.