5 C 26/2023-20 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku s příslušenstvím, uvedené v bodě I. výroku tohoto rozsudku. K odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba], [IČO], uzavřel se žalovanou dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě žalovaná obdržela peněžní prostředky ve výši 11 000 Kč (dále jen„ smlouva I.“). Žalovaná se zavázala vedle jistiny uhradit dále částku 2 200 Kč, která představuje úrok za půjčené prostředky, částku 2 200 Kč jako odměnu za administrativní činnost a částku ve výši 4 400 Kč za hotovostní inkaso splátek. Žalovaná byla dle smlouvy povinna splácet úvěr a sjednané poplatky formou 60 týdenních splátek po 330 Kč, přičemž poslední splátka měla být uhrazena [datum]. S účinností ke dni [datum] byla pohledávka [právnická osoba] postoupena žalobkyni. Na úvěru a poplatcích žalovaná uhradila do dne postoupení pohledávky žalobkyni celkem 9 160 Kč. Zůstatek dlužné jistiny s poplatky činí 11 640 Kč (z toho jistina 9 053,25 Kč), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení od [datum] do data postoupení pohledávky činí 1 024,90 Kč a kapitalizovaný úrok ode dne [datum] do data postoupení pohledávky činí 3 138,07 Kč. Žalobkyně požaduje dále po žalované zaplacení úroku ve výši 25,26 % p.a. z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení a také zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % p.a. jdoucího od [datum] do zaplacení. Žalobkyně dále tvrdila, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba], [IČO], uzavřel se žalovanou dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě žalovaná obdržela peněžní prostředky ve výši 57 000 Kč (dále jen„ smlouva II.“). Žalovaná se zavázala vedle jistiny uhradit dále částku 9 690 Kč, která představuje úrok za půjčené prostředky, částku 11 400 Kč jako odměnu za administrativní činnost a částku ve výši 32 490 Kč za hotovostní inkaso splátek. Žalovaná byla dle smlouvy povinna splácet úvěr a sjednané poplatky formou 80 týdenních splátek po 1 383 Kč, přičemž poslední splátka měla být uhrazena [datum]. S účinností ke dni [datum] byla pohledávka [právnická osoba] postoupena žalobkyni. Na úvěru a poplatcích žalovaná uhradila do dne postoupení pohledávky žalobkyni celkem 39 530 Kč. Zůstatek dlužné jistiny s poplatky činí 71 050 Kč (z toho jistina 50 168,04 Kč), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení od [datum] do data postoupení pohledávky činí 7 461,45 Kč a kapitalizovaný úrok ode dne [datum] do data postoupení pohledávky činí 18 757,64 Kč. Žalobkyně požaduje dále po žalované zaplacení úroku ve výši 20,74 % p.a. z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení a také zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % p.a. jdoucího od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaná na výzvu, která byla na adresu jejího trvalého pobytu doručena postupem dle § 46b písmeno a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) ve spojení s § 49 odst. 2 a 4 téhož zákona, aby se ve smyslu § 114a o. s. ř. vyjádřila k žalobě, nereagovala. 3. Protože žalobkyně předložila spolu se žalobou dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí soudu ve věci bez nařízení jednání podle § 115 a) o. s. ř., dotázal se soud účastníků, zda s tímto postupem souhlasí. Žalobkyně souhlasila již v podané žalobě a žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, soud tedy její souhlas předpokládal dle § 101 odst. 4 o. s. ř. a jednání ve věci nenařizoval. 4. Žalovaná ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) o. s. ř. netvrdila a ve smyslu § 120 odst. 1 o. s. ř. neprokázala existenci skutečností, které by zčásti nebo zcela vyvracely žalobou uplatněný nárok. Soud proto vycházel z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní. 5. Dle smlouvy I. byly žalované ze strany společnosti [právnická osoba] poskytnuty peněžní prostředky ve výši 11 000 Kč. Celkové poplatky spojené s úvěrem činily 8 800 Kč, přičemž tato částka se skládala z úroku za půjčené peněžní prostředky ve výši 2 200 Kč, odměny za administrativní činnost ve výši 2 200 Kč a hotovostního inkasa ve výši 4 400 Kč. Úvěr byl splatný v 60 týdenních splátkách po 330 Kč. Dle smlouvy II. byly žalované ze strany společnosti [právnická osoba] poskytnuty peněžní prostředky ve výši 57 000 Kč. Celkové poplatky spojené s půjčkou činily 53 580 Kč, přičemž tato částka se skládala z úroku za půjčené peněžní prostředky ve výši 9 690 Kč, odměny za administrativní činnost ve výši 11 400 Kč a hotovostního inkasa ve výši 32 490 Kč. Půjčka byla splatná v 80 týdenních splátkách po 1 383 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s přílohou bylo zjištěno, že pohledávky společnosti [právnická osoba] za žalovanou byly postoupeny žalobkyni, žalovaná byla o postoupení pohledávek informována dopisem ze dne [datum] a znovu [datum]. Právní zástupce žalobkyně pak vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky výzvou ze dne [datum], na kterou žalovaná nereagovala. 6. Podle ustanovení § 1879 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), věřitel může celou pohledávku, nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 7. Podle § 1880 odst. 1 o. z., postoupením pohledávky nabývá postupník také i její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 8. V řízení žalobkyně listinnými důkazy prokázala, že je ve sporu aktivně legitimována. 9. Vzniklé právní vztahy mezi žalobkyní a žalovanou posoudil soud jako vztahy vyplývající z uzavřených úvěrových smluv podle § 2395 a násl. o. z., podle kterých vznikla žalobkyni jako úvěrující povinnost poskytnout žalované peněžní prostředky a žalované jako úvěrované povinnost tyto peněžní prostředky vrátit a zaplatit sjednané úroky. 10. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 11. V daném případě má soud za prokázané, že mezi účastníky byly uzavřeny smlouvy dle ustanovení § 2395 a násl. o. z., na základě kterých byly žalované poskytnuty v prvém případě finanční prostředky ve výši 11 000 Kč, vrácena měla být kromě jistiny částka 8 800 Kč, roční úroková sazba činila 32,15 %. Výše roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr činila 206,15 %. Ve druhém případě byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 57 000 Kč, vrácena měla být kromě jistiny částka 53 580 Kč, roční úroková sazba činila 20,74 %. Výše roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr činila 163,19 %. Obě smlouvy o úvěru obsahují řadu poplatků a sankcí, včetně smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Smluvní pokuta byla sjednaná v nejvyšší přípustné výši dle § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované v prvém případě úvěr ve výši 11 000 Kč, za který se zavázala žalovaná uhradit celkem 8 800 Kč, sestávající se z úroků, poplatku za administrativní činnost a za hotovostní inkaso, a ve druhém případě úvěr ve výši 57 000 Kč, za který se zavázala žalovaná uhradit celkem 53 580 Kč, sestávající se rovněž z úroků, poplatku za administrativní činnost a za hotovostní inkaso. Soud tedy posuzoval, zda poskytnuté plnění a sjednané náklady za úvěr neodporují dobrým mravům a dospěl k závěru, že tomu tak je. Ačkoliv výše sjednaných úroků není v daných případech nepřiměřená, v souhrnu se sjednanými poplatky činí náklady za úvěr v prvém případě 80 % poskytnutého úvěru a ve druhém dokonce 94 % poskytnutého úvěru. Posuzované smlouvy o úvěru jsou jednáním, které se příčí dobrým mravům, kdy obsah spotřebitelských smluv vytváří zřejmou nerovnováhu k tíži strany, která je v objektivně slabším postavení a které i soukromé právo poskytuje zvýšenou ochranu. Soud proto dospěl k závěru, že obě smlouvy o úvěru jsou absolutně neplatným právním jednáním dle § 580 o. z. 12. Jelikož soud učinil závěr, že uzavřené smlouvy jsou absolutně neplatné a má prokázáno, že původní věřitel, společnost [právnická osoba] poskytla žalované finanční prostředky v celkové výši 11 000 Kč a 57 000 Kč, jedná se o plnění bez právního důvodu, které je ten, kdo jej přijal povinen vydat (§ 2991 o. z.). 13. Soud zjistil, že z půjčky 11 000 Kč uhradila žalovaná dle tvrzení žalobkyně celkem 9 160 Kč, když žalobkyně započetla na úhradu jistiny částku 1 946,75 Kč (zbývá 9 053,25 Kč), zbylou část na úhradu ostatních poplatků. Z půjčky 57 000 Kč pak uhradila žalovaná dle tvrzení žalobkyně celkem 39 530 Kč, když žalobkyně započetla na úhradu jistiny částku 6 831,96 Kč (zbývá 50 168,04 Kč), zbylou část na úhradu ostatních poplatků. S ohledem na neplatnost smluv, mohla žalobkyně započíst v prvém případě plnění v celkové výši 9 160 Kč a ve druhém 39 530 Kč pouze na úhradu poskytnutých finančních prostředků, a tedy z úvěru ve výši 11 000 Kč zbývá k úhradě 1 840 Kč a z úvěru ve výši 57 000 Kč zbývá k úhradě 17 470 Kč. Jelikož soud učinil závěr, že smlouvy jsou absolutně neplatné, přiznal žalobkyni částku ve výši neuh