19 C 65/2024-31 — Okresní soud v Tachově

Žalobkyně je vlastníkem nemovitostí uvedených ve výroku tohoto rozsudku. Žalobkyně žalovanému nájemní smlouvou ze dne , datum, pronajal předmětný byt, a to na dobu určitou do , datum, . Žalobkyně žalovanému dále přenechala do nájmu s bytem i garáž, jak vyplývá z evidenčního listu platného od , datum, , kterým bylo stanoveno nájemné za byt a garáž celkem ve výši , částka, . Dopisem ze dne , datum, žalobkyně žalovanému oznamovala, že nemá zájem na dalším trvání nájemního vztahu, a žádala o vyklizení a předání bytu ke dni uplynutí sjednané doby nájmu, tedy dne , datum, . Žalovaný předmětný byt do dnešního dne nevyklidil.Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”)., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.Předmět řízení vymezila žalobkyně v žalobě tak, že se domáhala vyklizení ve výroku I. tohoto rozsudku specifikovaného bytu a garáže. Aktivní a pasivní legitimaci účastníků doložila žalobkyně výpisem z katastru nemovitostí a nájemní smlouvou. Na základě mezi účastníky uzavřené nájemní smlouvy ze dne , datum, přenechala žalobkyně předmětný byt do užívání žalovanému, a to na dobu určitou. Současně dle evidenčního listu byla předána do užívání i uvedená garáž. Nájemní smlouva byla sjednána na dobu určitou a to do , datum, . Skutečnost, že žalobkyně nemá zájem na dalším trvání nájmu byla žalovanému oznámena dopisem ze dne , datum, a zároveň byl žalovaný vyzván, aby předmětný byt vyklidil a vyklizený předal žalobkyni, což však v tam určené lhůtě neučinil.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.Na základě provedených důkazů soud po skutkové stránce zjistil, že účastníci uzavřeli nájemní smlouvu na předmětný byt dne , datum, včetně garáže, a to na dobu určitou. Dopisem ze dne , datum, oznámila žalobkyně žalovanému, že nájem předmětného bytu nebude obnoven a skončí tedy ke dni , datum, , zároveň byl žalovaný vyzván, aby k uvedenému datu byt vyklidil a vyklizený předal žalobkyni. Žalovaný tak doposud neučinil.Dle ust. § 2201 zákona č. 89/2012 občanský zákoník (dále jen „OZ“) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.Dle ust. § 2202 odst. 1 OZ pronajmout lze věc nemovitou i nezuživatelnou věc movitou. Pronajmout lze i část nemovité věci; co se dále stanoví o věci, použije se i pro nájem její části.Dle ust. § 2204 OZ neujednají-li strany dobu trvání nebo den skončení nájmu, platí, že se jedná o nájem na dobu neurčitou.Dle ust. § 2225 OZ při skončení nájmu odevzdá nájemce pronajímateli věc v místě, kde ji převzal, a v takovém stavu, v jakém byla v době, kdy ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání, ledaže věc zanikla nebo se znehodnotila; odevzdáním se rozumí i předání vyklizené nemovité věci. Byl-li při odevzdání věci nájemci pořízen zápis obsahující popis věci, přihlédne se při odevzdání věci pronajímateli také k němu.Dle ust. § 2285 OZ pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu.V daném případě je nepochybné, že žalovanému odpadl právní důvod užívání bytu a garáže uplynutím doby, na niž byl nájem sjednán dle ustanovení § 2201 a § 2204 OZ. Po sjednané době nájmu tak žalovaný zasahuje do výkonu vlastnického práva žalobkyně, a žalobkyně má právo na ochranu dle § 2225 OZ. Z uvedeného důvodu soud žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 obč. zákoníku.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 12 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t.