7 C 351/2023-21 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 13 896 Kč s úrokem, úrokem z prodlení a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaná zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně úrok ve výši 2 760 Kč. Celkovou částku ve výši 14 760 Kč se žalovaná zavázala uhradit v 1 splátce se splatností [datum]. Žalovaná neuhradila ničeho. Žalobkyně uzavřela se společností [právnická osoba] jako původním věřitelem smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo mimo jiné postoupení výše popsané splatné pohledávky za žalovanou. Žalovaná dlužnou částku ani přes výzvu žalobkyně nezaplatila. 2. Soud zaslal žalované na adresu trvalého bydliště uvedenou v informačním systému základních registrů a dále na zjištěnou adresu možného pobytu žalované výzvu, aby se ve smyslu § 114a odst. 2 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o. s. ř.“) vyjádřila k žalobě. Výzva byla žalované doručena dne [datum] na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalovaná na výzvu nereagovala. 3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a o. s. ř. žalovanou vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaná na shora uvedenou výzvu nereagovala, soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání. 4. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze společného prohlášení stran o uzavření dílčí smlouvy o postoupení pohledávek dne [datum] bylo zjištěno, že původní věřitel postoupil předmětnou pohledávku vymáhanou touto žalobou na žalobkyni, a to v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Postoupení bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum]. 5. Ze smlouvy o úvěru [číslo] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši 12 000 Kč a žalovaná se zavázala vedle této částky zaplatit úrok ve výši 2 760 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 279,83 % ročně a RPSN ve výši 1 141,2 %. Úvěr byl splatný v 1 splátce do [datum]. 6. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] plyne, že byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky do [datum]. Z podacího lístku plyne, že oznámení bylo žalované odesláno dne [datum]. 7. Žalovaná byla žalobkyní vyzvána k zaplacení dluhu předžalobní výzvou ze dne [datum]. 8. Z veřejně dostupné databáze ČNB soud zjistil, že úroková sazba korunových úvěrů poskytovaných domácnostem v ČR na spotřebu s fixací do 1 roku činila v srpnu 2022, tj. v době uzavření smlouvy, průměrně 12,31 % ročně. 9. Soud má za prokázaný skutkový stav, jak je popsán výše. 10. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 12. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám 13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., na základě které byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 12 000 Kč a žalovaná se zavázala vedle této částky zaplatit též úrok ve výši 2 760 Kč. Ujednání o úrocích ve výši 279,83 % ročně je dle § 580 o. z. ujednání neplatné pro rozpor s dobrými mravy. V době uzavření smlouvy, tj. srpnu 2022, činila dle statistiky ČNB úroková sazba korunových úvěrů poskytovaných domácnostem v ČR na spotřebu s fixací do 1 roku průměrně 12,31 % ročně. Bylo by tak možné akceptovat trojnásobek, tj. 36,93 % p. a. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). [příjmení], kterou se žalovaná zavázala právní předchůdkyni žalobkyně v souvislosti s poskytnutím úvěru zaplatit, sice byla sjednána transparentně, avšak ve výši výrazně přesahující obvyklou úrokovou míru při uzavírání úvěrových smluv s bankovními institucemi. Posuzovaná smlouva o úvěru je jednáním, které se příčí dobrým mravům, kdy obsah spotřebitelské smlouvy vytváří zřejmou nerovnováhu k tíži strany, která je v objektivně slabším postavení a které i soukromé právo poskytuje zvýšenou ochranu. V daném případě nelze oddělit ujednání o úrocích od ostatního obsahu smlouvy, soud tedy shledal celou uzavřenou smlouvu absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy dle ustanovení § 580 o. z. 15. Jelikož soud posoudil smlouvu o úvěru jako neplatné právní jednání, může se žalobkyně domáhat poskytnutých peněžních prostředků jako bezdůvodného obohacení z titulu plnění bez právního důvodu. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 12 000 Kč a žalovaná neuhradila ničeho. Soud proto žalobě vyhověl ohledně nesplacené jistiny ve výši 12 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ode dne následujícího po splatnosti a ve výši, která odpovídá § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Počátek prodlení žalované s vrácením bezdůvodného obohacení soud váže k oznámení o postoupení pohledávky spojené s výzvou k úhradě ze dne [datum], když žalovaná byla prokazatelně vyzvána k vrácení částky až v této výzvě. Odeslání jiné výzvy nebylo podle obsahu spisu doloženo. V oznámení o postoupení pohledávky byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky do [datum]. Od [datum] je tak žalovaná v prodlení. 16. Ve zbývající části soud s ohledem na shora uvedené závěry žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. 17. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení podle poměru úspěchu k neúspěchu ve věci. Náklady řízení by v případě plného úspěchu činily částku 2 252 Kč, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, odměny advokáta za 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále jen„ advokátní tarif“, a to převzetí věci, žaloba a předžalobní upomínka, po 300 Kč dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu a 3 náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. Právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH, proto by byla náhrada navýšena o DPH ve výši 21 % z částky 1 200 Kč, tj. 252 Kč. Jelikož žalobkyně ke dni rozhodnutí byla úspěšná pouze v částce 12 000 Kč a neúspěšná v částce 1 896 Kč, byla úspěšná v rozsahu 86,36 % a neúspěšná v rozsahu 13,64 %. Po odečtení těchto dvou hodnot tak má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 72,72 %, což odpovídá částce 1 637,65 Kč. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaná dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně. 18. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.