7 C 176/2024-124 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 140 050 Kč s úrokem z prodlení a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela s žalovaným nájemní smlouvu o nájmu nebytových prostor dne , datum, , a to na dobu neurčitou, když smluvními stranami byla ujednána cena nájmu ve výši 6 000 Kč měsíčně. Předmětem nájmu byla jedna místnost v kancelářské budově na st. p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v , adresa, . Jednalo se o kancelář č. , hodnota, umístěnou v přízemí budovy vedle sociálního zařízení, která měla sloužit jako kadeřnictví. Žalobkyně do dne podání žaloby neobdržela řádné vyúčtování služeb za rok 2019, 2020 a 2021. S odkazem na ustanovení § 13 odst. 1) zákona č. 67/2013 Sb., o úpravě některých otázek souvisejících s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, má žalovaný povinnost zaplatit žalobkyni pokutu za prodlení s předložením vyúčtování. Pokuta za nepředložení vyúčtování za rok 2019 od , datum, do , datum, činí 1399 dní x 50 Kč za každý den = 69 950 Kč. Žalobkyně si je však vědoma promlčené části nároku, a to od , datum, do , datum, , žalobkyně tak po žalovaném požaduje toliko úhradu pokuty na nepeněžité plnění za období od , datum, do , datum, , jenž činí 1096 dní x 50 Kč za každý den = 54 800 Kč. Pokuta za nepředložení vyúčtování za rok 2020 od , datum, do , datum, činí 1035 dní x 50 Kč za každý den = 51 750 Kč. Pokuta za nepředložení vyúčtování za rok 2021 od , datum, do , datum, činí 670 dní x 50 Kč za každý den = 33 500 Kč. Celkem je tak žalovaný povinen zaplatit žalobkyni pokutu ve výši 140 050 Kč, kterou ani přes výzvu žalobkyně neuhradil.2. Soud ve věci vydal dne , datum, pod č. j. EPR , č. účtu, -6 elektronický platební rozkaz, který byl žalovanému doručen dne , datum, . Proti elektronickému platebnímu rozkazu podal žalovaný dne , datum, odpor, v němž nárok žalobkyně neuznal, a to ani částečně, jelikož nesouhlasil s právním základem jejího nároku. Uzavřel, že citovaný zákon se nevztahuje na nájmy nebytových prostor sloužících k podnikání a zároveň dovodil, že nejsou-li sjednány a placeny zálohy, nevzniká povinnost vyhotovovat a doručovat vyúčtování nájemci. Účastníci v nájemní smlouvě sjednali placení nájemného ve výši 6 000 Kč měsíčně bez toho, aby si jakýmkoli způsobem sjednávali placení záloh spojených s užíváním předmětu nájmu. Žalovanému tak nevznikla povinnost vyúčtovávat zálohy jednoduše proto, že nebylo co vyúčtovávat.3. Ze smlouvy o nájmu ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný jako pronajímatel dal žalobkyni jako nájemci do užívání předmět nájmu – místnost č. , hodnota, v kancelářské budově na st. p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v , adresa, , která měla sloužit jako kadeřnictví. Smlouva byla uzavřena od , datum, na dobu neurčitou. Žalobkyně se zavázala platit žalovanému nájemné ve výši 6 000 Kč měsíčně, a to na účet nebo k rukám žalovaného.4. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě vyčíslené smluvní pokuty po odečtení dlužného nájemného, jež bylo předmětem sporu vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, .5. Z rozsudku pro uznání Okresního soudu v Tachově ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , soud zjistil, že žalobkyni byla uložena povinnost zaplatit dlužné nájemné ve výši 30 000 Kč za období od listopadu 2022 do března 2023, spolu s úrokem z prodlení. Rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , byl rozsudek soudu prvního stupně potvrzen.6. Z daňového přiznání žalobkyně za rok 2022 soud zjistil, že základ daně z příjmu fyzických osob činil 104 000 Kč.7. Z daňového přiznání žalobkyně za rok 2023 soud zjistil, že základ daně z příjmu fyzických osob činil 78 436 Kč.8. Z faktury – daňového dokladu č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že společnost Vodárny a kanalizace, a. s. vyúčtovala paní , jméno FO, vodné a stočné na adrese odběrného místa , adresa, za období od , datum, do , datum, částku 1 518,64 Kč.9. Z faktury – daňového dokladu č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že společnost Vodárny a kanalizace, a. s. vyúčtovala paní , jméno FO, vodné a stočné na adrese odběrného místa , adresa, za období od , datum, do , datum, částku 1 218,76 Kč.10. Z fotografií předložených žalobkyní soud zjistil, že v nebytovém prostoru (kadeřnictví) byla užívána elektrická energie a voda.11. Z výpisu z běžného účtu soud zjistil, že dne , datum, byla provedena na účet č. , č. účtu, platba ve výši 18 000 Kč.12. Z potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že dne , datum, byla na účet č. , č. účtu, provedena platba ve výši 27 000 Kč.13. Z potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že dne , datum, byla na účet č. , č. účtu, provedena platba ve výši 8 000 Kč.14. Z výslechu žalobkyně soud zjistil, že nájemní vztah vznikl v roce 2018 nebo 2019, nájemní smlouva byla uzavřena později. Platby byly písemně dohodnuty ve výši nájemného 6 000 Kč měsíčně, žalobkyně ale platila více, podle toho, jak řekl žalovaný. Platby neprobíhaly pravidelně na účet, neboť se žalovaný v té době rozváděl a nechtěl vykazovat příjmy. Platby nebyly ve stejné výši, nebyly v pravidelnou dobu. Žalobkyně nebyla schopna uvést, jaká částka měla představovat nájemné a jaká zálohy. Nebyla schopna ani specifikovat, jaké částky žalovanému platila. Žalobkyně uvedla, že žalovaný navýšil nájemné na 8 000 Kč v důsledku zvýšení cen elektřiny a vyúčtovaného nedoplatku za spotřebu elektřiny ve výši 29 907 Kč, písemně žádný dodatek k nájemní smlouvě neuzavřeli. Z důvodu nejistoty a neustálé změny plateb byla nucena z provozovny odejít a změnit sídlo svého podnikání, což pro ni znamenalo ztrátu části klientely a v důsledku toho pokles příjmů o 120 – 130 000 Kč.15. Z výslechu svědka , jméno FO, soud zjistil, že svědek je klientem žalobkyně. Byl svědkem předání peněz v provozovně jako nájemného. Rovněž byl svědkem telefonického rozhovoru žalobkyně s žalovaným, kdy byla vyzvána k úhradě nedoplatku za elektřinu, jejíž výši si již nevybavuje, ale byla to částka vysoká, protože ho zarazilo, že ačkoli v době covidu byla provozovna uzavřena, vznikl tak velký nedoplatek.16. Mezi stranami je nesporné, že žalobkyně v provozovně užívala vodu a elektrickou energii. Rovněž není sporné ani to, že žalobkyně hradila nájem jak převodem z účtu, tak hotově k rukám pronajímatele.17. Ze souhlasného tvrzení účastníků má soud za prokázané, že v současné době nemá žalobkyně dluh na nájemném.18. Soud má za prokázané, že žalobkyně užívala nebytový prostor ve vlastnictví žalovaného jako kadeřnictví, zavázala se hradit za užívání nebytového prostoru nájemné ve výši 6 000 Kč měsíčně, a to na účet nebo k rukám pronajímatele. Ve skutečnosti žalobkyně hradila nepravidelně různé částky, a to jak převodem na účet, tak i v hotovosti tzv. na ruku. Mezi účastníky není sporu o tom, že dluh na nájemném žalobkyně v současné době nemá. Mezi účastníky dále není sporu o tom, že v kadeřnictví žalobkyně užívala vodu a elektrickou energii. Žalovaný nevystavil vyúčtování za služby spojené s užíváním nebytového prostoru za rok 2019, 2020 a 2021. Žalobkyně byla vyzývána, aby doplnila svá skutková tvrzení a navrhla důkazy k prokázání toho, že žalovanému hradila zálohy na služby spojené s užíváním nebytového prostoru, a v jaké výši. Žalobkyně byla soudem opakovaně upozorňována, že musí placení záloh prokázat. Dle názoru soudu však této své povinnosti nedostála, a neunesla tak důkazní břemeno ohledně prokázání placení záloh za služby.19. Soud pro nadbytečnost nepřistoupil k výslechu svědkyně , jméno FO, , která měla prokázat hrazení nájmu v hotovosti, když tato skutečnost nebyla mezi stranami sporná, a rovněž výslechu svědkyně , jméno FO, , která měla prokázat, že v kadeřnictví tekla voda a fungovala elektřina, když ani toto žalovaný nesporoval.20. Podle § 2247 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) si strany ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2.21. Podle § 2247 odst. 2 o. z. pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby. Má se za to, že nezbytnými službami jsou dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu.22. Podle § 2303 o. z. je-li s nájmem prostoru sloužícího podnikání spojeno poskytování služeb, použijí se ustanovení o poskytování služeb souvisejících s nájmem bytu obdobně.23. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (dále jen „zákon č. 67/2013 Sb.“), je-li v domě s byty nebytový prostor, vztahují se ustanovení tohoto zákona týkající se bytů přiměřeně i na tento nebytový prostor.24. Podle § 2 odst. 1 písm. c) zák