20 C 124/2020-53 — Okresní soud v Teplicích

1. V souladu s § 157 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění. 2. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne [datum], zaplacení shora uvedených plnění z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], sjednané žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba], kdy se domáhala toliko poskytnuté jistiny a úroku z prodlení jak ve výroku I shora. Žalovanou původně označila jako„ [celé jméno původní účastnice]“, po pátrání soudem a zjištění, že jménu, datu narození, číslu účtu odpovídá žalovaná, opravila žalobu podáním ze dne [datum] tak, že žalovanou řádně označila. Soud usnesením ze dne [datum] (č. l. 49) s právní mocí dnem [datum] rozhodl o změně v účastenství na straně žalované (jakkoliv se technicky spíše jednalo o opravu znění žaloby ve změně označení neexistující osoby na existující). 3. Soud věc rozhodl postupem dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, neboť žalobkyně s takovým postupem souhlasila předem a žalované soud zaslal výzvu k vyjádření se k případnému souhlasu s tímto postupem a připojil doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. pro případ, že zůstane pasivní. Jelikož žalovaná na výzvu ve stanovené lhůtě nereagovala, důsledkem je předpoklad jejího souhlasu s tímto postupem. Žalovaná v řízení zůstala pasivní a k návrhu se nevyjádřila. Písemnost jí byla na adrese trvalého pobytu doručena vhozem dne [datum] (o měsíc dříve na shodné adrese převzala písemnost do vlastních rukou). 4. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Předložená smlouva o úvěru neobsahuje podpis žalované, zní na jistinu [částka], žalovaná je označena jen emailovou adresou [email] (pro soud je ostatně nesrozumitelné, zda se jedná o smlouvu samostatně, či teprve ve spojení s následně žurnalizovaným dokumentem„ rozhodčí smlouvy“. Žalobkyně nicméně prokázala vyplacení částky [částka] na účet žalované č. [bankovní účet] dne [datum], když účet zní na jméno žalované. Bylo doloženo oznámení o postoupení pohledávky z původní věřitelky (přes další dva prostředníky) na žalobkyni (č. l. 28) a již tím prokázala, že může disponovat předmětnou pohledávkou původní věřitelky. Právní zástupce žalobkyně doložil dopisem (č. l. 29) vypracování kvalifikované předžalobní výzvy ve smyslu § 142a o. s. ř., adresované dle smlouvy. 5. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil následujícím způsobem. Žalovaná a právní předchůdkyně spolu platně nesjednaly závazek ze zápůjčky dle § 2390 a násl. občanského zákoníku, neboť je zřejmé, že dlužník jednal v podvodném úmyslu a prokazoval se údaji neexistující osoby. Takové právní jednání je absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy a pro nedostatek vážné vůle na straně dlužníka. Tomu ostatně odpovídá i obžaloba, projednaná u zdejšího soudu pravomocným rozsudkem pod č. j. [číslo jednací], kde byla (mimo jiné) žalovaná odsouzena pro skutek ([číslo]), kde spolu s dalšími odsouzenými dne [datum] spáchala skutek, odpovídající skutkovým zjištěním projednávané věci (soudu však není známo, zda se skutečně jedná o totožný skutek). Žalovaná tak byla pro tento a další skutky odsouzena za pomoc ke zločinu podvodu dle § 209 odst. 1, 4 písm. d) trestního zákoníku, dílem ve stádiu pokusu a to k podmíněně odloženému trestu odnětí svobody a propadnutí věcí. O povinnosti k náhradě takto způsobené škody nicméně nebylo v trestním řízení rozhodnuto, proto takové řízení nepředstavuje pro projednávaný nárok překážku věci rozhodnuté (tj. res non iudicata). Žalobkyně tak má nárok na vrácení poskytnuté úvěrové jistiny z titulu nároku na vydání předmětu bezdůvodného obohacení a s odkazem na § 1970 občanského zákoníku i na úrok z prodlení z této částky, běžící nejpozději od žalobkyní požadovaného data [datum] (které soud není oprávněn překročit, byť se žalovaná o takové povinnosti dozvěděla již okamžikem, kdy se dopustila příslušného trestného činu a škodu vědomě způsobila), když sazba 8,05 % ročně odpovídá tehdy platnému nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. O nákladech řízení soud rozhoduje z úřední povinnosti. V daném případě byla žalobkyně v řízení zcela úspěšná, soud tedy dle procesního výsledku sporu v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. této přiznal k tíži žalované právo na úhradu veškerých účelně vynaložených nákladů řízení. Celková výše částky těchto nákladů pak sestává ze tří mimosmluvních odměn dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, po [částka] a tří paušálních částek náhrad hotových výdajů á [částka] ve smyslu § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, odpovídajících nákladům, spojeným s převzetím a přípravou věci, se zasláním kvalifikované předžalobní výzvy a s podáním žalobního návrhu. Jelikož je advokát plátcem DPH, přísluší mu tak dále navýšení, odpovídající aktuálně platné sazbě této daně ve výši 21 % z těchto všech částek. Dále je součástí náhrady hodnota zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka]. Náhrada nákladů řízení je však dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta jako celek. Za další úkony odměna nepřísluší, neboť žalobkyně nesprávně označila žalovanou, není zřejmé, jaké údaje původně žalovaná předávala, nicméně již z výpisu účtu mělo být žalobkyni více zřejmé, jak bude znít správné označení žalované, zejména pokud uplatňovala práva poškozené v trestním řízení. Právní zástupkyně žalobkyně však tyto údaje pravděpodobně neznala, resp. si je nepropojila. Ve smyslu § 142a o. s. ř. však soud přiznal náhradu za ostatní náklady, neboť žalovaná nesplnila závazek ani po doručení návrhu soudem a řízení tak proběhnout muselo. 7. O lhůtách k plnění soud v obou případech rozhodl dle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř., neboť se jedná o nezanedbatelně vysoké plnění, platí nouzový stav, a proto soud z důvodu patřičné ochrany žalované lhůty k plnění přiměřeně navýšil.