20 C 252/2020-44 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne [datum], zaplacení dlužného plnění ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum], sjednané s právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba], s jistinou [částka]. Konkrétně se domáhala [částka] na jistině, [částka] na souhrnném poplatku, [částka] na kapitalizovaném obchodním úroku v sazbě 29 % ročně do [datum] a dále do zaplacení a na úroku z prodlení [částka] do [datum] a dále do zaplacení. 2. Soud věc rozhodl postupem dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, neboť žalobkyně s takovým postupem souhlasila předem a žalovanému soud zaslal výzvu k vyjádření se k případnému souhlasu s tímto postupem a připojil doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. pro případ, že zůstane pasivní. Jelikož žalovaný na výzvu ve stanovené lhůtě nereagoval, důsledkem je předpoklad jeho souhlasu s tímto postupem. Žalovaný v řízení zůstal pasivní (v důsledku jeho nezájmu o dosažitelnost na pouhé evidenční adrese se nejspíše o probíhajícím soudním řízení ani nedozvěděl), adresu pro doručování vedle své adresy trvalého pobytu ohlašovně nenahlásil. Soudu se případný skutečný pobyt žalovaného vypátrat nepodařilo (a ani k tomu nebyl povinen), pokusil se jej toliko informovat na zjištěné historické emailové adrese [email]). Obecně lze konstatovat, že nedosažitelnost žalovaných ze strany státních orgánů je - při existenci celé řady i bezplatných poraden, poskytujících alespoň hrubé, avšak užitečné informace o možnostech právní ochrany před žalobou - jednou z významných příčin, proč posléze žalovaní čelí "neočekávanému" vymáhání již pravomocných exekučních titulů (nález Ústavního soudu ve sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ze dne [datum]). 3. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Smlouvou o zápůjčce žalobkyně prokázala, že se žalovaný zavázal uhradit celkem [částka] v 18 měsíčních splátkách po [částka], resp. [částka] v případě poslední splátky. Ujednání o výši úrokové sazby z úvěru je obsaženo v samostatné pasáži na druhé straně smlouvy, když titulní straně je ujednáno, že vedle jistiny žalovaný uhradí [částka] na úroku, [částka] na částce za zpracování, doručení a flexibilní splácení a [částka] na administrativní zpracování a„ komfortním splácení“. Dopisem ze dne [datum] (č. l. 25), adresovaným na adresu výběru dle č. l. 34 žalobkyně prokázala, že její právní předchůdkyně vypracovala oznámení o postoupení předmětné pohledávky, podacím lístkem č. l. 29 i to, že jej odeslala na výše uvedenou adresu a již tím bylo prokázáno postoupení pohledávky na žalobkyni. Právní zástupce žalobkyně pak dopisem ze dne [datum] a podacím lístkem (č. l. 30) prokázal vypracování a zaslání předžalobní výzvy ve smyslu § 142a o. s. ř. na tutéž adresu. Dle záznamu z registru obyvatel má žalovaný od roku 2018 toliko evidenční adresu. Dle přehledu všech řízení žalovaného u zdejšího soudu tento od roku 2018 čelil nebo čelí 10 exekučním řízením s vymáhanou souhrnnou jistinou 182 tis. Kč. 4. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil následujícím způsobem. Žalovaná a právní předchůdce žalobkyně spolu platně sjednali závazek ze smlouvy o zápůjčce ve smyslu § 2390 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., s charakterem spotřebitelského závazku, z něhož právní předchůdce poskytnutím jistiny zápůjčky plnil, žalovaný však nesplácel řádně a včas, v důsledku čehož marně uplynul sjednaný splátkový kalendář a závazek se nejpozději k tomuto dni stal splatný celý. Důvod k poměrnému krácení inkasního poplatku soud neshledal, když závazek (dle skutkových tvrzení) nebyl zesplatněn předčasně (byť předžalobní výzva je v tomto ohledu nejednoznačná). Dle formulace smlouvy však jde o volitelnou službu a je na žalovaném, zda ji využívá či nikoliv. Soud vychází ohledně údajů o výši nesplněného závazku ze skutkových tvrzení žalobního návrhu, neboť břemeno tvrzení a dokazování k případnému opaku v řízení tížilo procesně pasivního žalovaného. V rozsahu neuhrazené jistiny, přehledně a srozumitelně sjednaného úrokového a inkasního poplatku a úroku z prodlení, částečně kapitalizovaného za adekvátně stanovené období a částečně běžícího do zaplacení, v sazbě, která je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tak mohl soud žalobě výrokem I vyhovět a žalovaného zavázat plněním. 5. Pokud se týká požadavku na úrok v sazbě 29 % ročně z jistiny, dílem kapitalizovaného částkou 8 603,75 a dílem běžícího od [datum] do zaplacení, soud shledal, že smlouva je koncipována způsobem, který navozuje dojem, že úrok je omezen absolutní částkou a tedy v případě prodlení již dále pohledávka o úrok nenarůstá. Dlužník může na základě textu tohoto ujednání základních parametrech zápůjčky oprávněně očekávat, že pohledávka již nebude v případě prodlení navyšována jinak, než v rozsahu zákonem stanoveného úroku z prodlení. Následně uvedená pasáž, vysvětlující míru úroku při tom či onom zvoleném režimu splácení, již nemůže spotřebitele tížit, neboť ani z ní nevyplývá, zda jde o ujednání i následného úročení, či pouze o vysvětlující ustanovení vzhledem k povinnosti uvádět sazbu RPSN či z jiného důvodu. K neurčitosti ujednání dále přispívá ustanovení čl. 18 obchodních podmínek, uvádějící, že se jedná o smlouvu na dobu určitou a tato doba se prodlužuje v případě prodlení se splácením. [příjmení] [částka] sice neodpovídá takovému úroku, tím spíše, pokud má být plněno v 18 měsíčních splátkách, je však součástí„ souhrnného poplatku“ coby absolutní sumy. Pokud smlouva dále zmiňuje konkrétní sazbu 29 % ročně pro případ 18 měsíčních splátek, činí tak v jiné části a ujednání toliko konstatuje sazbu. Dlužno dodat, že takovému úroku by absolutní hodnotou odpovídal více součet poplatků [částka] a [částka] (k tomu viz následující odstavec). Ujednání o úroku pevnou částkou a sazbou 29 % ročně je tak ve zjevném vzájemném rozporu. Ustanovení § 1811 odst. 1 o. z., stanoví, že veškerá sdělení vůči spotřebiteli musí podnikatel učinit jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva. Ustanovení § 1812 odst. 1 o. z., stanoví, že lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. Podle § [číslo] odst. 1 věta první tamtéž platí, že při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Formulace smlouvy je ryze záležitostí žalobkyně, pokud tedy zvolila formulaci jednorázově stanoveného úroku, vedle něhož nadto požaduje jiné jednorázově stanovené poplatky, nelze takové ujednání považovat za srozumitelné a jasné ujednání o úročení v sazbě 29 % ročně (která je sama o sobě dle ustálené judikatury vyšších soudů na samotné hranici dobrých mravů). V rámci smlouvy samotné je obchodní úrok koncipován (implicitně v rámci souhrnného poplatku) jako pevně stanovený a spotřebitel tak nemůže být vázán konkurujícím ujednáním v jiné části smlouvy o pokračujícím úročení. 6. [příjmení] [částka], která je součástí poplatku je dle smluvních podmínek odměnou za„ zpracování, doručení a flexibilní splácení“. Tyto činnosti jsou dále rozvedeny v článku 2 smluvních podmínek.„ Zpracování zápůjčky“ tak má zahrnovat„ administrativní činnosti související s uzavřením smlouvy, zavedení zákazníka do evidenčního systému [anonymizováno], zpracování nezbytných podkladů a dokumentace“.„ Doručení zápůjčky“ pak má zahrnovat„ činnosti spojené s osobním doručením a vyplacením částky zápůjčky (případně snížené o zůstatek celkové dlužné částky dle dřívější smlouvy o zápůjčce) zákazníkovi zástupcem [anonymizováno] v místě bydliště zákazníka při podpisu smlouvy.„ Flexibilní splácení“ pak má zahrnovat„ garanci celkové ceny“, představující závazek nedomáhat se dalších poplatků při kvalifikovaném prodlení (cca do ekvivalentu 3 měsíců splácení), dále„ splátkové prázdniny“ (možnost zákazníka požádat o odklad jedné nebo více splátek při splnění určité míry dosud splacených splátek), a konečně také„ garanci neuplatnění pohledávky v případě smrti zákazníka“ (obsahující závazek nedomáhat se pohledávek za zákazníkem v případě jeho smrti). Soud nezpochybňuje právo osob sjednat si odměnu za jiné služby, jdoucí nad rámec typového závazku zápůjčky. Žalobkyně však požaduje poplatek za činnosti, které jsou převážně automatickou, resp. nezbytnou součástí sjednání tohoto typu závazku (zpracování, zakázky, předání peněz), případně jde o deklaraci práv zákazníka, která jsou pevnou součástí smlouvy, resp. neoddělitelnou částí mandatorního poplatku. Takovou službu by již bylo možno považovat za nadstandardní plnění, formulářová smlouva žalobkyně je však konstituována tak, že toto plnění je povinnou součástí a její nacenění zjevně není předmětem kontraktace, ale toliko vůle věřitele. Účtování tohoto dílčího poplatku proto považuje soud za obcházení ustanovení o povinnosti zachovávat dobré mravy – ohledně úročení zápůjčky. Součástí úroku jsou samy o sobě náklady a rizika, spojená se zapůjčováním hotovosti a nelze je proto formulačně vyčleňovat a fakticky tak účtovat úrok vyšší, než je přípustné (dle ustálené judik