12 C 52/2020-62 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobou doručenou soudu dne 31. 8. 2020, ve znění jejího doplnění u přesnění, se žalobkyně na žalovaném domáhala vydání osobního automobilu Škoda Fabia AC kombi, [registrační značka], [VIN kód] (dále též jen„ předmětný automobil“ či„ automobil“), který je jejím vlastnictvím. Žalobu odůvodnila tím, že automobil, na základě smlouvy uzavřené dne 24. 4. 2019, přenechala do užívání [právnická osoba] – [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], (dále jen„ [právnická osoba]“) na dobu od 24. 4. 2019 do 24. 4. 2020 a současně se s touto společností dohodla, že spolu - nejpozději do 24. 4. 2020 - uzavřou kupní smlouvu o převodu automobilu do jejího vlastnictví. Jelikož skončila doba nájmu automobilu a nedošlo k uzavření kupní smlouvy, žalobkyně [právnická osoba] vyzvala k vydání automobilu, avšak marně. Nahlédnutím do trestního spisu vedeného [stát. instituce], [anonymizována čtyři slova], ÚO [obec], OHK, sp. zn. KRPU [číslo] [rok] [číslo], žalobkyně zjistila, že automobil má v držení žalovaný, který při podání vysvětlení dne 28. 7. 2020 policejnímu orgánu sdělil, že jej převzal od [jméno] [jméno], nar. [anonymizována dvě slova] [rok], bytem [adresa], který mu ho opakovaně, naposledy 1. 7. 2020, předal do užívání. Dále uvedl, že za [jméno] [jméno] má pohledávky z titulu zápůjček. Žalobkyně proto žalovaného vyzvala k vydání automobilu, což však odmítl s odůvodněním, že uplatňuje zadržovací právo vůči [jméno] [jméno]. K vydání vozidla žalovaným nedošlo ani po dalších výzvách zástupce žalobkyně. Žalobkyně je přesvědčena, že žalovaný nemůže k automobilu uplatňovat zadržovací právo k zajištění údajných pohledávek za [jméno] [jméno]. Zadržet totiž lze zásadně věc, která náleží dlužníkovi, popř. s kterou je dlužník oprávněn disponovat a věřitel je povinen ji dlužníku vydat. V tomto případě [značka automobilu] nenáleží, není oprávněn jej užívat či s ním jakkoliv disponovat, automobil totiž převzal neprávem a ani nemohl být v dobré víře. Žalovaný tedy je povinen vydat automobil žalobkyni, nikoliv [jméno] [jméno], a proto k němu v daných souvislostech ani nemůže uplatnit zadržovací právo. 2. Žalovaný žalobou uplatněný nárok neuznal. V rámci svého vyjádření uvedl, že má pohledávky za [jméno] [jméno] z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené dne 1. 5. 2019, na základě které mu zapůjčil částku 1 250 000 Kč, kterou mu [jméno] [jméno] dosud nevrátil, přičemž k zajištění pohledávky z této smlouvy mu předal předmětný automobil. Usnesením policejního orgánu výše specifikované složky policie České republiky ze dne 29. 1. 2021 byl žalovaný vyrozuměn, že byla odložena věc podezření ze spáchání trestné činnosti [jméno] [jméno] z důvodu, že trestní stíhání není přípustné, neboť podezřelý zemřel. Žalovaný proto pohledávky přihlásil do dědického řízení vedeného teplickým okresním soudem (sp. zn. [spisová značka], [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení]), automobil žalobkyni nevydal a uplatnil k němu zadržovací právo vůči [jméno] [jméno], resp. jeho dědicům. Automobil převzal po dohodě s [jméno] [jméno] k zajištění své pohledávky, kterou za ním evidoval, tj. oprávněně. Přitom nebyl povinen jakýmkoliv způsobem zkoumat, zda a jak byl [jméno] [jméno] oprávněn s automobilem disponovat. Žalovaný v tomto ohledu vychází z výkladů právních norem, včetně rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2264/2005, ale i z toho, že žalobkyně - dopisem ze dne 21. 7. 2020, nazvaným jako„ žádost o zajištění vozidel“ - Policii ČR sdělila, že [jméno] [jméno] byl zástupce [právnická osoba], z čehož vyplývá, že automobil měl ve svém držení a disponoval s ním. [jméno] [jméno] s žalovaným jednal jako fyzická osoba a žalovaný byl v dobré víře, že je oprávněn s automobilem jakkoliv disponovat, včetně jeho užití k zajištění svého dluhu. Proto uplatňuje zadržovací právo v souladu s právem, a situace, která vznikla mezi žalobcem a žalovaným, odpovídá situaci řešené v uvedeném rozhodnutí Nejvyššího soudu. Žalovaný má automobil u sebe v souladu se zákonem, jako zástavu k zajištění své pohledávky. Vzhledem k tomu, že žalovaný v tomto smyslu je zástavním věřitelem a zástava (automobil) mu byla odevzdána, nebyla potřeba písemná forma zástavní smlouvy, kterou žalovaný a [jméno] [jméno] uzavřeli jen ústně. 3. Soud ve věci, za přítomnosti obou stran (v zastoupení), jednal dne 3. 8. 2021; dne 10. 8. 2021 toliko vyhlásil rozsudek. 4. V průběhu jednání dne 3. 8. 2021 žalovaný svá tvrzení upřesnil tak, že předmětný automobil nyní drží z titulu uplatněného zadržovacího práva, nikoliv z titulu práva zástavního, o kterém se zmínil pouze s ohledem na argumentaci žalobkyně, že by byla potřeba písemná zástavní smlouva. 5. Při jednání soud provedl listinné důkazy označené a předložené účastníky, ze kterých zjistil následující skutečnosti: 6. Z technického průkazu (osvědčení o registraci vozidla – část II.) č. UJ [číslo] soud zjistil, že žalobkyně je evidována jako vlastník předmětného (osobního) automobilu Škoda Fabia AC kombi, šedé barvy, [registrační značka], [VIN kód], uvedeného do provozu v roce 2019. 7. Z listiny označené jako„ Smlouva o budoucí kupní smlouvě a nájemní smlouva“, podepsané žalobkyní a [právnická osoba] dne 24. 4. 2019, vyplývá, že se žalobkyně (budoucí prodávající) a [právnická osoba] (budoucí kupující) dohodly, že dne 24. 4. 2020 uzavřou kupní smlouvu, jejímž předmětem bude prodej a koupě předmětného automobilu za kupní cenu ve výši 247 630 Kč. Současně sjednaly, že žalobkyně [právnická osoba] automobil přenechá do nájmu na dobu od 24. 4. 2019 do 24. 4. 2020 s tím, že měsíční nájemné činí 7 100 Kč. Z textu smlouvy vyplývá, že ji jménem [právnická osoba] s žalobkyní, na základě plné moci, uzavřel [jméno] [jméno]. 8. Z dopisu ze dne 16. 7. 2020, který žalobkyně adresovala [právnická osoba], a z dodejky datové zprávy ze dne 20. 7. 2020 soud zjistil, že žalobkyně [právnická osoba] – mimo jiné - upozornila na skončení nájmu předmětného automobilu a současně ji vyzvala k jeho vydání ve lhůtě tří dnů od doručení výzvy. 9. Z úředního záznamu ze dne 28. 7. 2020, sepsaného policejním orgánem Policie ČR, [anonymizována dvě slova] kraje, [anonymizováno], ÚO [obec], OHK, pod [číslo jednací], je zřejmé, že se žalovaný toho dne dostavil k podání vysvětlení ve věci podezření ze spáchání trestné činnosti [jméno] [jméno]. Uvedl, že ho s ním seznámil v listopadu 2017 jeho bratr [jméno] [celé jméno žalovaného]. [jméno] [jméno] mu nabídl spolupráci spočívající v tom, že by mu žalovaný půjčil peníze a on by mu měsíčně vyplácel provize (procenta ze zapůjčené částky). V prosinci 2017 spolu sepsali první smlouvu o zápůjčce, kterou mu zapůjčil částku 400 000 Kč. Poté mu zapůjčil další finanční prostředky, jejichž celková výše dosáhla částky 1 250 000 Kč, což je také smluvně podchycené. Všechny smlouvy uzavřel s [jméno] [jméno], se [právnická osoba] žádnou. [jméno] [jméno] žalovanému dával do užívání různé osobní automobily, k nim mu dával i zástavní smlouvy, k některým předvyplněné plné moci, do nichž žalovaný dopsal vozidlo, které měl zrovna v užívání. Některá vozidla od něj nicméně měl jen na dobré slovo. Převzatá vozidla [jméno] [jméno] na požádání vracel, vždy od něj obdržel jiné. [jméno] [jméno] mu nyní dluží 1 250 000 Kč a žalovaný užívá předmětný automobil Škoda Fabia [registrační značka]. Ten užívá přibližně jeden rok, ovšem v mezidobí ho [jméno] [jméno] několikrát vrátil (když mu zavolal, že na něj má kupce anebo jej potřebuje dát do půjčovny). Žalovaný přislíbil, že doma dohledá doklady, které od automobilu má, a tyto předá policii. Dále uvedl, že spolupráce s [jméno] [jméno] byla bezproblémová až do června 2020, kdy opožděně zaplatil provizi za květen, a v červenci už mu provizi (za červen) nezaplatil. Provize vyplácel na bankovní účet, anebo v hotovosti (bez kvitance). Původní jistina se navyšovala v penězích, popř. byla navýšena o dlužné provize, které se staly součástí jistiny. Poslední smlouvu o zápůjčce sepsali dne 1. 5. 2019, na částku 1 250 000 Kč, z níž mu [jméno] [jméno] vyplácel provizi. Dne 8. 7. 2020 mu [jméno] [jméno] napsal přes mobilní aplikaci, že s ním ukončuje spolupráci, na což žalovaný druhého dne reagoval žádostí o vrácení části peněz (částky 250 000 Kč) a zaplacení provize za červen. [jméno] [jméno] na žádost nijak nezareagoval a s žalovaným od té doby nekomunikuje. Naposledy viděl žalovaný [jméno] [jméno] dne 1. 7. 2020, kdy mu vyměnil [příjmení] [příjmení], kterou v té tobě užíval, za předmětný automobil. Žalovaný rovněž uvedl, že automobilů, které mu [jméno] [jméno] takto„ protočil“, bylo„ opravdu hodně“. Z obsahu úředního záznamu plyne i to, že žalovaný přenechal policii smlouvy o zápůjčce, které dohledal (bez jejich bližší specifikace), a že vzal na vědomí upozornění, že s automobilem nesmí nijak disponovat. Zmínil také další osoby, jimž [jméno] [jméno] dluží peníze, a to [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a svého bratra [jméno] [celé jméno žalovaného]. 10. Z usnesení policejního orgánu stejné součásti Policie ČR ze dne 29. 1. 2021, [číslo jednací], vyplývá, že byla odl