19 C 244/2020-48 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 6. 5. 2020 domáhala zaplacení částky v celkové výši 3 900 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] dne 15. 1. 2018 smlouvu o úvěru č. [anonymizováno], a to prostřednictvím internetových stránek uvedené společnosti [anonymizováno]. Při uzavírání smlouvy došlo k ověření identity žalovaného tak, že žalovaný se nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, včetně telefonního čísla a e-mailové adresy, dále uvedl číslo občanského průkazu, údaje o svém zaměstnání a výši svého příjmu, v poslední sekci pak číslo svého bankovního účtu. Po procesu odsouhlasení všech dokumentů byla žalovanému zaslána sms zpráva s unikátním kódem, kterým dokončil tvorbu svého osobního profilu a zároveň tím odeslal žádost o poskytnutí úvěru. Žalovanému byla následně poskytnuta částka 2 600 Kč bezhotovostním převodem na jeho účet. Žalovaný se zavázal tuto částku spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 839,46 Kč a úrokem z úvěru zaplatit do 14. 2. 2018. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou dlužné částky, a proto vznikl žalobkyni rovněž nárok na smluvní úrok ve výši 1 347,73 Kč, náklady na vymožení pohledávky ve výši 116 Kč a smluvní pokutu ve výši 1 300 Kč. Dne 24. 11. 2016 došlo ke sloučení [právnická osoba] se [právnická osoba] Následně byla pohledávka postoupena smlouvou ze dne 11. 6. 2019 žalobkyni, přičemž tato skutečnost byla žalovanému oznámena. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalobkyně vzala svým podáním ze dne 29. 10. 2020 žalobu zpět, pokud jde o náklady na vymožení pohledávky ve výši 116 Kč. Soud proto v souladu s ust. § 96 o.s.ř. v tomto rozsahu řízení zastavil. 4. Účastníci, ač řádně a včas předvoláni, se k jednání nedostavili, soud proto jednal ve smyslu ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. v jejich nepřítomnosti. 5. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav: Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] uzavřeli prostřednictvím prostředku smlouvu o úvěru, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 2 600 Kč, když tuto částku [právnická osoba] odeslala dne 15. 1. 2018 na účet žalovaného, přičemž téhož dne byla platba na účet žalovaného připsána. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit do 14. 2. 2018 spolu s poplatkem za poskytnutí částky a smluvním úrokem z úvěru. Pro případ prodlení s úhradou si účastníci sjednali smluvní pokutu. Žalovaný poskytnutou částku ve sjednané lhůtě přes výzvy právní předchůdkyně žalobkyně neuhradil. Dlužná částka představuje jistinu úvěru ve výši 2 600 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 2 839,46 Kč, sjednaný úrok ve výši 1 347,73 Kč a smluvní pokutu ve výši 1 300 [právnická osoba] zanikla sloučením se [právnická osoba] Pohledávka za žalovaným byla dále postoupena smlouvou ze dne 11. 6. 2019 žalobkyni, přičemž tato skutečnost byla žalovanému oznámena. 6. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce podle § 1824 a násl., § 2048 a § 2395 a násl. občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, když mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru uzavřená distančním způsobem, žalobkyně splnila svou povinnost a poskytla žalovanému na jeho účet částku 2 600 Kč, ale žalovaný své povinnosti vrátit tuto částku v dohodnuté lhůtě spolu se sjednanými poplatky a úroky z úvěru nedostál. Proto soud žalobě jako důvodně podané vyhověl a žalovanému uložil, aby zaplatil žalobkyni částku v celkové výši 3 900 Kč odpovídající jistině úvěru (2 600 Kč) a sjednané smluvní pokutě (1 300 Kč). 7. Protože je žalovaný v prodlení se zaplacením peněžité pohledávky, má žalobkyně vedle práva na zaplacení pohledávky podle § 1970 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 právo na zaplacení úroku z prodlení, a soud jí tedy přiznal zákonný úrok z prodlení počínaje dnem následujícím po splatnosti poskytnuté částky, do zaplacení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., částečně kapitalizovaný ke dni postoupení pohledávky. 8. O nákladech řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 146 odst. 2 věta prvá o.s.ř. Žalobkyně byla ve sporu neúspěšná v poměrně nepatrné části, když svým částečným zpětvzetím žaloby procesně zavinila následné částečné zastavení řízení. Přiznaná náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem zahrnujících odměnu advokáta za tři v řízení učiněné úkony, a to přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby, výzvu k plnění v celkové výši 600 Kč určenou dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., tři režijní paušály po 100 Kč přiznané dle § 11, § 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve výši 189 Kč přiznanou dle § 137 odst. 3 o.s.ř. V daném případě se totiž jedná o občanské soudní řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. 9. Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalovanému zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). 10. Lhůty k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.