21 C 115/2020-54 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 4. 2. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 4 000 Kč s příslušenstvím, s následujícím odůvodněním. Žalovaný uzavřel dne 16. 6. 2015 se zahraniční [právnická osoba] [příjmení] p.l.c. smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě tato společnost poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 4 000 Kč Smluvní strany si dohodly, že smlouva bude považována za uzavřenou dnem, kdy společnost poskytne žalovanému zápůjčku; k tomu došlo po schválení zápůjčky. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím elektronického formuláře, resp. formou textové zprávy SMS. Odesláním žádosti o zápůjčku žalovaný potvrdil, že se seznámil s VOP a informacemi v nich uvedenými a že s nimi souhlasí. Žalovaný se zavázal zápůjčku vrátit společně s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky [právnická osoba] [příjmení] p.l.c. ve lhůtě do 18. 7. 2015. Žalovaný svou povinnost vrátit zápůjčku řádně a včas nesplnil a nereagoval ani na výzvy k zaplacení pohledávky. Společnost [příjmení] [příjmení] p.l.c. postoupila pohledávku za žalovaným žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno a byl vyzván k úhradě dluhu žalobkyni. Žalobkyně se touto žalobou domáhá úhrady jistiny zápůjčky, poplatek za poskytnutí zápůjčky po žalovaném nepožaduje. 2. Žalovanému byla z důvodu jeho neznámého pobytu ustanoven pro toto řízení opatrovnice, která namítla, že z pohledu opatrovníka je návrh žalobkyně ve vztahu k označení žalovaného neurčitý, žalovaný je osobou neexistující. Pro případ, že by tato obrana nebyla shledána důvodnou, opatrovnice uvedla, že žalobou uplatněný nárok neuznává, žalovaný se žalobkyní nikdy žádnou smlouvu neuzavřel. Žalovaný odmítá, že by žalobkyni žádal o zápůjčku a žalobkyně mu rovněž žádné peníze na bankovní účet či jiným způsobem nepřevedla, žalovaný ani není vlastníkem žalobkyní označeného účtu. Z uvedených důvodů tedy navrhuje, aby žaloba byla jako nedůvodná zamítnuta. 3. Soud ve věci nařídil jednání na den 12. 1. 2021, k němuž se žalobkyně nedostavila, svou neúčast omluvila a souhlasila, aby soud jednal v její nepřítomnosti. Za splnění podmínek ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. tedy soud jednal a v rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně. 4. Soud ve věci provedl důkaz listinami, které v řízení předložila žalobkyně, či které byly k návrhu žalobkyně vyžádány, a z provedeného dokazování zjistil následující skutkový stav: Společnost [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] vystavila dne 15. 6. 2015 na jméno [celé jméno žalovaného], bytem [adresa žalovaného], fakturu [číslo] na částku 5 320 Kč se splatností dne 18. 7. 2015, přičemž dle údajů uvedených ve faktuře představovala částka 5 320 Kč součet jistiny ve výši 4 000 Kč a poplatku ve výši 1 320 Kč. Dle tvrzení žalobkyně pak předcházelo vystavení této faktury uzavření smlouvy o zápůjčce dne 15. 6. 2015 prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, kdy k tomuto tvrzení žalobkyně předložila listinu označenou„ Prohlášení pro nového klienta“, v níž je jako klient označena osoba [celé jméno žalovaného], [rodné číslo], bytem [adresa žalovaného]. V listině je pak vyjádřen závazek Společnost [příjmení] [příjmení] p.l.c. poskytnout klientovi úvěr ve výši 4 000 Kč za poplatek ve výši 1 320 Kč s tím, že úvěr spolu s poplatkem (celkem částku 5 320 Kč) klient uhradí do 18. 7. 2015; listina není podepsána žádnou osobou a podpis není ani na podmínkách úvěrové smlouvy. Z potvrzení o provedené platbě bylo zjištěno, že z účtu [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno] byla na účet č. [bankovní účet] pod variabilním symbolem [číslo] dne 16. 6. 2015 odeslána částka 4 000 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 21. 12. 2017 mělo dojít ze strany [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno] k postoupení pohledávky za žalovaným z tvrzené smlouvy o zápůjčce žalobkyni, přičemž osobě [celé jméno žalovaného], bytem [adresa žalovaného], bylo postoupení pohledávky oznámeno postupitelem [příjmení] [příjmení] p.l.c. dopisem ze dne 19. 1. 2018. [celé jméno žalovaného], bytem [adresa žalovaného], byl před podáním žaloby upomínkou ze dne 13. 12. 2019 právní zástupkyní žalobkyně vyzván k úhradě dluhu ze zápůjčky v celkové výši 11 245,45 Kč. Upomínka byla této osobě dle předloženého podacího archu zaslána doporučeně dne 18. 12. 2019. Ze zprávy [právnická osoba], ze dne 9. 7. 2020 bylo zjištěno, že žalovaný nebyl ke dni 16. 6. 2015 majitelem účtu č. [bankovní účet]. Z listiny„ [jméno] application info“ nezjistil soud ničeho. 5. Po právní stránce posuzoval soud žalobou uplatněný nárok s ohledem na žalobní tvrzení zejména podle ust. § 2390 a násl., ust. § 2395 a násl. a konečně i ust. § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014. 6. Po provedeném dokazování a právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Žalobkyně v řízení neprokázala, že by mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena tvrzená smlouva o zápůjčce, a nedošlo ani k uzavření smlouvy o úvěru. Žalobkyně rovněž neprokázala, že by žalovanému poskytla, ať již ona či její právní předchůdkyně, jakoukoliv částku, aby soud mohl případně žalobou uplatněný nárok posoudit jako plnění bez právního důvodu či nárok na vrácení neoprávněného obohacení ve smyslu ust. § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, když účet, na který byla částka 4 000 Kč poukázána, nepatří žalovanému. Soud byl připraven poskytnout žalobkyni při jednání, které bylo ve věci nařízeno, poučení ve smyslu ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. o povinnosti označení důkazů k prokázání sporných tvrzení, s poučením o následcích nesplnění této výzvy, žalobkyně se však k jednání nedostavila a sama se tak o možnost reagovat na toto poučení připravila. Z uvedených důvodů tedy byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, když žalovanému, který byl ve věci zcela úspěšný, žádné náklady nevznikly. 8. Soud dále výrokem III. tohoto rozsudku rozhodl o odměně a náhradě hotových výdajů opatrovnice, která byla žalovanému z důvodu jeho neznámého pobytu v tomto řízení z řad advokátů ustanovena. Ustanovené opatrovnici žalovaného náleží dle ust. § 6, § 7 bod 3., § 11 odst. 1 písm. a), d), § 12a odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. odměna ve výši ve výši 800 Kč a dle ust. § 13 odst. 3 stejné vyhlášky náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě a účast při jednání dne 12. 1. 2021), dále daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 3 300 Kč částkou 693 Kč Celkem tedy odměna ustanovené opatrovnice žalovaného činí částku 3 993 Kč a soud tedy tuto částku opatrovnici přiznal. 9. Výrokem IV. tohoto rozsudku pak soud rozhodl o povinnosti žalobkyně nahradit státu náklady řízení, které platil. Podle ust. § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Náklady ustanoveného opatrovníka nese ve smyslu ust. § 140 odst. 2 o. s. ř. stát a jejich náhradu lze ve smyslu ust. § 149 odst. 2 o. s. ř. uložit jen tehdy, zastupoval-li opatrovník ustanovený z řad advokátů účastníka, který měl ve věci úspěch. Účastník, jemuž byl ustanoven opatrovník z řad advokátů, tyto náklady, i když ve věci neměl úspěch, neplatí (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 2905/2014). Žalobkyně nebyla ve věci úspěšná a soud jí tedy s odkazem na shora uvedené uložil povinnost uhradit státu náklady, které stát platil jako odměnu a náhradu hotových výdajů ustanoveného opatrovníka, tj. částku 3 993 Kč. 10. Lhůtu k plnění uložené povinnosti žalobkyni soud stanovil podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.