21 C 223/2020-53 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 6. 5. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni celkem částku 6 150 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že uvedená částka představuje nesplacený úvěr, který žalované poskytla právní předchůdkyně žalobkyně. Žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba], za pomoci prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru, na základě které poskytla tato společnost žalované úvěr ve výši 4 100 Kč. Žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně vrátit částku 4 100 Kč a sjednaný poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 4 179,13 Kč a smluvní úrok z úvěru nejpozději do 25. 8. 2017. Žalovaná své povinnosti z úvěrové smlouvy nesplnila, když do sjednané doby splatnosti řádně neuhradila částku, k jejímuž plnění se zavázala. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná do termínu splatnosti svůj závazek ze smlouvy neuhradila, byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna nárokovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky; žalobkyně se touto žalobou domáhala přiznání smluvní pokuty ve výši 2 050 Kč, tedy pouze ve výši 50 % jistiny úvěru v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru. Pohledávka za žalovanou z uvedené smlouvy o úvěru byla [právnická osoba] (na základě [anonymizována dvě slova] sloučením ze dne [datum] došlo k zániku [právnická osoba]) postoupena žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], s účinností k témuž dni, kdy žalované byla změna v osobě věřitele oznámena přípisem ze dne 26. 7. 2019. Žalobkyně se tak domáhala přiznání částky 4 100 Kč jako nesplacené jistiny úvěru, kapitalizovaného úroku ve výši 7 237,72 Kč (součet nezaplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 4 179,13 Kč, smluvních úroků ve výši 2 3883,59 Kč a nákladů na vymožení pohledávky ve výši 165 Kč), smluvní pokuty ve výši 2 050 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky za období od 26. 8. 2017 do 3. 5. 2019 v kapitalizované výši 556,11 Kč a ode dne 12. 6. 2019 do zaplacení v zákonné výši z nesplacené jistiny úvěru. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud ve věci nařídil jednání na den 9. 2. 2021, k němuž se žalobkyně ani žalovaná, ač řádně předvolány, nedostavily. Žalobkyně svou neúčast u jednání omluvila a souhlasila s jednáním v její nepřítomnosti, žalovaná se nedostavila bez omluvy, nežádala o odročení jednání. Za splnění podmínek ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. tedy soud jednal a ve věci rozhodl v nepřítomnosti účastnic. 4. Soud ve věci provedl důkaz listinami, které v řízení předložila či jejichž opatření navrhla žalobkyně, když žalovaná zůstala ve věci nečinná, a z provedeného dokazování dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: [právnická osoba] zaslala dne 28. 7. 2017 žalované na účet č. [bankovní účet] částku 4 100 Kč. Skutečnost, že majitelem a disponentem předmětného účtu byla v předmětném období žalovaná, je zřejmá ze sdělení [právnická osoba], ze dne 6. 1. 2021. Dle tvrzení žalobkyně předcházelo zaslání uvedené částky žalované uzavření smlouvy o úvěru, kdy k tomuto tvrzení žalobkyně předložila listinu označenou„ Smlouva o úvěru č. [anonymizováno]“, v níž jsou jako smluvní strany uvedeny [právnická osoba] jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaný a v listině je dále vyjádřen závazek [právnická osoba] poskytnout žalované úvěr ve výši 4 100 Kč za částku 4 179,13 Kč (před slevou), 1 596,13 Kč (po slevě), se splatností 25. 8. 2017. Listina není žalovanou podepsána, stejně tak není podepsán ani formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Z listiny označené [anonymizováno] [číslo] nezjistil soud ničeho. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 11. 6. 2019 postoupila [právnická osoba] pohledávku za žalovanou z tvrzené smlouvy o úvěru žalobkyni, což bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 26. 7. 2019, zaslaným jí doporučeně dne 29. 7. 2019. Žalovaná byla upomínkou ze dne 10. 3. 2020, která byla odeslána doporučeně dne 11. 3. 2020, právním zástupcem žalobkyně vyzvána k úhradě částky 14 178 Kč s příslušenstvím nejpozději do 18. 3. 2020. 5. Po právní stránce posuzoval soud žalobou uplatněný nárok s ohledem na žalobní tvrzení zejména podle ust. § 2395 a násl. a ust. § 1810 a násl., dále dle ust. § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“). 6. Po provedeném dokazování a právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žalobkyni se v řízení nepodařilo prokázat, že by mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena ve smyslu ust. § 2395 občanského zákoníku tvrzená smlouva o úvěru. V řízení bylo toliko prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalované na účet, jehož majitelem a jediným disponentem byla v předmětném období žalovaná, částku 4 100 Kč. Soud tedy po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žalobkyně poskytla žalované částku 4 100 Kč, kterou je žalovaná povinna vrátit žalobkyni s odkazem na ust. § 2991 občanského zákoníku z titulu bezdůvodného obohacení. Ze shora uvedených důvodů tedy soud částečně vyhověl žalobě a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 4 100 Kč. 7. Žalobkyni dále v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku vzniklo právo požadovat po žalované zákonný úrok z prodlení z částky 4 100 Kč, a to ode dne následujícího po uplynutí lhůty k vrácení této částky. Žalovaná byla poprvé prokazatelně vyzvána k úhradě částky 4 100 Kč oznámením právní předchůdkyně žalobkyně o postoupení pohledávky, která byla žalované odeslána dne 29. 7. 2019, se lhůtou k úhradě 10 dnů. Pokud tedy žalovaná nejpozději dne 12. 8. 2019 neplnila, dostala se následujícím dnem do prodlení, když výzva jí byla zaslána doporučeně na adresu trvalého bydliště a je třeba mít ji ve smyslu ust. § 573 zákona občanského zákoníku, za doručenou dnem 1. 8. 2019. Soud tedy uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni spolu s dlužnou částkou 4 100 Kč i úrok z prodlení z této částky ve výši vyplývající z ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od 13. 8. 2019 do zaplacení. 8. Pokud žalobkyně žalobou uplatnila nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 2 050 Kč, dále částky 7 237,72 Kč představující poplatek za poskytnutí úvěru a smluvní úrok, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 556,1 Kč a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 100 Kč od 12. 6. 2019 do 12. 8. 2019, soud v tomto rozsahu žalobě nevyhověl a žalobu v této části zamítl, neboť žalobkyně neprokázala, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru, z níž měly uvedené nároky žalobkyně vyplývat. Soud byl připraven poskytnout žalobkyni poučení ve smyslu ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. o povinnosti navrhnout důkazy k prokázání žalobních tvrzení s poučením o procesních následcích, pokud uvedené výzvě nevyhoví, žalobkyně se však k nařízenému jednání nedostavila a svou neúčastí se tak o možnost tohoto poučení připravila. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádné z účastnic nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, když ani žalobkyně, ani žalovaná neměly ve věci převážný úspěch, který by umožnil jedné ze stran náhradu nákladů řízení přiznat. 10. Lhůty k plnění uložených povinností soud stanovil podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.