21 C 73/2021-76 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 13. 8. 2020, doplněnou podáním ze dne 18. 6. 2021, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 8 900 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne 7. 1. 2016 s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ [právnická osoba] [anonymizováno]“), Smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla [právnická osoba] [anonymizováno] žalovanému téhož dne úvěr ve výši 15 000 Kč, který se jí žalovaný zavázal vrátit spolu s kapitalizovaným úrokem, poplatkem za vyhodnocení úvěru, poplatkem za sjednání úvěru a inkasním poplatkem částkou v celkové výši 25 350 Kč, a to ve 13 splátkách, přičemž první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy a poslední dne 31. 1. 2017. Žalovaný sjednané splátky nesplácel řádně a včas, když [právnická osoba] [anonymizováno] vrátil toliko částku v celkové výši 16 900 Kč, a zůstal jí tak dlužen na jistině částku 8 900 Kč. Společnost [anonymizována dvě slova] ke dni 28. 9. 2018 část svého obchodního závodu převedla ve prospěch společnosti [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]“), která pohledávku z předmětné smlouvy postoupila dne 11. 12. 2019 žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn. Vedle dlužné jistiny úvěru uplatnila žalobkyně vůči žalovanému rovněž úrok z prodlení v zákonné sazbě, a to z částky 8 900 Kč za dobu od 1. 2. 2017 do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Jelikož bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů založených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ust. § 115a o. s. ř. vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když žalobkyně souhlas s tímto postupem vyslovila již při podání žaloby. Zároveň soud připojil doložku, že pokud se žalovaný k této výzvě ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k výzvě ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud tedy rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise, aniž by ve věci nařizoval jednání. 4. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Dne 7. 1. 2016 požádal žalovaný [právnická osoba] [anonymizováno] o poskytnutí peněžních prostředků ve výši 15 000 Kč, načež [právnická osoba] [anonymizováno] před jejich poskytnutím ověřila, zda je žalovaný schopen s ohledem na své příjmy a výdaje poskytnuté prostředky vrátit. Jelikož po posouzení bonity žalovaného dospěla [právnická osoba] [anonymizováno] k závěru, že žalovaný disponuje dostatečnými příjmy, poskytla mu na základě Smlouvy o úvěru [číslo] kterou s žalovaným uzavřela téhož dne, peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se předmětnou smlouvou zavázal, že poskytnuté peněžní prostředky [právnická osoba] [anonymizováno] vrátí, a to včetně nákladů v celkové výši 10 800 Kč sestávajících z administrativního poplatku ve výši 450 Kč, úroku ve výši 25,85 % ročně z poskytnuté částky a úplaty za poskytnutí úvěru, to vše v 13 pravidelných splátkách ve výši 1 950 Kč (administrativní poplatek byl splatný při výplatě peněžních prostředků) s tím, že první splátka byla splatná 30. den po uzavření smlouvy a každá další splátka 30. den od splatnosti předchozí splátky – poslední splátka tak byla splatná dne 31. 1. 2017. Žalovaný však [právnická osoba] [anonymizováno] vrátil jednotlivými splátkami v součtu pouze částku ve výši 16 900 Kč. Dne 6. 9. 2018 uzavřela [právnická osoba] [anonymizováno] se [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] smlouvu o prodeji části závodu, jíž převedla vlastnické právo k části svého obchodního závodu„ Divize spotřebitelských úvěrů“, představující samostatnou organizační složku, na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], s tím, že součástí převodu se stala rovněž pohledávka [právnická osoba] [anonymizováno] za žalovaným z předmětné smlouvy o úvěru. Žalobkyně pohledávku za žalovaným nabyla smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 11. 12. 2019 se [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], přičemž ke dni postoupení činila 8 900 Kč. Postoupení pohledávky oznámila žalovanému [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] dopisem ze dne 6. 2. 2020, který byl žalovanému odeslán dne 12. 2. 2020. Následně žalobkyně, prostřednictvím svého zástupce, žalovaného vyzvala k okamžité úhradě dlužné částky (vyčíslené ve výši 20 311 Kč) dopisem ze dne 26. 2. 2020, jenž byl k poštovní přepravě předán téhož dne. 5. Při právním posouzení věci vycházel soud z následujících ustanovení právních předpisů: Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 2399 odst. 1 OZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle ust. § 1968 věty první OZ je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Podle ust. § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 6. Na základě skutkových zjištění, po právním posouzení věci, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným byla uzavřena smlouva o úvěru v souladu s výše citovanými ustanoveními OZ, přičemž právní předchůdkyně žalobkyně své povinnosti vyplývající ze smlouvy (na požádání žalovaného a v jeho prospěch poskytnout peněžní prostředky do určité částky) řádně splnila, ale žalovaný svým povinnostem nedostál, když řádně a včas nevrátil poskytnuté peněžní prostředky. Žalovaný tak zůstal dlužen právní předchůdkyni žalobkyně peněžní prostředky ve výši 8 900 Kč, jejichž vrácení se žalobkyně, která pohledávku za žalovaným nabyla postoupením dle ust. § 1879 a následujících OZ (od [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], jež pohledávku nabyla smlouvou o koupi závodu dle ust. § 2079 a násl., zejména ust. § 2175 a ust. § 2177 OZ), důvodně domáhá. Úrok z prodlení žalobkyně uplatnila v souladu s ust. § 1970 OZ a ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to z částky 8 900 Kč za dobu od 1. 2. 2017 do zaplacení, když k počátku tohoto období byl žalovaný prokazatelně v prodlení se zaplacením uvedené dlužné částky a je v prodlení dosud. 7. Z výše vyložených důvodů soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 8 900 Kč s úrokem z prodlení v (zákonné) výši 8,05 % ročně z částky 8 900 Kč za dobu od 1. 2. 2017 do zaplacení. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení v celkové částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému dle ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. náleží odměna ve výši 200 Kč a náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (tj. převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění a písemné podání soudu ve věci samé) a dále daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 900 Kč částkou 189 Kč. K použití ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. pro stanovení výše odměny a náhrady hotových výdajů právního zástupce žalobkyně soud uvádí, že z lustrace provedené v rejstříku zdejšího soudu je zřejmé, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech (vedených např. pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka]), přičemž předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. 9. Pro úplnost soud rovněž doplňuje, že nepřiznal žalobkyni odměnu a náhradu hotových výdajů v souvislosti s jedním úkonem právní služby jejího právního zástupce, a to za podání ze dne 18. 6. 2021, když právní zástupce tímto podáním doplňoval tvrzení, která měla být již obsahem samotné žaloby, resp. dokládal část smlouvy o prodeji závodu s podpisy smluvních stran a čitelnou přílohu smlouvy o postoupení pohledávek. Soud tedy náklady v souvislosti s tímto podáním advokáta nepovažuje za účelně vynaložené a odměnu a náhradu hotových výdajů právního zástupce žalobkyně tak za tento úkon žalobkyni nepřiznal. 10. Žalobk