27 C 127/2021-43 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 24. 2. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 4 500 Kč s příslušenstvím s tím, že uvedená částka představuje dluh, který vznikl žalované v důsledku porušování povinností vyplývajících jí ze Smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba]) dne 21. 9. 2016, když žalovaná řádně nesplatila poskytnutý úvěr. Poté, co soud vyzval žalobkyni k doplnění tvrzení ohledně požadovaných administrativních poplatků, vzala žalobkyně žalobu zpět v části týkající se 500 Kč. Proto soud výrokem I. rozsudku v souladu s ustanoveními § 96 odst. 1, 2 a 4 o. s. ř. zastavil řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby, které učinila žalobkyně dříve, než začalo jednání. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému se řádně předvolané účastnice řízení nedostavily. Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Po provedeném dokazování učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. [právnická osoba] připravila listinu pojmenovanou Smlouva o úvěru [číslo] s datem 21. 9. 2016, avšak tato listina nebyla žalovanou jako„ úvěrovaným“ či„ klientem“ podepsána. [právnická osoba] odeslala dne 21. 9. 2016 na účet žalované 4 500 Kč [právnická osoba] odeslala žalované dne 24. 9. 2018 Oznámení o postoupení pohledávky, jímž informovala žalovanou, že pohledávka [právnická osoba] za žalovanou byla dne 8. 8. 2018 postoupena žalobkyni. Zástupce žalobkyně odeslal žalované dne 5. 2. 2021 Výzvu před podáním žaloby. Po právním posouzení shora uvedeného soud dospěl k závěru, že v řízení nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou, na základě níž měly vzniknout v řízení uplatněný nárok. Soud byl připraven poskytnout žalobkyni při jednání poučení ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř., což žalobkyně zmařila svou neúčastí při jednání. Shora uvedený závěr o skutkovém stavu však podle názoru soudu umožňuje právní posouzení podle § 2991 a násl. občanského zákoníku (Bezdůvodné obohacení), po němž soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná ohledně 4 500 Kč a požadovaného úroku z prodlení z této částky ve výši odpovídající úroku z prodlení stanovenému nařízením vlády (§ 1970 občanského zákoníku). Právní předchůdkyně žalobkyně převedla žalované na účet bez právního důvodu 4 500 Kč, ale žalovaná jí ani později žalobkyni uvedenou částku nevrátila. Proto soud výrokem II. rozsudku uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 5 140,14 Kč (součet nevrácené částky 4 500 Kč a vypočteného zákonného úroku z prodlení za dobu od 23. 10. 2016 do 29. 7. 2018) s 8,05 % úrokem z prodlení ročně z částky 4 500 Kč od 7. 9. 2018 do zaplacení. Lhůtu ke splnění uložené povinnosti soud stanovil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř. Další části, respektive příslušenství uplatněného nároku (úrok či poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 206 Kč a administrativní poplatky ve výši 1 600 Kč) však (s ohledem na výše uvedený závěr) nejsou důvodné, a proto byla žaloba ve zbývající části výrokem III. rozsudku zamítnuta. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř. za použití § 146 odst. 2 o. s. ř., neboť obě účastnice měly ve věci částečný úspěch a za úspěch žalované je třeba považovat také částečné zpětvzetí žaloby ohledně 500 Kč, k němuž došlo nikoli pro chování žalované. Žalobkyně byla úspěšná ohledně částky 4 500 Kč a požadované části zákonného úroku z prodlení z ní (ke dni rozhodnutí v celkové výši 1 706,05 Kč), naopak žalovaná byla úspěšná ohledně částky 3 306 Kč. Na základě uvedeného lze uzavřít, že žalobkyně měla ve věci úspěch přibližně z 65,24 % a žalovaná přibližně z 34,76 %. Žalobkyně má tedy právo na náhradu 30,48 % svých nákladů řízení (po odečtení neúspěchu žalobkyně od jejího úspěchu). Žalobkyni vznikly v řízení účelně vynaložené náklady ve výši 1 489 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení zahrnujících odměnu advokáta ve výši 600 Kč (3 x 200 Kč) určenou dle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., tři režijní paušály po 100 Kč (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění a podání žaloby) přiznané dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč přiznanou dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Na nákladech řízení přiznaná částka 453,85 Kč je finančním vyjádřením shora uvedeného poměru úspěchu a neúspěchu žalobkyně ve sporu. Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalované zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Lhůtu ke splnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř.